Jak vybavit kurník

Díky Varaxi za další podnětné info.

 ten trusník pod hřadem, dává to smysl - protože to nelítá z takový výšky, na druhou stranu, dole to holky taky zabordelej a bylo by fajn to moc jen tak vytáhnout a očistit. Případně můžu mít obojí, ale ono bude záležet, zda ty plechy na zemi právě půjdou snadno vyndat-bude záležet kam nakonec umístíme dveře. promyslíme, produmáme, můžu si to naorganizovat, jak bude vhodný.

Info o ječmenu v granulích- supr to vysvětletní s enzymy, asi bych pak nevěděla, pokud bych to ve složení našla, zda dávat, nedávat, kupovat, nekupovat, ale i tak, pokud se tomu dá vyhnout úplně najdu takové krmení.

Krmení- bude uskladněný v dílně, tam mám vyzkoušeno, že je sucho - měla jsem tam zapomenutý balík se sušenou zeleninou pro čokle - jako že hodně dlouho a je v cajku. 

Podestýlku musím vykoumat, předpokládám, že tu můžu mít v přístěnku kam neprší? Jak moc toho budu potřebovat na rok- resp. jak je to u vás, když máte deset slípek? Že abych si udělala obrázek.

mi přijde obtížný na manipulaci

no asi možná jo, protože když by byl stojan vysoký, jak je tu navrhováno, že je lepší, tak to člověk musí nadzvednout a to se v malým prostoru bude blbě dělat, zvednout a vyndat plechovku,když bude zapotřebí. hmmmmmm. hm.

My máme 10 slepic, nezavíráme okénko nikdy

jako že ani když mrzne? hodně?

Slepicím na zimu suším trávu ze sekačky pro případ sněh

ahá. Sušíte jen tak, nebo máte nějaký udělátko na který to rozhodíte? Páč jako zapaření, plíseň…

Děkuji, děkuji, děkuji. a připomínáte mi dotaz, který jsem chtěla vznésti před časem. Budu majitelkou hromady ořešákovýho listí, které by mělo chránit proti sajrajtům. Logika věci mi říká, že bych mohla použít to. Je to tak, nebo ne? 

Jo a…….když jsme u toho, pokoušela jsem se vyrobit dle jakéhosi návodu hrabanku z ořešákovýho listí, kdy ho po průchodu listí vysavačem narvete do pytle, do  kterýho uděláte díry, zalejete vodou a druhý rok - prej hrabanka. Jako jo, něco se tam vytvořilo, ale hlavně se mi v tom ubytovali mravenci, nechtěla jsem jim ničit jejich panelák. A můj dotaz asi úsměvný -zní   - nenastěhujou se mi brablenci ke slípkám?

edit - na to listí se ptám proto, jestli ten ořešák pak ve velkém množství by nedělal rotyku, což si myslím že ne, když se dával i psům do boudy, ale co já vím, co všechno se dřív nevědělo a dneska ví, ten ořešák má to listí silný.

My skladujeme pár pytlů slámy a stačí nám to - jenže my sušíme každoročně ještě pár pytlů trávy (seno bych tomu neříkala, to má výživovou hodnotu, toto je fakt vhodné spíš na podestýlku) a taky sušíme listí ze stromů, které pak nahrneme na hromadu pod stříšku. Těžko se určuje množství toho listí. 
No a v nouzi jsme jednou použili noviny. Taky to šlo. 
Kydáme jednou týdně, do kurníku se vleze tak půl pytle (jedno, či slámy nebo trávy nebo listí). Plus sláma do hnízd, tu měníme dle potřeby, obvykle však častěji než jednou týdně, možná cca jednou za pět dní? Zas je to hrstička. 
No, rok má 52 týdnů, tj. minimálně 26 pytlů podestýlky plus sláma do hnízd. Sláma je z jmenovaných variant nejlepší, ale je jediná, kterou musíme kupovat. 
Noviny jsou super na ten trusný stůl, pak stačí shrnout ty noviny a naskládat nové, ale lze tak použít v podstatě jakoukoli podestýlku. Je to takové nejčistší řešení - rozložené archy shrnete rukama, na ostatní potřebujete smetáček. A z novin se dobře dává dolů ten bobek, když ho chcete čistý např. ke kvašení do zálivky. Noviny měníme častěji, dle potřeby to bývá jednou za 2 až 3 dny. 
Co se týče doby výměny celé podestýlky, tak ten trusný stůl dělá fakt hodně. Pokud nemáte slepice alá kachna, že by se ráchaly ve vodě, tak stačí v případě potřeby vykydat jen jednou za 14 dní. Třeba teď - já bydlím daleko, maminka je po operaci, táta nemá kolena (teda má, ale kovová), tak to holt slípky musely zvládnout. Ale vypadalo to tam nad očekávání dobře. Bez trusného stolu a vynášení těch novin by to nebylo 14 dní únosné.
Opět platí dle pocitu - když vlezete do kurníku a praští Vás do nosu štiplavý pach, všude leží prach a je ve vzduchu vlhkost, tak víte, že jste měla kydat už dávno. 

