"Setkali jste se u křepelek se tzv. ,,supým zobákem “ ?
Případně jaká je možná léčba ?”
NE.
ŽÁDNÁ.
Se supím zobákem jsem se take nikdy nesetkala😉..ale stane se..genetická vada..možná i chyba při líhnutí..teplota,vlhkost..
Zajímalo by mě, jestli může mít teplota nebo vlhkost teratogenní efekt. Ale když to u některých plazů ovlivňuje vývoj pohlaví…., tak asi ano.
No vždyť to bylo psáno u každého problému s líhnutím, že je třeba hlídat teplotu a vlhkost, aby se dokončil vývoj podstatných částí třeba skeletu, aby se uzavřela břišní dutina, a tak dále.
Pravda, u savců jsou podmínky v děloze konstantní. Nikdy mě nenapadlo nad tím takhle přemýšlet. Ale - kuře se čtyřmi nohami nebo dvěma obličeji se tak asi nevylíhlo kvůli tomu, si myslím. To už tam musela být chyba v matrixu.
🤔 Chyba při líhnutí by se objevila hned. ? A měla vliv na vývoj jedince s odstupem 2 měsíců . ? Chtěl bych se prostě o problematice dozvědět víc. Že jste se že supím zobákem nesetkala to chápu ono to nebude úplně obvyklá vývoj vada jedince.
No když to má víc nohou nebo hlav, stejně jako ovce nebo kůň, tak na to muselo být zaděláno už od buněčného dělení, to teplota neovlivní. Aby to založilo genetickou vadu, tedyže chybné dělení buněk, to by to muselo být podle mě mutagenní a ne teratogenní. Ten vliv teploty na pohlaví je nakonec také daný v genech.
Mutagenní znamena ovlivnění pohlavních buněk a vada je dědičná - pokud teda jedinec přežije a je rozmnožování schopný. Na tomhle principu jsme vyšlechtily třeba žluté andulky nebo plešaté kočky.
Teratogeny ovlivňují tělní buňky - udělají třeba ty čtyři nohy nebo dvě hlavy. Ale vada není dědičná.
Si myslím. Aspoň ve farmakologii se používá výraz teratogenita, v chovatelství zase pojem mutace. Ale možná je to složitější - některé věci můžou dělat obojí.
Vylíhl jsem stovky křepelek setkal se s různými vadami ale se supím zobákem ne, asi to nebude tak častou deformací v řádu setin procent.
Tož tak jsem se dovzdělala: mutagen je označení vnějšího vlivu na genetickou informaci, a to nemusí znamenat rovnou pohlavní buňky. Tím mutagenem může být ovlivněný právě taky ten jedinec ve vývoji, nemusí to být jeho rodič 🙂 Mutagen nemusí hnedle zasáhnout genetickou informaci rozmnožovacích buněk, může nám zmutovat jiná buňka (třeba na rakovinnou), a následné rozmnožování zmutovaného jedince může klidně probíhat se standardní genetickou informací.
Teratogeny můžou ovlivňovat totéž, co mutageny, teď koukám, že mezi teratogeny se řadí i třeba ionizující záření, takže coby nakonec teratogen taky nemohl vyrobit geneticky přenosnou vadu. Akorát ty teratogeny cílí na ten zárodečný vývoj a mohou ovlivnit spoustu mechanismů, zatímco mutageny mohou zasáhnout kdykoli během života organismu a mohou z definice ovlivnit pouze genetickou informaci.
Samozřejmě když se faktor řadí mezi mutageny, teratogeny i karcinogeny, tak může všechno, liší se to podle definice jen tím výsledkem…
Jo, takhle je to asi přesnější. Já mám zafixováno - mutace je dědiná, teratogenita ne.
Ale přesně tak, některé teratogeny můžou být i mutageny. A spousta teratogenů je i karcinogenů.
A pak se v tom máme vyznat. Shodneme se, že všechno je zdraví škodlivé, ju?😉
No ale vlastně nemusí - co když ten mutagen (teratogen) způsobí mutaci, která naopak zvýší tomu organismu schopnost přežití a fitness, a následně se rozšíří do celé populace? 😀
Co když zrovna teratogen způsobil, že na Sicílii se narodil dwarfistický slon, který pak úspěšně svou mutaci předával dál… Teda než to sežrali lidi.
Zakrslé ostrovní formy zvířat nejsou mutace v pravém slova smyslu, je to vynuceno podmínkami a pokud třeba plazi mají dostatek potravy v lidské péči, atakují horní velikosti v rámci svých možností, neodpovídají tak úplně vzhledu zvířat v přírodě
Buggyra:No ale vlastně nemusí - co když ten mutagen (teratogen) způsobí mutaci, která naopak zvýší tomu organismu schopnost přežití a fitness, a následně se rozšíří do celé populace? 😀
Co když zrovna teratogen způsobil, že na Sicílii se narodil dwarfistický slon, který pak úspěšně svou mutaci předával dál… Teda než to sežrali lidi.
Viz skeeve. To není klasická mutace, ale postupné přizpůsobování se.
Mutace je náhlá a nečekaná změna (třeba se narodí zničehonic bílý slon). Ano, občas může být vyýhodnější, ale častěji ne. Kdysi dávno jsem v jednom dokumentu slyšela hezké přirovnání - když do budíku praštíte kladivem, je velmi málo pravděpodobné, že pak bude fungovat lépe než předtím. A tak je to i s těmi mutacemi. Jediněc - albín to má v divoké přírodě rozhodně těžší.
Skeeve:Zakrslé ostrovní formy zvířat nejsou mutace v pravém slova smyslu, je to vynuceno podmínkami a pokud třeba plazi mají dostatek potravy v lidské péči, atakují horní velikosti v rámci svých možností, neodpovídají tak úplně vzhledu zvířat v přírodě
Rozhodně souhlasím, ale to byl jen příklad, jak to mohlo být. Nevím, jestli se to tak mohlo někdy někde stát 🙂
Jestli zmenšená forma slona by v lidské péči dosáhla původního rozvoje, to si tedy nejsem jistá, protože třeba zmenšená forma koně tyto posuny rozhodně nevykazuje. Málo platné, plaz je přeci jen trochu jinde, spousta jich roste celý život, zatímco savci toho jako dospělí většinou už moc nenarostou…
Každopádně to nevylučuje, že náhodná mutace v genomu působením mutagenních vlivů přinese svému nositeli výhodu.
kometa: no jistě, že to u toho nanismu není jedna mutace, to je jasné. A jasně, že je to postupné přizpůsobování, nepadli během jedné generace všichni sloni na kolena 🙂 Ale ta mutace působením mutagenního faktoru klidně mohla přispět k lepší adaptaci. Byl to jen příklad, jak si to člověk může představit.
No a třeba u domestikovaného koně může být taková albín mutace zrovna výhoda 🙂
Jinak to, že většina mutací končí nezdarem, samozřejmě nepopírám. Ale tedy se neshodneme v tom “Shodneme se, že všechno je zdraví škodlivé, ju?” - to jsem tím chtěla říct. Kdyby tam bylo “většinou”, tak pak souhlas 🙂
Tak ano, ne všechny mutace jsou zdraví škodlivé. Ale většinou ano.
Takže teď už souhlas?🌷
Jasan 🌷
Těší mě, jak si nakonec vždycky všechno odsouhlasíme 😀