Vyvazovací otěže

Já vždycky napíšu dlouhou reakci a pak si sednu na ruce. Páč by to asi bylo konfliktní, aniž bych tedy měla v úmyslu se kohokoli dotknout. Ale kometa to napsala ve zkratce za mě. A já si umím představit ještě daleko horší interpretaci toho, co bylo napsáno…

Takže stejně jako nejsem schopná poradit v krmení koně, o kterém vím, že je to šestiletý valach, tak neumím dát radu na úvodní dotaz (bez znalosti koně, jezdce, okolností). Bojím se. Asi jsem toho moc zažila.

Mno jo, co naděláte. Pro mě je to zábava 🙂 No a to je ostatně i účel takovéhle diskuse. Nikoli odborná debata, ale prostě pokec. Co si z toho kdo vezme… to už je na něm. Chcete odbornost? Zaplaťte si odpovědi na SSCHK fóru a máte to (nebo jinde).

Co otáčím? A čím jsme to zařízly? Však tady má každý možnost svobodně přispívat.

Jste si, milý Anonyme, asi nevšiml, ale já tu diskutuji o prdu jak divá! 😂

Anonymní:

Proč otáčíte.? Diskuse by byla.tteba i o prdu.kdyby jste to ale vy a kometa nezařízly….

Ptám se stejně? Co jsme zařízly? Pouze jsme odpověděly na původní dotaz. Slušně a k věci. Po 40 letech u koní, kdy jsem jich měla pod zadkem pár desítek, vím, o čem píšu. Tak v čem je problém?

Že máme jiný názor než Verun? Ale tak to v životě chodí. A o tom je diskuze.

Zadavatelka nechť si vybere.

kometa:

Já si to nemyslím. Beru podle sebe. Kdyby mně, začaátečníkovi, někdo řekl - použij holeň, tak pomalu ani nevím, kde ji mám (na těle). A jak ji mám použít - vpředu, vzadu, slabě, silně, přerušovaně? Jak poznám správnou reakci? Abych si koně neokopala?

Dneska máme internet, jak poznamenala Buggyra, nemusíme očumovat na trénincích, i když  i to je stále platná a dobrá pomůcka pro výcvik jezdce, který pak minimálně zkouší to co slyšel a viděl a snaží se to napodobit. 

Správná reakce je přece, že se koník pohne dopředu, kdo by to byl řekl😂, určitě se dozví z nějakého videa, že v ten moment má pomůcka přestat působit, aby byl kůň odměněn …já bych ty děti zase tak nepodceňovala, any nemají takové obavy a  předsudky, co by se vše mělo a nemělo a pak jim to i jezdí lépe, než poučenému  ve všech směrech. 

Verun:

Dneska máme internet, jak poznamenala Buggyra, nemusíme očumovat na trénincích, i když  i to je stále platná a dobrá pomůcka pro výcvik jezdce, který pak minimálně zkouší to co slyšel a viděl a snaží se to napodobit. 

Správná reakce je přece, že se koník pohne dopředu, kdo by to byl řekl😂, určitě se dozví z nějakého videa, že v ten moment má pomůcka přestat působit, aby byl kůň odměněn …já bych ty děti zase tak nepodceňovala, any nemají takové obavy a  předsudky, co by se vše mělo a nemělo a pak jim to i jezdí lépe, než poučenému  ve všech směrech. 

A když pobídne a současně (často nevědomky) zatáhne za otěž? Běžná chyba začátečníků.

Jak jsem psala, jsem stará škola a generace. Za nás žádná videa ani internet nebyl. A pořád se pohybuji mezi lidmi, kteří si platí trenéra živého. I ti výrazně mladší.

Prostě mám jiný názor. Netvrdím, že lepší a jediný správný.

Verun:

Dneska máme internet, jak poznamenala Buggyra, nemusíme očumovat na trénincích, i když  i to je stále platná a dobrá pomůcka pro výcvik jezdce, který pak minimálně zkouší to co slyšel a viděl a snaží se to napodobit. 

Správná reakce je přece, že se koník pohne dopředu, kdo by to byl řekl😂, určitě se dozví z nějakého videa, že v ten moment má pomůcka přestat působit, aby byl kůň odměněn …já bych ty děti zase tak nepodceňovala, any nemají takové obavy a  předsudky, co by se vše mělo a nemělo a pak jim to i jezdí lépe, než poučenému  ve všech směrech. 

Jojo a přesto si myslím že dospělým i dětským  jezdcům je vždy ku prospěchu trenér/zkušená osoba na zemi v reálném čase, znala dvojice co by oběma za rady nejlépe prospělo.

Rovněž nezkušeným koním přeji zkušené průvodce výcvikem. Je rozdíl v základech i investovaném času na výsledku.

