Trochu jsem nepochopila. Proč? Máte pravdu, kdyby se nenarodila…., kdyby její předky nedotáhli senzace chtiví Evropané do Evropy….., kdyby se jich ZOO nezačly zbavovat…..
Jak vy vite ze to delal on je mi zahadou… kristalova koule?
Ať to nechal udělat on, či to zvíře koupil již takhle zmrzačené, podílí se na tom. protože ho min. zmrzačené koupil. Kdyby to byl milovník zvířat, bude se snažit takovou množírnu eliminovat a ne ji podporovat. Možná to teda nakonec byla ta jeho plastová vopuchlina, kdo to v kůchni odoperoval.
Ale houby, tygr spadá pod CITES a je úplně jedno, jestli je oranžový, bílý nebo fialový.
A to jste se dočetla kde?
Bílý tygr je dnes v Evropě vlastně nežádoucí. Tak co s ním?
Jak cituje Zrzavci “množení velkých koček” je zakázané. Velká kočka to je, ale ne volně žijící chráněný druh. Divím se, že se o těch množárnách neví, pokud u nás jsou. Přece jen utajit tygra je složitější než utajit čivavu.
velké ZOO mají většinou velké kočky na antikoncepci. Pokud je nechtějí cíleně množit a koordinuje to poradce chovu. Průšvih jsou malé ZOO - soukromé - které si odkojením koťátek (přijďte se vyfotit s lvíčátkem, tygřátkem…) a následným prodejem soukromníkům vydělávají peníze… A velké kočky se množí a odchovávají snadno. Je víc velkých šelem u soukromníků, než v ZOO, které jsou v mezinárodní unii zoologických zahrad… A to o něčem svědčí.
V Liberci se chov bílých tygrů utlumuje. Zbývá poslední jeden na dožití. Mají spoustu zdravotních potíží (inu příbuzenecká plemenitba) a navíc už dnes ani nejsou čistokrevná linie tygra indického… Prostě se množí přednostně pro varieté a cirkusy a soukromé chovy…
Odpověď na příspěvek uživatele Orionka z 12.12.2023, 11:34:28
Cites fakt nerozlišuje barevné variety.
Jde tam o mezidruhové hybridy, což u tygra ve chvíli, kdy se kříží poddruhy, tak je to pořád druh tygr, i bílí tygři jsou stále exempláři CITES v příloze A.
Přijde mi dost špatný, že například trénovat obrany, nebo řešit problémové chování psů může takřka kdokoliv.
Obrany jsou docela fyzicky náročné, hrozí reálné nebezpečí úrazu člověka - nejde o nich jen kecat - jako to dělají mnozí zaříkávači. Takže o nich i jen přemýšlet a mít je na stejné úrovni jako je pseudo výcvik některých rychlokvašek - je trošku mimo mísu.
Tak jako převýchovu opravdu problematických psu nedělá každý. A nedělá se rovnítko mezi rozmachanou prachovkou, co oštěkává každý patník a pastevcem, co reálně zahluší vše v dosahu.
Zkrátka lidi, co povedou tak špatně obrany, aby produkovali nebezpečné psy pro okolí -těch moc nenajdete. Spíš -žádného.
Odpověď na příspěvek uživatele Ph z 12.12.2023, 14:05:41
Tak samozřejmě, já na obranách nikdy nebyla, ale četla jsem pár příběhů na FB o tom, že se někdo setkal s tím, že na obranách psa schválně přetáčeli, nebo ho švihali bičíkem. Mohlo to být vymyšlené a nemuselo. Nemám tušení o jaké obrany se jednalo. Na FB většinou vše zůstává anonymní. Klidně si to mohl dělat někdo na zahradě a nazvat to tréninkem obran, co já vím.
Pořád to nemění nic na tom, že se nějakej Pepa z horní dolní může ráno probudit s tím, že si přivydělá něčím takovým, protože k tomu vlastně oficiálně nic nepořebuje.
Doteď existují “cvičáky” kde se používají fyzické tresty a averzivní pomůcky, případně rady, že vytahat štěně na ostnáči je super metoda. Pochybuju, že by si tyhle příběhy tolik lidí jen tak cucalo z prstů.
Nejsem kynolog ani zkušený pejskař, ale co jsem zatím viděla, obrany pomáhají paradoxně spíš k ovladatelnosti psa. Hyperaktivní pes vypustí přebytek energie, nejistý pes posílí sebevědomí. Psi, kteří rádi aportují, mají silný kořistnický pud a rádi se přetahují o hračku, jsou nadšení. Obrana je pro ně hra. Figurant je kamarád, který hru umožňuje. Nejde o vedení psa proti člověku. Náš devítiměsíční hovík právě obrany bere jako nejlepší zábavu, báječnou odměnou je ukořistěný pešek nebo poloviční rukáv😀.
Nejsem kynolog ani zkušený pejskař, ale co jsem zatím viděla, obrany pomáhají paradoxně spíš k ovladatelnosti psa. Hyperaktivní pes vypustí přebytek energie, nejistý pes posílí sebevědomí. Psi, kteří rádi aportují, mají silný kořistnický pud a rádi se přetahují o hračku, jsou nadšení. Obrana je pro ně hra. Figurant je kamarád, který hru umožňuje. Nejde o vedení psa proti člověku. Náš devítiměsíční hovík právě obrany bere jako nejlepší zábavu, báječnou odměnou je ukořistěný pešek nebo poloviční rukáv😀.
To je moderní pojetí obran. Nejsem si jistá, že je to tak všude. Pamatuju obrany, kde se na kruhovce rozvíjela zloba vůči figurantovi. Měli jsme cvičitele, kterému pes při kruhovce vlítl vinou psovoda do páteře a ten mladý člověk skončil se sešroubovanou páteří v invalidním důchodu. 90. léta. Za starého “dobrého” Svazarmu musel mít zkoušky cvičitel i figurant. Chov i výcvik psů byl jiný od základu. Kdo si je jistý, že to ještě někde nepřetrvává?