Afghánský chrt nebo saluka

🙂

cituji

Jako u jiných chrtů, ani tady nemůžeme opomenout tendence lovit vše, co se hýbe. Vodítko alespoň v podobě stopovačky je v podstatě nutnost.

Tolik k tomu afghánovi, saluki jako chrt je taky pochopitelně lovec. Není to agresivita - je to prostě lov.

….osobně mi přijde ten afgán lepší, ale kdybych si mohla vybrat, tak barzoje anebo greyhounda…

Já ještě dodám - takové obligátní - zajděte na výstavu. Dívejte se - to dlouze a pak se zkuste - pochopitelně ve vhodný moment kontaktovat s chovateli těchto psů. chrti jsou specifická plemena. Ať už je to tím lovem, kdy z 90% je to o venčení vodítkovém a pak následně musíte psu umožnit uspokojit jeho vlohy jinak, nebo tou specifickou chrtí povahou. 

Já jsem ovlivněná osobní zkušeností.😊 Sousedi měli řadu let afgány, všichni se jmenovali Lord, a byli to bestie kousavý .

Já jsem jako patnáctiletá chodívala s kamarádkou dva afghány venčit a pohodička. Dva elegáni, s námi neměl problém a to jsme pro ně byly zpočátku cizí.

Moje vzpomínka je z dětství. Pokousaná celá ulice, ale tenkrát se to tak nebralo 😅 .

Známá z okolí má dvě feny saluki. Obě něžné, jedna zatím hodně mladá, vlastně štěně. Nicméně i přes intenzivní výchovu (majitelka pracuje se psy i mimo těch svých), mi vyprávěla o zastavené městské dopravě nebo štípnutí běžícího hocha do zadku … 

Afghána potkáváme v Krčském lesoparku. Nemohou ho pustit z vodítka ☹️

No jasně, nemohou pustit z vodítka, to jde s chrtem těžko - někdo to vzácně dokáže, ale ve městě bych si to nelajsla ani náhodou. Vidím stále před očima toho vipeta, jak si na zeleným plácku vypíchnul zajíce a mastil za ním směr křižovatka. není to hezká vzpomínka. 

Se salukou nemám zkušenost, tak snad pár postřehů k afgánovi, kterého jsme měla a jednoho jsme měli i v rodině.

Z mého “pozorování” bývají fenky větší šmajchlířky. Jinak je afgán povětšinou nekontaktní k cizím lidem. Je to PAN PES.  Na nějakou extra poslušnost to teda není, ale to vlastně ani není potřeba a běžné povely jako je sedni, lehni, čekej, zůstaň a pod. určo zvládne. Horší je to s proveditelností, prostě když mu to nepřijde smysluplné, tak neposlechne. Jakože venku je mokro a vy mu řeknete sedni nebo lehni?? No tak to asi úplně nemusí projít…proč by si měl dřepnout do mokrýho. Navíc všechno po dobrém a nejlépe po vzájemné domluvě. Z mého pohledu je to hodně o vztahu…když mě bude afgán milovat, tak bude ochoten se mnou spolupracovat, bude ochoten se se mnou dohodnout na nějakých pravidlech.

Jó takhle doma doma v obýváku za piškotky, tak to si hrál “na cvičák” i s mojí malou dcerou…a provádění třeba obratů u nohy, přivolání, předsednutí atd atd. s přesností a rychlostí takovou, že kam se na to hrabala moje cvičená ovčanda…ale došly piškotky…a konec. A chtít po něm něco takového venku??…sci-fi…

Doma je to velice klidný společník. To asi většina chrtů. Ve své podstatě je spokojený pokud má vyvýšené měkké místo a stačí mu, že má kolem sebe lidi…ten můj ještě rád koukal na televizi - na dokumenty o zvířatech. Takže leháro na gaučíku a čučel na animal planet.

Co se týče pouštění na volno…řekla bych, že mezi afgánci jsou dvě skupiny…ti kteří chodí celý život na vodítku, těžko říct do jaké míry je to povahou psa a do jaké míry schopností majitelů se se svým afgánem nějak dohodnout, do jaké míry kvůli tomu, aby byl pes pořád krásný a načesaný. Afgán se stopro nedá vypustit všude. Je potřeba mít dostatečně velký prostor, protože jako každý chrt loví očima a většinou jakmile zaregistruje pohyb, tak nejdřív vyrazí a pak teprve přemýšlí. Takže když kolem prolétne igelitový pytlík například, tak nejdřív hrrr za ním a teprve v běhu pak zjistí, že je to igeliťák a nemá smysl se za ním honit. Takže je potřeba mít oči na šťopkách a snažit se vidět všechno dřív než on. Potom je jednodušší dát povel čekej a pro chrťáka si urychleně doběhnout, protože přivolání a zvlášť pokud už má afgán něco v merku je dle mého sci-fi. U nás povel čekej fungoval, ale pak jsem měla jen pár okamžiků, abych ho odchytla, protože by nezůstal stát na věky věků, ale po chvilince by stejně vyrazil. 

Jo, stane se, že mu vyskočí zajíc před nosem z křoví a tradá. A chrt se odpíchne třista z místa a letí. Než našemu pomalému mozečku dojde, že je chrt v pohybu, než se nadechneme, abychom ho zavolali ..v mém případě, abych zahvízdala..tak už je chrt třeba 50 metrů dál. A ani takový afgán, kterého jsem měla já, který byl odvolatelný i za této situace, neudělá otočku teď hned. Začne se vracet, ale velkým obloukem…takže dalších xy metrů. Prostě místa, kde jsem afgána pouštěla…pokud se jednalo o přehledný terén, kde chrt viděl široko daleko, tak minimum bylo, že bezpečný “kruh” kolem nás musel mít tak 150-200 metrů.

