Ahoj, možná se z toho prostě potřebuju asi spíše vypovídat. Stalo se vám, že jste si pečlivě vybírali chovku a snažili se vybrat co nejlépe a přesto se na vás nalepila smůla a pes není zdravý a tím pádem nepoužitelný pro původní účel, pro který jste si jej pořizovali?
Máte někdo trvale nemocného psa, s omezením, s léky, když původně byl třeba pro sport a plánovali jste vše jinak, pryč jsou ambice, máte doma pacienta, jak jeho diagnózu zvládáte?
Samozřejmě psa nedám pryč, je to člen rodiny, téma není o tom, to jen spíš takový povzdech jestli se vám to taky někomu stalo.
Ano. Vybrali jsme chovku, měli cíl a pes měl dvě vážné srdeční vady a další problémy, kvůli kterým užíval od šesti měsíců kortikoidy a byl co měsíc na kapačkách. Odešel v roce a jednom měsíci..
Ambice odplavaly rychle, ale smířit se s tím, že tak úžasné zvíře má na tak krátký život tolik trápení, bylo mnohem těžší. Držte se, pokud pejsek funguje bez bolesti, užívejte si to, že je a že má radost ze života.
Mám doma svůj odchov - labinu,děláme vrcholově lovecký výcvik, v sezoně psi pracují v praxi, chovám. Čuba zůstala doma jako pokračovatelka. Všechno bylo zalité sluncem, fena zdravotě super,vše vyšlo, pracovně excelentní, ve dvou letech vyhrávala vrcholové klubové zkoušky. Pak si ve dvou a půl letech skočila ze skály za zajícem,poškodila ramena, natrhala vazy u nich,ty zosifikovaly…. neoperovatelné,neléčitelné, čuba s přestávkami kulhá,někdy víc,někdy míň. Vrcholový výcvik a soutěže pasé, praxe pasé, a páč nejsem dobytek,nebudu na ní chovat a riskovat zhoršení zdravotního stavu březostí a odchovem štěňat. Navrch čuba hyperaktivní mladá s nutností něco dělat. Tak jsem já, cvičákem nepolíbená, začala s ní dělat Rally obedience, otevřely se mi nové obzory, poznala jsem nové lidi, širokou škálu jiných plemen, je to pro mě relax. Takže je vlastně vše,jak má být, jen se modlím,aby stav zůstal alespoň takový jaký je, protože dívat se na mladé zvířátko s bolestmi je na pytel.
Přidávám se do řady. Hnědá má špatně skoro všechno. Ale všechno je zároveň tak, jak má být, protože kdyby neskončila u mě, mohl by nad ní někdo ambiciózní zlomit hůl a ona by neměla tak šťastný život. Moje ambice nejsou důležité, důležité je, že ona ví, že je milovaná. Vzala bych si jí znovu, kdyby někdo přetočil čas a dal mi vybrat.
Také jsem u své první fenky zažila srážku s realitou. Potrápily nás oči - CEA a také PRA. Jako, věděla jsem, že se tady ty vady u kolií vyskytují, ale že je tím totálně prolezlé celé plemeno mi předem jaksi nikdo neřekl. Měla jsem plány na psí sporty, konkrétně agility jsem chtěla alespoň zkusit. Jenže Ori prostě od mala blbě viděla, neměla odhad na vzdálenosti a hloubku, dělaly jí problém povrchy … Taky byla díky tomu dost lekavá a bázlivá. Něco se spravilo intenzivní socializací a zbytek šel zvládat přes poslušnost, ale odstranit úplně to nešlo.
Přesto bych neměnila - celý svůj život (přes 13 let) mi dělala společníka, trajdala se mnou po výletech, běhala u koně, spaly jsme spolu pod stanem i ve čtyřhvězdičkovém hotelu a kamkoliv jsem ji vzala se chovala jako způsobná princezna.
Když si vzpomenu na Pumu a Hachiho… Jo, děje se to. Pes je živý tvor, ne výrobek na krámě. I zdraví a kvalitní rodiče mohou mít nepovedeného potomka. Plus riziko úrazů, nemocí a doživotních následků…
Já jsem teda taky měla plány, když starší fenka údajně pocházela ze špičkového spojení. Ted po letech už si to jednak nemyslím a jednak vždycky se při tak početných vrzích, jaké goldeni mají, může vyskytnout nestandardní jedinec. Každopádně zdravá je a pracovat můžeme, jak se nám zlíbí. Dnes už bych si po prostudování rodokmenu štěně jen tak z nějaké chovky nevzala, spíš teda z většiny, a hleděla bych úplně na jiný parametry, než jaké jsou oficiálně v klubech pro chov povinné nebo se sledují či jsou jakože IN. Bohužel tady k tomuto poznání člověk dojde až zkušeností, kdy si toho prvního psa pořídí a vším si projde. Nejlepší je asi začít hodně hodně mladej, aby člověk stačil během těch let nasbírat všechny informace a zkušenosti, utřídit si to a ještě něco stihnout.
hele já jsem ráda, že to osud zařídil za mne a ušetřil mi ten sofistikovaný výběr (v plánu byl hovík, až za ty dva, tři roky Aribo odejde), protože čím víc vím, tím víc vím že nic nevím.
