Odpověď na příspěvek uživatele Anonymní z 20.09.2023, 08:02:49
Mno a co pohrozit drahé půlce, že když nebudou dvířka, bude z ženy zombie a to je pak silně nepraktický. Nějakej kompromis, ty dovolíš dvířka, já ti nesežeru mozek?
Taky máme -teda teď už ne tak nový, zdobený dveře, ale dvířka tam jsou. To bychom se zbláznili, chodit pořád otvírat, nebo mít pořád otevřeno a já pak v noci vyšilovala, že nám dovnitř vlezla třeba myš, takhle…
Helejte, do tak krásnejch dvéří bych nikdá díru neudělala, v tomhle pana Zrzavce chápu. Radši bych byla nadosmrti dveřníkem, než si zhyzdila (ano, na těch dvířkách není nic pěkného) tak krásné dvéře.
1. máte krásný dveře! - krásná, krásná barva!, která mi doma neprošla. My máme šedé a až na okýnko a ornamenty stejné (takže uplně jiný, ale vlastně stejný😅). A rozumím, že dvířka ne.
2. máme taky svojí díru😁 už v ní byl za dešťů bazén, huž do ní skládáme kameny, ale hlavně využívám s psištětem ty kopce hlíny, co z ní zbyly a necháváme si na záhonky a jiné.
Jsou to velehory, takže se na nich trénuje běh do kopce a okolo kopce, úplně nejlepší jsou na schovávání - zahrabávání krabic s mlskama nebo medvědem.
Odpověď na příspěvek uživatele Ronja s motejlem z 20.09.2023, 13:14:21
A to je supr OT! Děkuju Ronjo - jsem ráda, že v tom nejsme sami. Ta díra mě prostě zaskočila, už jsem s ní nepočítala, ale učím se s ní žít. My ešče kamení nemáme, ešče se musí odkopat to, kam se bagr nedostane, a ešče jsme si vymysleli, že když už je to takhle rozbordelený, zkusíme rovnou část toho svahu zahradnicky připravit pro další kroky - umístíme tam vybragrovaný obří kameny a tak. Včera se vyměnil kontejner za prázdnej, tak zas budu lítat s kolečkem. Resp. půlčíkem, protože já si nakládám půlku toho kolečka. Nepoužívám moc lopatu - jen když potřebuju změnit pohyb kvůli zádům, ale! kyblíkuju. Mám plastovej kyblík z jídelny vod tatarky či čeho a do toho nabírám zeminu a mrskám ji za sebe do kolečka v rychlosti Taliprda vyhrabujícího džuznu. Pravda, v sobotu jsem se tak totál odrovnala, že jsem nebyla schopná spát . chyba, vím.
My jsme se na tý barvě oken a dveří úplně hned shodli. Ona je v reálu malinko tlumenější. Ale s tou střechou hodně dobře ladí, a až bude mít Domeček oblečení, neboli fasádu, tak to bude paráda, všechno do sebe zapadne. KOlem domu bude navíc hodně levandule, rozmarýnu a tak, takže i v tomhle to bude ladit.
Ohařiska taky využívají terénních nerovností, jen včera jsem musela ty dva už zastavit, protože chytli magorskou a rvali se a lítali a v cestě ten kontejner, úplně jsem viděla tu flekatou, jak si zlomí vaz, blbka jedna. tak pak šel Rumíček běhat po provizorních schodech, který tam Brtnik tuhle nainstaloval, aby se dalo líp chodit (železný schody, který vedly původně na půdu.)
Je to mazec, ty rekonstrukce, co? Vám taky hodně moc sil, musíme vydržet.
Já o díře vůbec nevěděla. Teda přítel za dlouhých zimních večerů, udělal nákresy - projekt samozřejmě, protože nákres není sofistikovanej.
A já žila v tom, že za rok za dva, dyť teď jsme dodělali tohle a tamto, že jo. No a jednou ve čtvrtek přišel, že zítra je volnej bagr a od tý doby si žijeme s dírou.
No jo, jsem šťastná, že je mu v tom dobře, baví ho to a je moc šikovnej, ale někdy je to náročný, taky tahám balvane a dělám dříví, když jsem dostala štípačku, aby nemusel dělat všechno ( to mě hodně baví) a taky nespím a….JO, vydržet, budete to mít krásný a hlavně svý.
Já jsem ráda, že v domečku je kus nás, že je fakt náš a je to prostě domov, bezpečí, se smíchem, občas slzama a nadáváním, s psiskem a klidem.
Odpověď na příspěvek uživatele Ronja s motejlem z 20.09.2023, 13:43:59
Ronjo?? RONJOOOOOOOOOOOOO!!!!!! DĚKUJU berete mi slova z úst, máte stejný pocity, NEJSEM BLÁZEN! Nejsem. Někdy je to fakt záhul. A přesně - taky jsem po letošních peripetiích a nervech se střechou myslela, že si to pro letošek už budeme jen tak jako “šolichat” - ne že by toho na dodělání před zimou bylo málo, ale že už nebudu muset rvát osmnáctikilový obří cihly atd. atd. a pak prdho, máme díru! 😀 A dostavila se únava matryjálu a bylo! Člověk musí bejt statečnej, ale někdy to nevyjde 😀
Já dostala supr pilu, štípačku chci pořídit taky. Miluju naše kachlovky, když se tam zatopí, rozsvítím fšade svíčky……….
Ne toho bych se nebála - ona tahle rasa je dost sebevědomá tj. dokáže se chodit na kšírech, ale její sebevědomí je také její největší problém protože často má svou hlavu a majitele přeroste.
Ne toho bych se nebála - ona tahle rasa je dost sebevědomá tj. dokáže se chodit na kšírech, ale její sebevědomí je také její největší problém protože často má svou hlavu a majitele přeroste.
Jaká tedy je? Tedy Bengálka? Strašně se mi líbí, ale musím si zjistit něco dopředu, radši.
Skvělá - upřímně bych jinou rasu ani nechtěla. Ale opravdu je velmi závislá na majiteli. Není to kočka, která vydrží dlouho sama. (nebo spíše vůbec nevydrží - a to mám dva, a pokaždé je to jako bych odjela na měsíc a to jsem byla pouze v práci.) Klady - bezpodmínečně miluje svého majitele, cvičitelná (má mám u kocourů naučeny základní povely poslušnosti jako u psů - tedy sedni, lehni, pac, odchod…)
Nevýhody - snadno se rozhodí mikroflóra, tj. každá nepatrná změna může vyvolat průjem a velmi těžko se obnovuje. Vitální - jako kotě, velmi těžko utahatelné a potřebuje stále nové podměty s jedním mávátkem si nevystačíte. /miluje pohyb - takže pořízení běhacího kola považuji za skvělou investici/
Ale zase ke zdraví - tyto kočky jsou odolné proti kočičí leukémii, diabetu ent… Největší problém se zdravím je zažívání.
Je to trochu mimo téma, ale musím vám napsat, co jsem zrovna viděla z okna..
Psi se rozštěkali, tak vyhlédnu a naší docela frekventovanou ulicí si to rychle mašíruje maminka s kočárkem a vedle ní, úplně na volno, spořádaně běží kočka 😊.