Dobry den, necham si poradit od zkusenych konarek. Jake sedlo byste mi doporucili na dlouhe tury? Dekuji.
Takové, aby bylo pohodlné jak jezdci, tak hlavně koni - tzn. hlavně správně napasované.
Pokud bude sedět a vy se v něm naučíte jezdit, tak mohu doporučit vojenské. Asi to ale není pro kostnaté štíhlice.
Mně se jinak osvědčilo drezurní.
Rozhodně nedoporučuji skokové nebo dostihové.
Vojenská sedla málo komu sedí, většina v něm má stolicový sed . Já třeba také ve vojákovi začínala a ty modřiny od třmenových zámků si pamatuju dodnes…jsou to sedla pro muže, pokud jste muž ….vojenská se doporučují, protože mají místo sedlových polštářů “panely” , ale to budou mít i sedla turistická- nebo sedla endurance, sedla westernová, taky zvolit vhodný typ, je hodně westernových disciplin…. Drezurka není špatná, pohodlná pro nohy jezdce, ale musíte najít typ, co bude sedět vám i koni, a sedlové polštáře jsou vice kontaktní a pro koně mohou být po delší dobu nepohodlné- únava svalů. Taktéž sedla skokově univerzální, ve skočce na túru snad nikdo nezkouší jezdit 😂, zkusila bych zapátrat ve westernu, australské sedlo, endurance sedla- Podium.
Já mám vojenské sedlo s takovými pohyblivými lyžinami, či jak to nazvat. Sedí každému koní a mě je pohodlné jako křeslo. Jezdila jsem před tímto na jiném a také dobré. Ale přítel měl svoje, měla jsem ho jednou a týden si nesedla, jelita od kolen nahoru. Ale pokud vojenský bok sedne jezdci i koní, není nad něj.
Děkuji moc za radičky. Ale vojenské sedlo, neříká se mu ještě jinak? Žádný e-shop takový název nezná. Děkuji.
To nikde v obchodě nekoupíte. To se kupuje od lidí, co ho mají. Moje první sedlo mělo vyražený rok výroby 1910. Kdysi jsme je kupovali za 2000 tisíce, teď bude cena daleko jinde.
Ještě mi napadlo na tůry westernové sedlo, to je taky hodně pohodlné.
Spoustu let jsem jezdila vandry v anglickém sedle St. Martin od CTD. Byl to takový všestranně drezůrní univerzál.
Pak jsem se přesunula do westernového sedla, mojí zhoršující se páteři vyhovoval lépe a dalo se na něho připevnit víc věcí.
Oblečení jsem kopírovala od westerňáků vždycky. Mají to líp vychytaný než angláni.🙂
Za mňa zatiaľ najkomfortnejšie sedlo na dlhú jazdu, ktoré som mala pod zadkom, bolo zaldi vila’s. Medzi vytrvalcami dosť obľúbené v jednom období, možno by ste našli aj v inzercii. Do dvoch hviezd vo vytrvalosti mám odjazdené čiastočne v tej vile, čiastočne v drezúrnej wintec isabel, v tej som fakt doma. Poznám ľudí, ktorí jazdia 120-160 v ľahkom sede a v sedlách na štyĺ skočky, takže asi sa to dá, ale zrejme majú kolená v skvelom stave.
Poobzerala by som sa v inzercii aj po westernoch bez hrušky, nenapadá mi teraz ako sa tým sedlám hovorí, ale tiež by mohli byť fajn.
Ale hlavné je to, aby sedlo ozaj sedelo, ako jazdcovi, tak koňovi. A všetko treba doma dôkladne odskúšať a pripraviť sa aj na to, že sa počas tej dlhej tíry vyskytne problém.
Mám na tohle westernové sedlo, na míru. Pohoda. Však je vlastně na to určené.
Jen teda opravím, vojenské sedlo s výklopnými ližinami nesedí každému koni. Samozřejmě nejen úhlení ližin, které je automaticky nastavitelné tím, že jsou na pantu, ale také jejich délka a prohnutí a vzdálenost od sebe musejí koni sedět. A tam bývá již kámen úrazu. Dřív byly vojenské chovy a chovy teplokrevných koní pro armádu velmi uniformní a také se tato sedla samozřejmě podkládala složenou vlněnou dekou, která spoustu nedostatků vykryla.
Proto zdůrazňuji, že to sedlo musí sedět. A to tedy nejen koni, ale i jezdci. A ještě se v něm musí umět sedět.
A já zas přidám poznámku, že než si nějaké sedlo pořídíte, tak v něm tu dlouhou vyjížďku zkusmo absolvujte. Tady třeba hodně doporučovaný western mně naprosto nevyhovuje, strašlivě mě z něj bolí nohy. Tak abyste nebyla nemile překvapena po zaplacení x desítek tisíc…