Odpověď na příspěvek uživatele hmn z 28.09.2023, 11:08:27
Ano, máte pravdu, nebyli zvyklí. Ale sama píšete, že i vaši nalezenci, co přišli odněkud, si doma postupně zvykali, nehnali se do baráku rovnou. Ne, měli jsme nový barák, zvířata měla vystavěné boudy, zázemí venku, doma v plánu nebyli. To přišlo až časem, až jsme viděli, že to nejsou poděsové, co nám během minuty zničí půl vybavení.
Já nevím, město není jen sídliště, domy a občas nějaký strom a kousek trávníku. Žiju ve městě, 5 000 obyvatel a venkovních koček je tu spousta, evidentně milují vyhřívání na silnici, je třeba je objet, většinou ani hlavu nezvednou. K hlavní silnici celkem daleko, pro kočky myslím vcelku bezpečné místo. Chalupu máme na pidivesnici, asi 30 obyvatel, ale skrz vede silnice, kde je celkem provoz, i kamiony, autobusy… U mně “ve měste” je pro kočky určitě bezpečněji (a taky jich je tu milion, na vsi jsem kočku neviděla ani nepamatuji). Dřív jsem žila v Praze, ve čtvrti s rodinnými domy, zahradami… K hlavní silnici opět celkem daleko, koček venkovních a polovenkovních jsme měli jen u nás v ulici několik, zase myslím, že ač v Praze, pro kočku celkem přítelské a bezpečné místo. Takže venkovní kočka ve městě proč ne, záleží kde ve městě.
Já nevím, město není jen sídliště, domy a občas nějaký strom a kousek trávníku. Žiju ve městě, 5 000 obyvatel a venkovních koček je tu spousta, evidentně milují vyhřívání na silnici, je třeba je objet, většinou ani hlavu nezvednou. K hlavní silnici celkem daleko, pro kočky myslím vcelku bezpečné místo. Chalupu máme na pidivesnici, asi 30 obyvatel, ale skrz vede silnice, kde je celkem provoz, i kamiony, autobusy… U mně “ve měste” je pro kočky určitě bezpečněji (a taky jich je tu milion, na vsi jsem kočku neviděla ani nepamatuji). Dřív jsem žila v Praze, ve čtvrti s rodinnými domy, zahradami… K hlavní silnici opět celkem daleko, koček venkovních a polovenkovních jsme měli jen u nás v ulici několik, zase myslím, že ač v Praze, pro kočku celkem přítelské a bezpečné místo. Takže venkovní kočka ve městě proč ne, záleží kde ve městě.
Ano, město může být pro kočku bezpečnější než vesnice, aspoň co se týče provozu. Ale záleží, no.
Ano, město může být pro kočku bezpečnější než vesnice, aspoň co se týče provozu. Ale záleží, no.
Já myslím, že je to i kus od kusu.
Jak teď Fido asi dvakrát šel v noci ven a lehl si na parkoviště, tak jsem trnula hrůzou. Ale jen v dálce zasvítila světla auta, už se ze silnice klidil. Jak jsem také psala, mysím, že už i pozná mé auto a dost často bývá pod ním.
No a jinak má venku “svá” místa, pod balkóny (ideální je, když je tam neposečená tráva), no a pokud ráno zaspím, tak je tam ta “opuštěná” zahrada. Ona něčí je, ale lidi se tam pohybují výjimečně. Tak tam pro něj chodím téměř najisto. Co je zajímavé, Fido absolutně nemusí děti - ve smyslu strachu z nich. Někdy mívám i pocit, že z nich má větší strach než třeba z psů.
A jak jsem mnohokrát psala, vypustit ven Kukyho nebo Elsu, myslím, že by to byla jejich první a zároveň poslední procházka po venku.
Odpověď na příspěvek uživatele hmn z 28.09.2023, 11:08:27
Opravdu máte v okolí puštíka bělavého? Veliký je, ale vzácný. A stejně, přece jen větší dospělá kočka může být 3x těžší než on. Nehádám se, jen že by to byla opravdu vzácná situace.
Když jsem byla malá, vždy jsme mívali polo-venkovní kočku a vždy jsme bydleli ve městě, dokonce dlouhé roky u frekventované silnice. Auto nepřejelo žádnou, kočka přirozeně mířila od silnice pryč na druhou stranu pozemku.
Rodiče mají polo-venkovní kočku v domečkové části města, tam je kočka snad v každém druhém baráku. Kočka se vezme domů ráno a odpoledne, jinak je venku. Když je hezky, chce být venku víc, když je hnusně, ráda se zašije doma. V mrazech má povolený pobyt doma nonstop, má na to připravený pelech a záchod v jedné místnosti.
U nás na sídlišti vídám jednu či dvě kočky na vodítku, jednu dokonce "venčenou" na volno. V jednom paneláku stranou od velkých silnich mají v přízemním bytě velkou smečku (minimálně 10 ks) a mají pro ně udělané schůdky do okna, takže se jen otevře okno a kočky si chodí sem a tam.
Mně se líbí tento polo-venkovní režim, a pokud bych na to měla podmínky, hned bych si kočičku pořídila. Má to sice větší rizika - auta, rvačky, přenosné kočičí nemoci, … ale zase mi přijde, že má tak kočka víc kočičí šelmovský život.
Opravdu máte v okolí puštíka bělavého? Veliký je, ale vzácný. A stejně, přece jen větší dospělá kočka může být 3x těžší než on. Nehádám se, jen že by to byla opravdu vzácná situace.
Beskydy, zde jich zas tak málo není, tedy prý. A puštík bělavý to byl na 100% (dva), koukali jsme si z oka do oka, při velmi dobrém osvětlení, ne víc než na 7m, spíše méně. Přelétal nám pár metrů nad hlavami. A dám ruku do ohně, že měl zájem o Bedřicha. Řev kočky+řev puštíka, vyběhnu ven, pod autem kocour, nad autem na větvi sova. Byli u nás jaro-zima 2021, asi pár, možná je vyhnalo doslova vyholení Ondřejníku. Jeden každý den. Vloni a letos jsou slyšet sporadicky.
Odpověď na příspěvek uživatele hmn z 29.09.2023, 11:14:02
Řekla bych “super zážitek” - tedy až na to, že jste přišli o kocoura. Mně zmizelo ze zahrady (garáže, dřevníku) polodivoké koťátko, které se u nás objevilo. Přičítala jsem to liškám. Sova mě nenapadla. Puštíky tu máme - obecné.
během 14ti dnů o kocoura a kočičku a proto mají moji kasárníka, i když už možná zbytečně. On to vůbec není špatný návyk, být doma, jednak se ten režim naučili velice rychle a v pohodě, a už se to vícekrát hodilo v rámci nemocí.
a jo, ono bylo krásné už ten jejich každovečerní a noční “řev”, nádhera, a sova samotná plavý obr. A to rozpětí křídel……