Můj chrt zvířata nezabíjel. Se svojí rychlostí a manévrovacími schopnostmi neměl problém zajíce, který mu vyskočil z křoví před nosem, doběhnout prakticky za pár desítek metrů…v podstatě kolikrát ještě dřív, než jsem stačila zahvízdat. Doběhl…zjistil, že tohle fakty není pejsek (psy on miloval) a defakto se vrátil sám. On byl taková chůvička, pečoval o koťata, morčátka…Neumím si ale představit stejnou situaci s chrtem, který by zajíce skutečně ulovil. 

Tam kde byl terén nepřehledný, třeba na lesní cestě, tak tam problém nebyl.

Výhoda afgána je…nebo myslím chrtů obecně, že není nutné naběhat denně 100 jarních kilometrů, vymýšlet na prochajdách nějakou zábavu. Stačí mít nějaké bezpečné místo…kde uděláme s chrtem pár sprintů a defakto za 15 minut můžeme s klidem domů a chrťák je připraven opět zalehnout na pohodlný gaučík k televizi.

Nevýhoda afgána je jeho nádherná srst, která je opravdu náročná na údržbu…tedy za normální situace není…vlastně stačí jednou týdně pořádně rozčesat. Jednou za čas vykoupat…ale pozor, nemůžeme ho nechat jen tak uschnout, je potřeba srst do sucha vyfénovat a opravdu to není činnost na půl hoďky…trvá to, pes na to musí být odmala učený, aby pak vydržel tuto nebojím se říct, několika hodinovou činnost. Odměnou je pak to, že se kolem vás vznáší psí víla. No a vznáší se do té doby, než vyrazíte na louku a po “proběhnutí” potom vyčesáváte bodláky, větvičky, z chlupů na tlapách suché listí a nedejbože, že je mokro, tak to jde všechno ještě hůř. Upřímně…protože my chodili ven do terénu několikrát denně, tak jsem nakonec afgána začala stříhat na délku srsti tak 20 cenťáků…to potom docela jde.  Ono totiž, když se daří, tak afgán může mít chlupy skorem až na zem. Držet afgána ve výstavní srsti je ještě náročnější a tito psi se kolikrát ani do přírody na vylítání nedostanou. Já to spíš brala tak, že pes je šťastnej a že hlt není primabalerína, tak z toho se nestřílí.

Když to srovnám se salukou, tak ta bude na údržbu srsti určitě podstatně jednodušší. Je to orientálec, takže předpokládám, že bude v lesčems podobná afgánovi…určitě v tom nevtíravém bytí. Jinak znám…znala jsem…dost afgánů, kteří se mohli vypouštět na volno. Ale neznám jediného majitele saluki, který by svého psa pustil…jako možná existují, ale tím, že saluki není nějak masově rozšířené plémě, tak kolik jsem za život potkala saluk…tak asi 3.

Navíc saluki je vytrvalec…dokáže běžet hodně rychle…hodně dlouho a dalek předaleko, na rozdíl třeba od greye, který běží omega rychle, ale na krátkou vzdálenost.

V každém případě, ať už se rozhodnete pro jakéhokoliv chrta, tak doufám, že si povahově sednete. Protože chrt není pes..je to chrt a potřebuje k sobě “chrtího” člověka, aby spolu prožili ten psí život a aby byli šťastní…jako jsem to měla já se svým afgánem. Ono chrtí povaha opravdu není pro každého. Pro mě byl afgán wau…no a můj manžel ho sice miloval, ale fakty to nebyl jeho šálek kávy a dalšího chrta už nechtěl.

EDIT: ještě bych chtěla dodat, že můj afgán byl výborný hlídač…ne moc uštěkaný, ale hlídal svědomitě. Dokonce jednou z paní, co k nám vlezla na dvůr..na odečet vody…sundal baťoh…jako žádný strašení haf haf…jak jí zmerčil, tak přelétl zahradu a hned hrrr na ní. Venku si lidí nevšímal. Od dětí se nechal pohladit, od ženských už se odtahoval “on se mě asi bojí..” “Ne paní, on se vás nebojí, on jen nechce, abyste na něj sahala” a pokud měl cizí chlap tendence si ho pohladit, tak i vrčel. Ale pokud si ho nikdo nevšímal, tak lidi naprosto ignoroval. 

…..známý měl dva a na volno…umřeli zajíce dříve než on a napálili to do zaparkované auta… .jeden tedy zraněný dost ošklivě,druhý na tom byl o trochu lépe….  

Chrti všeobecně jsou individualisté, povahově spíš kočka než pes, nebo jak já říkám barzojíkům, tak zakletý princ. Jeden z mých kluků je velký hlídač a i hlídacího afgána znám, ale agresivní nebývají. Ale jak jsem psala výše - kočičí povaha, pokud uznám za vhodné, že se mi děje  křivda, tak jsem schopen zuby použít. Co znám saluky, tak jsou dost plaché a takové “přírodní”, prostě polodivoké, ale možná je to náhoda. Naši žijí s kocoury a králíčkem, ale když jim zajíc vyběhl z pod pacek, tak měl ve vteřině zlomený vaz. Prostě chrt je taková zvláštní skupina psí říše, jde o to, co od něj očekáváte, možná víc rozepište.