Dostala jsem kdysi knihu, která se jmenuje “Jen zvířata”. Čtení bylo na hranici mé síly. Takže jen citát z ní: "Proč se ke druhým lidem chováte jednou jako k lidem, a jindy jako ke zvířatům? A proč se k jiným tvorům chováte jednou jako ke zvířatům, a jindy jako k lidem?"
Vzpomněla jsem si na ní teď, jak píšete o těch zvířatech zatažených do lidské války…
https://www.dailymail.co.uk/sciencetech/article-12774651/Tintins-Snowy-risk-EXTINCTION-Wire-Fox-Terrier-declined-popularity-94-1947-just-281-puppies-registered-year.html
Https://amp.9news.com.au/article/5adcf768-f643-49c3-86bb-1cce7e39f862
V Británii letos zaregistrovali méně než 300 štěňátek drsnosrstých foxterierů, kennel club říká, že jim hrozí vyhynutí. V zemi jejich původu 😔 😬
Podobná čísla hlásí i Austrálie a když se podíváte na registrovaná štěňata v ČR, tak i u nás je válcuje hladký foxterier ☹️
Takže jsem se rozhodla vám všem tyto psy doporučit - jsou to krásní, chytří, aktivní, věrní a stále veselí psi, kteří se ničeho a nikoho nebojí, nikdy se neunaví a nikdy vás nepřestanou překvapovat.
Bylo by škoda, kdyby vyhynuli. Ale foxteriér není pes, plemeno, pro mě, pro člověka, který má rád velké psy, služební plemena, pastevce.
Držím palce, ať plemeno krizi ustojí.
Foxteriér je krásný pes, ale nikdy jsem neměla odvahu si ho pořídit. Myslím, že zrovna drsnosrstý foxík byl Robin od Frýbové. Jmenoval se tak náš první rodinný pes, i když to bylo úplně jiné plemeno.
Takže za to může paní Frýbová. 😀
Dášeňka to je, Dášeňka! A já chcu dvě. Tři.
To by byla parta. Megy a tohle. Přemnožení srnčí vyřešeno za víkend. 😀
Přiznávám že právě kniha Robin, jakkoli krásná , .ě pevně přesvědčila. Foxteriér a vlastně žádný teriér, to nejsou psi pro mě.
Já jsem Robina četla až teď, po desetiletem soužití s foxterierem. Je to krásná, vtipná kniha o chytrým psu, svérázným, tvrdohlavym, typickým foxterierovi, pravděpodobně, každý majitel foxe, kdyby měl talent psát, by něco takového mohl napsat taky, jen z vlastních příhod 😂 Jen jsem si při čtení říkala, že si za to, jak zlé to s ním bylo, mohli sami. Robin neměl žádný vycvik, žádné pevné vedení, pokaždé, když zdrhnul nebo něco vyvedl, tak ho zmlátili a pak se divili, že se k nim pes nechce vracet a že utíká ještě víc…
Mohlo by to taky sloužit jako návod jak nevychovávat psa. Ale i tak je za mě Robin super kniha.
drvodelkafialova:Přiznávám že právě kniha Robin, jakkoli krásná , .ě pevně přesvědčila. Foxteriér a vlastně žádný teriér, to nejsou psi pro mě.
On ten jejich druhý pes-profesor, tuším Batulek byl taky teriér, snad skotský a jaký to byl bezproblémový pejsek.
Tu knihu vůbec nemám ráda…
Ivus:Já jsem Robina četla až teď, po desetiletem soužití s foxterierem. Je to krásná, vtipná kniha o chytrým psu, svérázným, tvrdohlavym, typickým foxterierovi, pravděpodobně, každý majitel foxe, kdyby měl talent psát, by něco takového mohl napsat taky, jen z vlastních příhod 😂 Jen jsem si při čtení říkala, že si za to, jak zlé to s ním bylo, mohli sami. Robin neměl žádný vycvik, žádné pevné vedení, pokaždé, když zdrhnul nebo něco vyvedl, tak ho zmlátili a pak se divili, že se k nim pes nechce vracet a že utíká ještě víc…
Mohlo by to taky sloužit jako návod jak nevychovávat psa. Ale i tak je za mě Robin super kniha.
Nám první pes taky občas zdrhnul a když se vrátil, tak jsme jásali, chválili ho, nakonec utekl vždy jen na chvilku, zřejmě, aby si pak užil tu vítačku 😄.
Ale zase v jiné knize Frýbové , Malinkatý kretén, je skoťáček vykreslený jako vůči veškeré výchově odolný samorost. Mám tu knížku ráda, a nejen ji, typický humor Frýbové je mi sympatický.
balu:Tu knihu vůbec nemám ráda…
Já ji četla v pubertě, od té doby ne. A tehdy mně to přišlo jako ohromná sranda. Teď už taky samozřejmě ne, když se člověk jako pejskař zamyslí nad tím, jak to vlastně dělali blbě.
No právě… Já se prostě nemůžu (ani v minulosti nemohla) bavit neschopností autorky a její rodiny…
Quash:Ale zase v jiné knize Frýbové , Malinkatý kretén, je skoťáček vykreslený jako vůči veškeré výchově odolný samorost. Mám tu knížku ráda, a nejen ji, typický humor Frýbové je mi sympatický.
také ji mám velice ráda, ale coby člověk kynologický bych hlavní hrdince do řiti nakopala…..(což mi naskočilo tak při třetím čtení, cca)
To tak nemůžete brát.
Je to forma beletrie, ironie, nadsázka. Pravda, ne každému sedne tenhle typ humoru.
Já třeba Zdenu Frýbovou miluju a na jejích knížkách mě nepohoršuje vůbec nic, naopak i přes všechen sarkasmus z nich cítím obrovskou lásku ke zvířatům.
Nebo co přesně vás tam kynologicky pohoršilo?
Tak není to kynologická příručka, ale humoristický román a já se smála, až jsem slzela. Další díly už byly takové natahování.
Byl jen jeden. Malinkatý kretén je samostatný román.
Tak to krmení lidským jídlem. Skákání jak si pes pískne a absolutní nevýchova všech jejich psů.
Nezmlátili ho nikdy proboha. Ne za útěky a jestli zmlácení pro vás rovná se jedno švihnuti vodítkem prosim. Ukažte mi kde tam píše že ho po chycení zmydlili.
Jo v tomhle souhlas. Já zas pak za toho oslíka v díle druhém. To bych střílela. Ale opět. Bylo to dělané pro laiky a srandu. Nikoliv vážně míněno