Oddechové vlákno týkající se šetrného drobného hospodaření a všech metod využívající dosavadní poznatky z ekologie rostlin a dalších organismů. Můžete sdílet zajímavé odkazy, oblíbené knihy, Vaše osobní poznatky a zkušenosti. Týkající se třeba využití a zákonitosti kompetice v kultuře, biokontroly nežádoucích druhů, využití mykorhizy, následnost plodin, genetická diverzita uvnitř plodin (krajové odrůdy), metody přirozeného zúrodňování půdy, polykultury, vytrvalé kultury obilnin…
Nějaké tipy jak na kompostování, pěstování hlívy nebo límcovky obří, jak zpracovat žaludy na žaludovku, jak zakládat sluneční pasti, nejvhodnější materiál pro vyvýšené záhony, kde poskytnout hadům útočiště, kdy nesázet, světová strana a jak daleko sázet doprovodné křoviny k ovocnanům pro urychlení růstu (hlošina dodává dusík, urychluje růst jabloní o cca 15%), jaké odrůdy volit - přirozená rezistence různým onemocněním atd.
Když hospodaření, tak hlavně ne ekologické. Co se nyní děje kolem ekologie a tzv. zelených mozků je do nebe volající. Následkem toho jsou i nyní aktuální pozitivní seznamy zvířat, to mají na svědomí tako ekologové a zelení mozci. Jak se správně říká, jsou to ekoteroristi. Člověku to bohužel dojde až bude už pozdě, až bude na planetě vládnout hladomor a cesta nazpátek už bude příliš těžká. Všude se vysazují remízky, biopásy a podobné nesmysly, cíleně se tím snižuje produkce potravit. Někdo to musí řídit, otázka je kdo, ale EU to zřejmě nebude, tu taky někdo řídí, vypadá to na USA.
Já nemluvím o nějakých vládních programech na revitalizaci zemědělské krajiny, ale o soukromém hospodaření, kde se roundupem šetří, nebo se vůbec nevyužívá, stejně jako většina další chemie. A kde se podporuje biodiverzita poskytováním vhodných útočišť pro volně žijící živočichy. To co napáchala kolektivizace a s ní spojená likvidace stráněk, remízů a členitosti polí, to komentovat nebudu. Závidím ale státům, které toto nepostihlo.
Já jsem v tomhle někde názorově uprostřed. Lidí je moc, aby se uživili, potřebujeme tvz průmyslové zemědělství, o tom žádná. Nicméně, třeba remízky a biopásy, jsou vynikající projekt. Už jenom kvůli půdním mikrorganismům a různé žoužely, která pomáhá půdu udržovat živou. Jinak nás brzy zničí půdní eroze. Půda hnojená pouze průmyslovými hnojivy po čase přestane plodit atd.
Plazům se u nás nejvíc líbí ve slámovém kompostu s koňským hnojem. Jsou tam užovky, slepýši i ještěrky. Svoje zimoviště si tam udělal i ježek.
Jinak mě nadchlo ve směru takové přirozenější údržby Řecko, konkrétně Peloponés, kde stáda koz, ovcí a krav na volno vypásají mokřadní národní park Koroneia. Potkáte jen stáda a hlídající psy. Psi nejsou kupodivu nijak ostří vůči lidem, oproti horským oblastem, nocovali jsme přímo v parku, byli celou dobu okolo nás. Všude plno květin, které stáda nechávají být, na nich spousta včel a motýlů. U nás by se možná dalo říci, že se o podobné snaží Česká krajina, obnovou krajiny stepního typu, pomocí velkých kopytníků.
Já jsem chtěl jen poukázat, že zastánci remízků a biopásů brzy pochopí, že je to nesmysl. Bude hlad a už bude pozdě! Nyní je povinnost nechat 5% orvné půdy ladem. jsou to tisíce hektarů, blázni kdo toto vymýšlí.
Původní polní plevele jako koukol vyhynuly nebo jsou na pokraji vyhynutí, zemědělci se kvůli tomu snaží přiorávat jak blbci pomalu až do silnic nebo polňaček a teď mají vznikat přechodné pásy kde se ty dávno vyhynulé plevele zase rozmnoží.
Odpověď na příspěvek uživatele Janes z 08.10.2023, 13:19:08
Tento rok som sa pokúsila pestovať paradajky tzv. “no dig” metódou a veľký úspech to nebol, každopádne nevzdávam to a uvidím o rok. V bývalej práci rozbiehal majiteľ projekt zameraný na regeneratívne poľnohospodárstvo, prekladala som pár brožúr, obehla som s ním nejaké výstavy a je o to medzi poľnohospodármi veľký záujem. Robia podcasty, výstavy, majú zaujímavé výsledky s meraním a navyšovaním obsahu uhlíku v pôde.
