Ten kdo psa ( zvire) najde a necha si ho - musi to oznamit ( obci) a pak cekat 2 mesice, nez je jeho. Pokud preda psa obci/utulku/ komukoliv - bezi lhuta 4 mesice.
Cip na to zadny vliv nema a na zadny registr se neceka.
No na co by se taky čekalo, když žádný oficiální povinný registr není 😀
Jsem teď trochu paranoidní, co se týče těch amerických XL bully .
Jeden se teď k nám přistěhoval , jsou mu tak čtyři měsíce, má kupírovaný ouška i ocas, je ho už pěknej kus a chodí s ním takovej jedenáctiketej klučík, kterej ho ještě udrží, ale už jen tak tak .
Pejsek se mi zdá docela nevyrovnanej, ohůnek pořád mezi nohama .
Jsem velkej fanda mladých kynologů, ale mám trochu strach, že ho kluk později nezvládne . Evidentně ho dostal jako psa, který “miluje děti”, stará se o něj co mu síly stačí, ale zkušenosti a sílu ještě nemá.
Tak řeším, co dělat , jestli ho vyzvat na nějakou společnou procházku a něco ho trochu naučit a skamarádit psy nebo co vlastně…, protože se potkáváme denně a tuším nějaký průšvih..
Odpověď na příspěvek uživatele Doron z 20.12.2023, 17:41:20
Já tuhle potkala kluka v podobným věku a šly s nim dvě pidi-čivavy na volno. Když nás uviděl, řekl potichu jména pejsků, ti k němu hned přišli a dal si je na vodítko. To jsem obdivovala. Ten váš případ bude horší… pokud máte na to, abyste mu pomohla, určitě to zkuste 🙂
Bych spíš kontaktovala jeho rodiče a domluvila se s nimi (nějakou pozitivně manipulativní cestou). Třeba oni sami také netuší a budou rádi. No a pokud rádi nebudou, nemontovala bych se do toho…
Odpověď na příspěvek uživatele Doron z 20.12.2023, 17:41:20
Zkusila bych tak jako náhodně společnou procházku s klukem a jeho psem a na té zjistila, jak je na tom se znalostmi a vůbec s prací se psem, jak se k němu chová, jestli chodí někam na cvičák, kam, a tak… A pak podle výsledku bych jednala.
Ale opatrně, protože cesta do pekla je dlážděná dobrými úmysly.
Odpověď na příspěvek uživatele balu z 21.12.2023, 07:15:04
Mě k tomu vedou čistě sobecké pohnutky .
Budeme se často potkávat ( třeba do lesa vede jen jedna úzká cesta) a nechci, aby v budoucnu došlo k nějaké rvačce . Ten pes bude opravdu obrovskej. . Moji kluci se zatím nikdy neporvali, jen Dorouš jednou symbolicky vyprášil svýmu drzýmu bráchovi kožich, ale věřím, že kdyby na ně nějakej pes nastoupil, nastala by pořádná mela .
Člověk má na psy už trochu oko, a tenhle se mi prostě nějak povahově nelíbí, na ostatní psy bublá, je hodně nejistej, tuším problémy..
Máme tady ještě jednoho bullyho, to je úžasnej dobrosrdečnej kluk , úplně jinej .
Napadlo mě přesně to, co, Buggyro a balu, píšete, promluvím s klučíkem, vyzvu ho na vycházku a pak případně diplomaticky pohovovořím s rodiči, ať mu najdou trenéra nebo dobrý cvičák .
Jsem teď trochu paranoidní, co se týče těch amerických XL bully .
Jeden se teď k nám přistěhoval , jsou mu tak čtyři měsíce, má kupírovaný ouška i ocas, je ho už pěknej kus a chodí s ním takovej jedenáctiketej klučík, kterej ho ještě udrží, ale už jen tak tak .
Pejsek se mi zdá docela nevyrovnanej, ohůnek pořád mezi nohama .
Jsem velkej fanda mladých kynologů, ale mám trochu strach, že ho kluk později nezvládne . Evidentně ho dostal jako psa, který “miluje děti”, stará se o něj co mu síly stačí, ale zkušenosti a sílu ještě nemá.
Tak řeším, co dělat , jestli ho vyzvat na nějakou společnou procházku a něco ho trochu naučit a skamarádit psy nebo co vlastně…, protože se potkáváme denně a tuším nějaký průšvih..
