Vím, že se toto téma zde (nebo dřív i na if) řešilo mnohokrát, jen jak se začíná týkat i mě, dostávám se do úzkých s plánováním času a s celkovou únosností co se týče samoty u štěněte v době naší práce.
Během zimy bychom si rádi s přítelem pořídili čtyřnohého parťáka. Samořejmě na první 3 týdny bych si vzala dovolenou. Jinak klasicky mívám 2 dny home-office a 3 dny v práci (s dojížděním jsem mimo od 5 do 17 hodin). Partner bývá v práci od 7 do 16 hodin, takže 3 dny se nám úplně kryjí pracovní doby. U něj je výhoda, že si může z práce odskočit.
Prosím o váš pohled na tenhle harmonogram, zda je reálné do tohoto režimu přivést štěndo.
Pokud si přítel může z práce odskočit, tak si myslím, že by to šlo. Přijde, nakrmí, vyvenčí, pomazlí, pohraje, zkontroluje psí mimčo. Tak by to myslím šlo.
EDIT: samozřejmě po dobu vaší dovolené polehoučku, postupně zvykat štěndo na samotu.
Děkuju. Pořízení psa jsme odkládali už celkem dost let kvůli špatným okolnostem. Teď když už jsme se ustálili a našli dostatečné zázemí, tak stejně občas mívám pochybnosti, jestli tyhle podmínky budou pro něj ideální.
U nás jsou psice (dvě) samy doma “jen” kolem 7 hodin čtyřikrát do týdne a i z toho nemám dobrý pocit. Ale asi jsem outlocitná. A připojím citaci od Bambule, která zde napsala:
Jinak můj nebožtík tatínek vždycky říkával, že spokojený pes dokáže spát až 20 hodin denně a záleží jenom na tobě co mu dáš ty zbylé čtyři.
…protože s každým rokem života se psy vidím, jak málo času jim lidé v okolí věnují. Oni je vyvenčí, to ano. Ale obejdou svá kolečka, dají psovi najíst a doma už si většina jde po svých. Prát, žehlit, uklízet… Jen málokdo si ještě se psem hraje, něco ho učí, snaží se s ním být v nějaké interakci…
Vidím to u těch našich, jak když to někdy pro velký shon zkouším vynechat, chodí ty oči za mnou a ptají se… pořád na mě nemáš čas? A položí mi hračku k nohám. A já se podívám na to neživé prádlo a živé oči a je rozhodnuto 🙂
Já taky myslím, že to takhle nastavené je v pohodě. Taky jsem to tak měla - nejdřív dovča, kdy se štěndo rovnou po krátkém udomácnění učilo zůstávat doma samotný a pak vždy v poledne proběhlo venčeníčko, krmeníčko a pak odpoledne řádný řáděníčko. S tím, že ranní procházka byla taky dlouhá. Jednak štěně unavíte a pořádně vyvenčíte /ne jeden bobek a jedna louže, ale pořádně se vypustit a po rozproudění střev i vyprázdnit ta střeva/, ale ! Je tady jedna podstatná věc, psi se jako soumračná zvířata nejlépe učí ráno a pak s podvečerem. Štěně je po noci odpočinuté /vy už tolik ne, jak furt běháte venčit 🙂/ a připravené poznávat, zkoumat, učit se, tak je dobrý toho pořádně využít.
Jé já vám závidím 🙂 . A můžu se zeptat, co za pleménko veménko to bude?
Já zatím psíka nemám, čekám na to svoje štěňátko…ale máte naprostou pravdu. Poslední dobou si hooodně všímám okolí a lidí se psama venku (abych věděla i koho budeme často potkávat a tak) no a je mi z toho trochu smutno. Většina psů v okolí (bydlím ve městě) mi přijde pořízená jako módní “doplněk” nebo “živej plyšák”…nebo co vlastně…obejdou s nima bytovku a zalezou domů…je mi úzko z toho, že kolikrát se jedná o aktivní plemena/křížence a vůůůbec se nedivím tomu, že je tolik nezvladatelných a nevychovaných psů. Všechno pramení z toho, že se jim lidé dostatečně nevěnují. Patro pod námi má paní mladou fenku retrívra a ten pes chodí jen na procházky po městě a parku…paní v jedné ruce flexinu, v druhé mobil pokaždé, co ji potkám. A takto venčí většina lidí z okolí.
Já si vždycky říkám…"ty jo, proč mají vůbec psa??"
Na druhou stranu, spousta lidí má tento přístup i k dětem, tak co se vlatně divím…což je ještě smutnější :,D.
Myslím si, že pokud se zadavatelka bude psíkovi aktivně věnovat, učit, trénovat, blbnout venku a trávit se psem čas…a hlavně ho vnímat, je to naprosto vyhovující režim a rozhodně bych se pořízení psa nebála.
Tak, víme všichni, ono jde hlavně o režim štěňátka. Co si budem, dospělej pes po odchodu páníčků zalehne a jeho pracovní dobu více méně prochrápe.
Štěně je jiná záležitost…tam se ty doby klidu a aktivity střídají rychleji. Myslím, že určitě někteří z nás zažili, že jim štěndo odpadlo uprostřed obýváku…pak tam spinká hoďku-dvě…všichni se doma snažíme nehýbat, nedýchat, prostě jen neprobudit tu malou piraňu…no a za hoďku se štěndo probudí a hrrr na ně, kousíky, kousíky. Prostě si chvíli odpočine a je zase připravené si hrát. Navíc štěňátko musíme i krmit vícekrát denně než dospělého psa.
Já si za sebe neumím představit, že bych si pořídila štěně a po “mateřské dovolené” bych začala chodit do práce a štěně by bylo samo doma 8-9-10 hodin.
Ale s páníčkem, který si může z práce odskočit …tak to je jiná…😇
Mám druhého psa a čím jsem starší, tím více vidím jako nesmysl mít psa v bytě a kde všichni členové domácnosti mají překrývající se klasickou pracovní dobu 5*8,5 + dojíždění.
Něco jiného třeba je, když jsou v rodině děti s krátkou školní docházkou a čekání psa bez venčení není tak dlouhé.
Vaše situace mi přijde jako dobrý kompromis.