Varaxi supr,  dík za popis a triky,to je bezva návod.

Předpokládám, že to listí ořechový tedy problém nebude. Mám tam i třešeň, ale ořeškovýho listí hodně. 

Hmmmm. 26 pytlů to bude chtít velký místo na skladování. Mám ještě půdičku nad dílnou, ale tam je momentálně nábytek. to by šlo až časem.  tohle musím dovymyslet, kam  s tím.

Jo a - na druhé části půdy je stoletá sláma- to předpokládám radši z hygienických důvodů vyhodit?

edit - ať se maminka brzo vyzdraví.

Slepičí odpad, noooo vida - mám trojkompostér, ale obávám se, že mi asi nebude stačit, že jo 😀 . Do popelnice s tím můžu? pokud ne budu muset založit další místo na kompostování.

U nás až tolik nemrzne, 20 stupňů sice pamatuju, ale to jsme ještě neměli slepice. Takže ano, naše mají otevřeno pořád. 
Slepicím na zimu sušíme hlavně kopřivy, ale tráva lze taky. Není to až taková věda, kopřivy (a třeba i pampelišky, jitrocel) sušíme pod stříškou na větru, sušit trávu na seno se taky dá, podstatné je, že Vám do toho nesmí napršet. 🙂 
Tu trávu, co ji sušíme na podestýlku, prostě jen posekáme a necháme tak, až je suchá, tak nacpeme do pytlů. Na krmení bych posekla dle počasí, aby to relativně rychle uschlo, taky bych sekla tam, kde vím, že neroste nic jedovatého. Kdyby mělo být od země vlhko, tak se asi hodí to párkrát otočit nebo naházet do káry a převézt na nějaký kousek betonu, aby to nezačalo odspodu podehnívat. A klidně bych to využila. 
Slepicím bych teda kydala častěji než dvakrát ročně, i když asi fakt záleží, kolik času tam ty slípky tráví. My jich máme jednak víc, jednak tam ty slepice tráví asi víc času. V dobách ptačí chřipky jsou v kurníku a výběh jim supluje skleník, který je cca dvakrát tak velký jako kurník, možná o něco málo větší. Pokud má někdo voliéru a je schopen mít slepice venku od slunce východu do noci, tak je asi omezené kydání obhájitelné. I když teda ne jednou za šest měsíců… 
Znám lidi, kteří kydají jednou měsíčně a co týden podestýlku přisypou. To bych brala za minimum. 
Kompletně čistíme kurník tak jednou do roka, v případě, že řešíme nějaký problém, samozřejmě častěji. Stěny, podlahy i strop bílíme křemelinou. Je potřeba pak kurník dost vyvětrat, tak se pro to hodí spíše teplé dny. Krmítka a napáječky myjeme samozřejmě často, přibližně to vychází na jednou týdně v zimě, v létě klidně denně. 
Mravenců se nebojte, slepice je vyřeší za Vás. Spasou kukly, rozhrabou mraveniště, nic nezbyde. 

akže ano, naše mají otevřeno pořád.

takže i v noci? dobře.  No když já tam budu mít ty čtyři chudery, tak snad se nic nepokazí, když jim to na noc zavřu. když to bude špatně, jak říkáte- uvidím zamlžený vokýnko. 

kopřivy (a třeba i pampelišky, jitrocel)

si suším pro sebe, teda pro nás, takže holt toho naškubu víc.

t nebo naházet do káry a převézt na nějaký kousek betonu, aby to nezačalo odspodu podehnívat.

no asi spíš takhle, protože toho podehnívání se bojím, ale , když budou zase hice!! tak by se to na louce na chalupě vlastně dalo!! tam sekám traktůrkem na trochu vyšší trávu, takže to pak můžu vzít, jen teda budu muset vzít z míst, kde nerostou maliny ´, aby to neměly holky trnití 😀

Mám v plánu taky ten týdenní úklid kurníku- jsem to tak vyčetla, hodlám se toho držet, i proto, že to je praktičtější si myslím, než toho pak řešit víc. 

dík dál za info o malováním křemelinou, že lépe v létě a i za další praktický rady.

