Nejlepší kříženci na maso

Dokonalý pár neexistuje.Ano kříženci masných plemen mají ,díky heteróznímu efektu, lepší přírůstky než čistokrevná plemena,ale to ostatní je víceméně individuální a v nemalé míře závislé na krmení a péči chovatele.

Na  maso jsem chovala křížence novozélandského bílého (samec) a velkého světlého stříbřitého (samice). Někde jsem to vyčetla. Už je to hodně let, ještě v době před-internetové. S výsledkem jsem ale byla spokojená, ovšem chce to vybrat  kvalitní jedince. A třeba už  existují  lepší kombinace, nevím. 

Když oni se ti kvalitní jedinci na první pohled nepoznají.To člověk pozná až v chovu.Chovám přes 40 let jedno plemeno králíků.Pokud si nechávám samice od svých samic mohu alespoń z poloviny předpokládat vlastnosti podle matky,ale pokud si kupujete cizí zvíře nevíte nic.Vidíte exteriér,váhu ,zda je přiměřená věku,u samic je možné zkontrolovat počet bradavek,ale předpoklady k chovu nepoznáte.

Králíky už 6 let nemám. Předtím skoro celý život ano. Píše se tu, že neexistuje univerzální kombinace. S tím rozhodně nesouhlasím. Mě se nejvíc osvědčilo nějaké masné plemeno, nejlépe Hyla (jestli to ještě existuje). Předtím jakékoli masné (i obyčejné) plemeno a vše vždy připouštěné Burgundským zrzkem.

Pokud vím, BU se nepovažoval za brojlera, ale pokud se použije jako samec x nějaký brojler (CAL, NB nebo jiný), pak jde vždy o rekordní růst, běžným krmením za 100 dní 3 kg, často už za 90 dní.

Ovšem nejde jen o rychlost růstu, jde také, a to hlavně, o výtěžnost. Tu chovatelé často ignorují. Výtěžnost je údaj v % částí poživatelných ku odpadu. Běžná plemena (tradiční) nejenže pomalu rostou a špatně zhodnocují krmivo, mají ale snad vždy výtěžnost do 50%. Brojlepři pak 65%, kříženci, mnohem odolnější, mají pak výtěžnost 60%. 

Polopatě. Jestli mám živého králíka 3 kila, tak při běžné výtěžnosti 45% má poživatelných částí (včetně kostí) 1,35 (při výtěžnosti 50% je to pak 1,5 kg). Výše uvedený kříženec s výtěžností 60% má pak při 3 kg žv váhu 1,8 kg. Vypiplaní brojleři pak při výtěžnosti 65% mají pak poživatelnou váhu ze 3 kil až 1,95. Pro mě je to rozdíl podstatný.

Běžná (obyčejná) plemena rostou do 3 kg žv 5 a více měsíců a úměrně tomu také sežerou. Pro mě je rozdíl čekat 3 a nebo 5 měsíců, o krmení nemluvě. Pokud tedy někdo chce králíka na maso, platí uvedené. Naprosto jiné je to u “sportovního” chovu, kde jde o všechno jiné a jatečný aspekt je nedůležitý.

Kal x burgund jsem také křížila, jestli zvolite toto kříženi, je lepší samicka Kal, mívá vice mladých než samička Bu..mladí velice dobře rostou..samozřejmě musite kvalitně krmit..

Teď koukám, že původní dotaz už je mimo realitu 😀..

Přece píšu, že při křížení s BU musí být vždy samec a jedno jaká samice k němu. Pokud je samice některého z brojlerů, mláďata mají vždy vlastnosti brojlerů a současně jsou vitálnější a odolnější než čistí brojleři. Co je mimo realitu? Něco jsem napsal špatně?

Nene, to je v pořádku,špatně jsem to napsala🙂..jen ten původní dotaz je starší..ale člověk se pořád učí a ráda si přečtu rady zkušených  chovatelů.. brojleří kraliky jsem nikdy nechovala,ale během let jsem pár plemen vystřídala.. zůstala jsem u Bu..