Knihy a videa jsou fajn, ale daný člověk musí mít koňské základy, aby si i z těch knih něco vzal. a upřímně dnešní děti jsou mnohem méně pohyblivé, již oslabený HSS - mnohem méně už se dá důvěřovat tělům dětí, kterým to “jde samo”.

a taky - dnešní i čeští koňsti influenceri propagují i věci, co se tváří jako strašně super a dobře provedené = člověk koukne na video, fotku a děsí se, na jak rozpadlým koni to prezentuje. Kdyby to byla momentka,…ale přímo edukativni video…trenér je trenér.A kdo říká že ne, ještě nenatrefil na pana trenéra, co umí učit.

Dyť můžete popsat , vy co máte trenéry, jaké to je, jaký máte pocit, co po vás trener chce a co se stane, jak kůň zareaguje, jak často svého nebo svěřeného koně jezdíte   sami nebo s trenerem.  Bylo by to jistě  pro někoho efektnější, možná by se i nad oslovením trenera-poučené osoby  zamyslel. 

Vidím to takhle: Vyvazovací otěže jsou vhodné např. u školních - výukových koní, na to zvyklých, pro začátečníky. Výhradně na klus a později cval, vypínat je je nutné v průběhu lekce, aby si kůň odpočinul (lze prokládat např. voltižními sviky ve stoje nebo max. v kroku).

Pro teprv obsedané/mladé koně je vhodný spíš obnosek, velice, velice dobře ušitý a naměřený na daného koně. To je ale něco úplně jiného! A mám na mysli koně v opravdu základním výcviku - ať na lonži, tak na jízdárně, pod perfpektním a znalým jezdcem.

Nemohu nezmínit i jinou metodu - pozitivku, tedy Jana Lohrová 🙂 Lze nahledat na youtube i FB. Koho to zajímá, ten si to nahledá, koho ne, no co už…

Po letech plácání se na koních(cca padesáti), setkáních s různými “módami” typu Parelli & spol. a podobně jsem se usnesla na jakémsi kompromisu.
Protože jsem měla opravdu echt školní-výukovou kobylku, 16 let, drezuračku - a ta byla odborník na to, že když dostala vyvazováky, vyrobila falešné “usebrání” 🙂. No, žákům se pak líp jezdilo. Ovšem do drezury ji uvolnit byla obrovská práce.

Te´d mám velkopolskou kobylku - asi pět let. Dnes poprvé jsem jí nic na jízdárně nenutila - jen ohýbání, menší a větší kruhy na otěži volné tak, aby jen narazila na udidlo, když se mě snaží vyvézt plecí.
A- vida! Zaklapla sama, po půlhodině, a bez nátlaku.

Už jsem to zažila dřív u jiných koní. Asi je fakt lepší počkat, až to kůň sám nabídne a přestat dřív, než přestane on, protože už v tom nemůže vydržet; neunese se tak dlouho.
Teprve pak je to ta správná radost. Násilím koně nutit mít hlavi na kolmici je … no, ano, je to týrání.
Zato využít ochotu koně správně a nepřetížit ho, to je radost, jeho i naše. Bůh suť , proč jsou ti koně tak vstřícní a ochotní… ale je to pro nás i závazek! Nesmíme toho zneužívat, musíme sledovat, kolik toho zvládne a kam už nemůže, a netrestat. Přece kůň zmůže jen to, co může… je nutné pozvolna budovat kondici, nasvalení. To jde i na vyjížďkách! Kamarádka takhle jezdila beganku, nic nečekala… a jednoho krásného dne - byla jsme u toho - ji ta kobylka najednou “vyvezla výtahem” na hřbetě, hlavu na kolmici, úplně jiný pocit. Kamarádka křičela “Co se to děje??? Co mám dělat?” a já na to" NIc! Jen seď, dělej co děláš a zírej!"

A o tom to je. Plno lidí se to ale zkouší docílit násilím, vyvazováky a kdečím… podle mě počkat si na koně je úplně nejlepší. POkud tedy chcete mít toho SVÉHO koně fit do jeho vysokého věku.
Tak 🙂

Buggyra: nsesedla jsem si na ruce. Mea culpa, mea maxima culpa! 😀 Protože máš pravdu.

Verun:

Dyť můžete popsat , vy co máte trenéry, jaké to je, jaký máte pocit, co po vás trener chce a co se stane, jak kůň zareaguje, jak často svého nebo svěřeného koně jezdíte   sami nebo s trenerem.  Bylo by to jistě  pro někoho efektnější, možná by se i nad oslovením trenera-poučené osoby  zamyslel. 

Mám velmi dobrou trenérku s certifikátem. Ale trénovala stejně dobře i bez něho. 

Teď už toho ze zdravotních důvodů moc nenajezdím, ale platívala jsem si ji 2x týdně. Protože jsem se chtěla někam posouvat (i jako rekre jezdec) a koni nevadit. A měla jsem vždycky radost, když řekla - dneska to bylo dobrý. 

A co po mně chtěla? Makat, makat a ještě jednou makat. Když mi to nešlo a já zoufale volala - já se snažím, tak reakce - snaž se víc! 