V kompostu bacha, abyste to nepřepálila.

a jo sakra! dík. no tohle jsou věci, který automaticky nevím, neuvědomím si to, jak se třeba o kompost na chalupě starala máma a jen si slepičince sháněla od souseda. By mi to stopro netrklo. Jo asi ta popelnice vadit nebude. A asi i soused naproti uvítá, sám slepic nemaje a cosi pěstuje. A asi i sousedka křížem odnaproti. Se uvidí. 

Co se týče té podestýlky, tak opět - klid a nohy v teple. 🙂
Jednak těch slepic budete mít pravděpodobně méně a nejspíš máte i menší kurník a tudíž i menší spotřebu; a pak - kupičku listí nemusíte mít v pytlích, stačí to mít někde, kde to nebude chytat vlhkost. 
Trávu si nasušíte od jara, listí na podzim, takže to postupně bude ubývat a zas přibývat, není to tak, že bychom měli tolik objemu uskladněno zaráz. Ono to tak nějak plynule funguje samo. 
Druh listí je celkem jedno, jen by to nemělo být něco vyloženě jedovatého. Ořešák je v pohodě. Lískové se často používají proto, že v nich žije nějaký brouk, který slepičkám moc chutná. 🙂 Ale pokud je nemáte, tak se tím netrapte a chovejte slepice na Babicu. Když nemáš A, dáš tam B, když nemáš ani B, dej tam Z, a když nemáš ani to, tak to tam nedávej, vono to pude i bez toho.
Stoletá sláma - podívejte se, jaká je, čichněte k ní. Jestli se rozpadá a je moc prašná nebo naopak vlhká, tak bych ji nepoužila, ale jinak klidně. 
Slepičí hnůj se kompostuje dobře, takže to je přesně ten problém, který bych řešila, až na něj přijde. Dost možná se totiž ukáže, že žádný problém nemáte. Jinak prostě rozšíříte kompost, no. 

Trávu si nasušíte od jara, listí na podzim, takže to postupně bude ubývat a zas přibývat, není to tak, že bychom měli tolik objemu uskladněno zaráz.

AJO! No to jsou ty postřehy z praxe.

že v nich žije nějaký brouk, který slepičkám moc chutná.

vim! aha! tudle mrchu jim možu dodat z chalupy!

tak to tam nedávej, vono to pude i bez toho.

todle umim! takže asi sem připravená! 😀 jen sem u zvířat moc přezodpovědnělá.

Stoletá sláma - podívejte se, jaká je, čichněte k ní.

provedu. ono by jí tam nemělo asi moc co být, ale nevím jestli se tam třeba něco v průběhu let neubytovalo,kuna, hlodavci, blouši, pabouši… (vim ti nevadí, já si jen vzpomněla na nějakou starou reklamu), aby pak na mou nezodpovědnost a škudlivost pipky nezhynuly krzevá nějakou chorobu

ad kompost a hnůj - jasně uvidím, jak to bude pak v reálu. Není problém koupit a ubytovat ještě jeden kompostér. ale myslím, že třeba fakt rozdám po sousedech.

Když ten hnůj nebude čistý, ale s tou podestýlkou, navíc tam budete dávat zbytky z kuchyně, ze zahrady, z prořezávky stromů, já nevím z čeho všechno, tak se tím fakt trápit nemusíte. Ono se to opět tak nějak samo a přirozeně naředí. Pak tomu akorát případně přizpůsobíte hnojení, abyste k malinám nenasypala třeba celé kolečko, ale jen půl, a podobně. Na to taky přijdete. Hnojit je třeba samozřejmě uleželým hnojem, ne čerstvým. 
A kompost z bobků jede rychle. Ubývá, jak probíhá kompostování. Chvíli toho budete mít třeba hromadu, za dva měsíce čtvrtinu. Takže to skladování není až taková věda. 

ž ten hnůj

no takhle to dělám, bez toho hnoje. Jen těch odpadků z kůchně asi dost díky slípkám ubude? už teď, jak dávám sousedce, nemám nic a i mi to ohaři vyčítají, protože třeba slupky z okurky milujou. Já právě nemám představu, kolik toho budu uklízet, máte pravdu, počkám prostě.