Prosímvás pět procent orné půdy už u nás dávno ladem leží, a kdyby náhodou byl nějaký problém, tak se administrativně překlopí pár travních porostů na ornou půdu, a jsme doma. To už víc procent orné půdy ročně zastavíme silnicemi a logistickými centry - to jako problém nevidíte?
Zrovna konkrétně v Evropě rozhodně žádný hladomor nehrozí. Víte, jaké jsou statistiky zlikvidovaných potravin? Nedávno jsem viděla jakési video, kde panáček vykládal, že těch stopadesát milionů tun vyhozených potravin (nejsou v tom domácnosti, pouze výrobci a obchodníci) převyšuje celý dovoz potravin do EU nebo tak nějak to srovnání znělo. To je vážně nesmysl, myslet si, že tady umřeme na hlad. Ale samozřejmě, možná pár lidí skočí z vokna, protože zrovna nebudou na pultě hamburgry.
A pořád ještě se na orné půdě zvesela pěstuje ve velkém řepka a kukuřice pro energetické využití, takže překlopit to na pěstění komodit třeba pro výkrm prasat a drůbeže bude ten nejmenší problém.
Víte, jakou dobu mi trvá zúrodnit naprosto nepoužitelnou louku, na které už neroste kvůli intenzivnímu výpasu ani dostatečně tráva? Dva roky. Dva roky a může se tam zvesela pěstovat třeba brambora nebo zelenina a ten oves si tam taky pěkně libuje. Fakt se nebojím, že bychom zrovna dojeli na hlad.
Spíš nás převálcujou lidi ze zemí, kde ten hlad skutečně bude. Ale tím, že tady u nás rozoráme meze, to fakt nepořešíme, bohužel. (teda kdyby jo, tak bych byla první, kdo sedne do traktora!)
Jsem si musela otevřít na tu “no dig” metodu google 🙂 Jednou jsem tak zkusila brambory - naházela jsem je na zem, rozvalila po nich balík shnilého sena a přihodila pár náručí trávy ze sekačky. A docela to šlo, určitě bych sklidila víc, než jsem sázela - pokud by mi to nesklidila dřív prasata 😀
Příští sezonu touto metodou budu pěstovat tykve. Navážíme do jednoho místa ve výbězích hnůj, kolečko vedle kolečka… Kus té plochy zavřu do čtyř masivních palet, možná ty palety opatřím proti těm sviním ještě elektrickým ohradníkem, a dovnitř ohrádky dám dýně, okurky, melouny, cukety. A vyčkám výsledků. Tyto pokusné plochy jsou bohužel mimo dosah pro zalévání, takže si budou muset holky vystačit pouze s vláhou, kterou udrží ten hnůj. Tak jsem zvědavá. Když mi to prasata nerozeberou, tak bych třeba zase ten další rok obehnala paletami větší kus hnojiště a hodila tam i pár řádků brambor nebo rajčata, papriky, a tak.
To som práve videla pestovanie normálne na hnojisku, resp. asi skôr na komposte. Presne taký freestyle, rozhádzať semiačka a nechať voľne rásť. Možno skúsim budúci rok, keď budem mať viac kompostu.
Odpověď na příspěvek uživatele Arbora z 10.10.2023, 09:52:13
Letos jsem založila no dig minipolíčko na brambory s kompostovaným koňským hnojem. Brambory katastrofa, jak pršelo a hnůj drží vodu tak shnily ale vysemenily se mi tam od loňska patizony a vyrostly jich nakonec tři bedny. Políčko jsem zvětšila a potřebovala bych poradit čím ho oplotit proti srnkám, prasatům a sousedovic psům. Oplocení by mělo být ne na pevno a aby to zvládla jedna slabá žena.
Letos jsem založila no dig minipolíčko na brambory s kompostovaným koňským hnojem. Brambory katastrofa, jak pršelo a hnůj drží vodu tak shnily ale vysemenily se mi tam od loňska patizony a vyrostly jich nakonec tři bedny. Políčko jsem zvětšila a potřebovala bych poradit čím ho oplotit proti srnkám, prasatům a sousedovic psům. Oplocení by mělo být ne na pevno a aby to zvládla jedna slabá žena.
Jedině elektrický ohradník, pokud to má být ne na pevno a lehké na práci. Proti srnkám doporučuji minimálně metr padesát výšku…
Odpověď na příspěvek uživatele Buggyra z 10.10.2023, 11:22:57
Z elektrického ohradniku mají srnky legraci. Těsně vedle mám pastvinu s šesti řadami pásky a běhají normálně skrz. Uvažovala jsem o zatlučení dřevěných kůlů a nataženi 1m vysokého pletiva, mám ale obavy, že by se to muselo nějak složitě kotvit v rozích a vypínat. Jinak políčko má obvod cca 25m.