Celou hodinu pusu nezavře, vysvětluje, opravuje, kritizuje, chválí. Svezení na jejich vlastních koních je za odměnu. Protože poslouchají “na myšlenku”. A co je pro mě hodně důležité - sedne si na jakéhokoliv koně svých klientů  a ukáže, že to fakt jde. Bez udělátek.

HelaS:

Vidím to takhle: Vyvazovací otěže jsou vhodné např. u školních - výukových koní, na to zvyklých, pro začátečníky. Výhradně na klus a později cval, vypínat je je nutné v průběhu lekce, aby si kůň odpočinul (lze prokládat např. voltižními sviky ve stoje nebo max. v kroku).

Pro teprv obsedané/mladé koně je vhodný spíš obnosek, velice, velice dobře ušitý a naměřený na daného koně. To je ale něco úplně jiného! A mám na mysli koně v opravdu základním výcviku - ať na lonži, tak na jízdárně, pod perfpektním a znalým jezdcem.

Nemohu nezmínit i jinou metodu - pozitivku, tedy Jana Lohrová 🙂 Lze nahledat na youtube i FB. Koho to zajímá, ten si to nahledá, koho ne, no co už…

Po letech plácání se na koních(cca padesáti), setkáních s různými “módami” typu Parelli & spol. a podobně jsem se usnesla na jakémsi kompromisu.
Protože jsem měla opravdu echt školní-výukovou kobylku, 16 let, drezuračku - a ta byla odborník na to, že když dostala vyvazováky, vyrobila falešné “usebrání” 🙂. No, žákům se pak líp jezdilo. Ovšem do drezury ji uvolnit byla obrovská práce.

Te´d mám velkopolskou kobylku - asi pět let. Dnes poprvé jsem jí nic na jízdárně nenutila - jen ohýbání, menší a větší kruhy na otěži volné tak, aby jen narazila na udidlo, když se mě snaží vyvézt plecí.
A- vida! Zaklapla sama, po půlhodině, a bez nátlaku.

Už jsem to zažila dřív u jiných koní. Asi je fakt lepší počkat, až to kůň sám nabídne a přestat dřív, než přestane on, protože už v tom nemůže vydržet; neunese se tak dlouho.
Teprve pak je to ta správná radost. Násilím koně nutit mít hlavi na kolmici je … no, ano, je to týrání.
Zato využít ochotu koně správně a nepřetížit ho, to je radost, jeho i naše. Bůh suť , proč jsou ti koně tak vstřícní a ochotní… ale je to pro nás i závazek! Nesmíme toho zneužívat, musíme sledovat, kolik toho zvládne a kam už nemůže, a netrestat. Přece kůň zmůže jen to, co může… je nutné pozvolna budovat kondici, nasvalení. To jde i na vyjížďkách! Kamarádka takhle jezdila beganku, nic nečekala… a jednoho krásného dne - byla jsme u toho - ji ta kobylka najednou “vyvezla výtahem” na hřbetě, hlavu na kolmici, úplně jiný pocit. Kamarádka křičela “Co se to děje??? Co mám dělat?” a já na to" NIc! Jen seď, dělej co děláš a zírej!"

A o tom to je. Plno lidí se to ale zkouší docílit násilím, vyvazováky a kdečím… podle mě počkat si na koně je úplně nejlepší. POkud tedy chcete mít toho SVÉHO koně fit do jeho vysokého věku.
Tak 🙂

Buggyra: nsesedla jsem si na ruce. Mea culpa, mea maxima culpa! 😀 Protože máš pravdu.

Jo, jo, znám. Když vás kůň vezme na hřbet a vy se jenom vezete a zíráte. Ale holt to není hned ani zadarmo.

Ja sa len opýtam, prečo potrebujete mať kone na kolmici? Chápem pohyb odzadu, podsadený, vyklenutý, hlava v rozumnej polohe. Ale na kolmici? Keď sa to vyžaduje vdrezúre od nejakého stupňa, pričom ostatné cviky ignorujme a sústreďme sa iba tú kolmicu? Na čo? Od parkúraka predsa tiež nikto nečaká, že skočí sólo oxer 145 cm, keď má problém preskákať kompletný parkúr o výške 80cm. 

Arbora:

Ja sa len opýtam, prečo potrebujete mať kone na kolmici? Chápem pohyb odzadu, podsadený, vyklenutý, hlava v rozumnej polohe. Ale na kolmici? Keď sa to vyžaduje vdrezúre od nejakého stupňa, pričom ostatné cviky ignorujme a sústreďme sa iba tú kolmicu? Na čo? Od parkúraka predsa tiež nikto nečaká, že skočí sólo oxer 145 cm, keď má problém preskákať kompletný parkúr o výške 80cm. 

Protože takové zaklínadlo? Kůň na kolmici = super. Ale, že tam hlavu narveme násilím a zadek je “půl” kilometru za koněm, už ne každý vidí.