Taky jsem měla plány. No pes je pěknej, zdravej, ale stačila chvilka nepozornosti a je po těžkém úrazu s doživotními následky… Aspoň přežil a je v rámci možností spokojenej, ale je to složitý.
Pořídili jsme mu parťáka a sportuju s ním. Ale sama nevím jestli jsem se s tím už srovnala.
hele já jsem ráda, že to osud zařídil za mne a ušetřil mi ten sofistikovaný výběr (v plánu byl hovík, až za ty dva, tři roky Aribo odejde), protože čím víc vím, tím víc vím že nic nevím.
I na tom něco bude 🙂
Sestra pracuje na genetice. Prenatální. Je první, kdo to po vytažení ze stroje ví. Že něco bude špatně. Říkala mi kdysi při studiu, že po dočtení toho, co všechno se může narodit, váhala, zda vůbec chce otěhotnět… Pak si střihla na odlehčení nějaké ty kuchařky a beletrii a v klidu porodila dva celkem obstojné kusy. 😊
Odpověď na příspěvek uživatele hmn z 11.10.2023, 09:09:14
, protože čím víc vím, tím víc vím že nic nevím.
jo přesně tak! V nevědomosti je leckdy spása - i když si to protiřečí s tím, co proklamujem. Ale já jak se do něčeho ponořím, začnu přespříliš bádat a přemýšlet…… moc si to zkomplikuju. Když dám na první dobrou, na srdce a pocity, tak to klapne.
hele já jsem ráda, že to osud zařídil za mne a ušetřil mi ten sofistikovaný výběr (v plánu byl hovík, až za ty dva, tři roky Aribo odejde), protože čím víc vím, tím víc vím že nic nevím.
To je pravda, člověk se pořád učí a pořád přicházejí nové informace a pořád je to málo.
Já jako hodně velkej problém vidím, že u našeho plemene se právě chová primárně na gauč. Ale o tom jsme se už bavili jinde. Prostě hodně jakochovatelů k tomu tak přistupuje a myslí si, že čím víc vrhů, tím víc zkušeností mají. Nakonec zažili jsme to už na Ifauně…"co ty máš do toho co kecat, když máš za sebou teprve 4 vrhy, když já jsem už dávno otočil abecedu"
Také jsem u své první fenky zažila srážku s realitou. Potrápily nás oči - CEA a také PRA. Jako, věděla jsem, že se tady ty vady u kolií vyskytují, ale že je tím totálně prolezlé celé plemeno mi předem jaksi nikdo neřekl. Měla jsem plány na psí sporty, konkrétně agility jsem chtěla alespoň zkusit. Jenže Ori prostě od mala blbě viděla, neměla odhad na vzdálenosti a hloubku, dělaly jí problém povrchy … Taky byla díky tomu dost lekavá a bázlivá. Něco se spravilo intenzivní socializací a zbytek šel zvládat přes poslušnost, ale odstranit úplně to nešlo.
Přesto bych neměnila - celý svůj život (přes 13 let) mi dělala společníka, trajdala se mnou po výletech, běhala u koně, spaly jsme spolu pod stanem i ve čtyřhvězdičkovém hotelu a kamkoliv jsem ji vzala se chovala jako způsobná princezna.
Mohu se vás zeptat, rodiče pejska byli vyšetření? Já měla za to, že pokud je jeden přenašeč a druhý čistý, tak štěňata budou pouze přenašeči, ale nemoc se neprojeví, u vyšetřených rodičů s čistým výsledkem budou čistá i štěňata.
Budu si pořizovat kraťandu, tak já jestli to chápu správně.
Mohu se vás zeptat, rodiče pejska byli vyšetření? Já měla za to, že pokud je jeden přenašeč a druhý čistý, tak štěňata budou pouze přenašeči, ale nemoc se neprojeví, u vyšetřených rodičů s čistým výsledkem budou čistá i štěňata.
Budu si pořizovat kraťandu, tak já jestli to chápu správně.
Ano, chápete to správně. Heterozygoti postižení nejsou.
Ne, rodiče vyšetření nebyli (přesto, že šlo o šampiony výstav a otec byl zahraniční import). Majitelé měli jen klinické vyšetření očí veterinářem, což je dost nevypovídající. Bohužel v té době nebylo běžné genetiku testovat (a dodnes patrně není - minimálně PRA se nedělá, páč je drahé). Tehdy dokonce takové, co testovat chtěli, zbytek chovatelů pronásledoval. I dnes když je v inzerátu “CEA/PRA/KAT free” jde obvykle o klinické vyšetření. Je to celé na budku. Mimochodem fenka měla i MDR1, ale to byl spíš bolehlav pro mě, když jsem se kolikrát přehadovala s veterináři co může dostat a co ne.
A proto mám teď místo klasické FCI kolie dlouhosrsté kolii dlouhosrstou americkou. Sice vyšší cena a mám po výstavách a např. po soutěžích v pasení, kdybych se tomu chtěla věnovat, ale zato mají genetická vyšetření oba rodiče i štěně.