Aha. Tak zkuste nějaké brojlerové plemeno a zkuste si přesně poznamenat narození mláďat a užasnete jak rychlé to je. Ono je to rychlé u čistých brojlerů nebo třeba Cal x Nb, ale čistě brojleři snadno podléhají chcípavkám jako všechno přešlechtěné. Zatímco když je univerzální samec Bu je to pak odolnější, vitálnější a méně ztrát.

A taky radím zvážit si živého a pak poživatelnou složku a užasnete nad výtěžností. 

My dostali samičku z chovu kamarádky. Pak si pořídili co píšu a shodou náhod pak holky vrhly ve stejný den ve stejné králíkárně, vše stejné. Při stejném krmení jsme poráželi křížence s brojlerovou samicí o 2 měsíce dřív. Až to pak vidíte takto, teprve vám doje in natura o čem to je.

Kalifornské už nemám,ale ještě mám, spíš pro radost,samce a dvě samičky novozélandské bílé..s PP. Zatím jsem odchovávala jen čisté , křížit s bu jsem nezkoušela..děkuji za dobrý tip , možná vyzkouším..👍🐇🐇

Tom50:

Králíky už 6 let nemám. Předtím skoro celý život ano. Píše se tu, že neexistuje univerzální kombinace. S tím rozhodně nesouhlasím. Mě se nejvíc osvědčilo nějaké masné plemeno, nejlépe Hyla (jestli to ještě existuje). Předtím jakékoli masné (i obyčejné) plemeno a vše vždy připouštěné Burgundským zrzkem.

Pokud vím, BU se nepovažoval za brojlera, ale pokud se použije jako samec x nějaký brojler (CAL, NB nebo jiný), pak jde vždy o rekordní růst, běžným krmením za 100 dní 3 kg, často už za 90 dní.

Ovšem nejde jen o rychlost růstu, jde také, a to hlavně, o výtěžnost. Tu chovatelé často ignorují. Výtěžnost je údaj v % částí poživatelných ku odpadu. Běžná plemena (tradiční) nejenže pomalu rostou a špatně zhodnocují krmivo, mají ale snad vždy výtěžnost do 50%. Brojlepři pak 65%, kříženci, mnohem odolnější, mají pak výtěžnost 60%. 

Polopatě. Jestli mám živého králíka 3 kila, tak při běžné výtěžnosti 45% má poživatelných částí (včetně kostí) 1,35 (při výtěžnosti 50% je to pak 1,5 kg). Výše uvedený kříženec s výtěžností 60% má pak při 3 kg žv váhu 1,8 kg. Vypiplaní brojleři pak při výtěžnosti 65% mají pak poživatelnou váhu ze 3 kil až 1,95. Pro mě je to rozdíl podstatný.

Běžná (obyčejná) plemena rostou do 3 kg žv 5 a více měsíců a úměrně tomu také sežerou. Pro mě je rozdíl čekat 3 a nebo 5 měsíců, o krmení nemluvě. Pokud tedy někdo chce králíka na maso, platí uvedené. Naprosto jiné je to u “sportovního” chovu, kde jde o všechno jiné a jatečný aspekt je nedůležitý.

Kal,Nb  není brojler,ale masné čistokrevné plemeno stejně jako Bu,Kuv a Siv.Brojlerový králík už je speciálně vyšlechtěný kříženec několika plemen a linií.Nejznámější asi Hyla,ale jsou i další.

Nikdy jsem nepočítala výtěžnost,ale 45% mě zarazilo.Nechovám žádné masné plemeno.Aljašky jsou původně kožešinový králíci,takže čím starší tím mohutnější kůže.Aljašky i Havany mají v dospělosti okolo 4kg.Porážíme je ve věku 4-5měsíců váha od 2,6 do 3kg.Včera jsme poráželi 3 Al.Dva živá váha 2,8 kg čistá 1,9kg.Třetí 3kg čistá 2 kg.Což je 67 a 66 %.A to je nijak nevykrmuji,jelikož z nich vybírám na výstavy a ti se jako králíci na maso nevykrmují.

Díky za fundovaný názor v první půlce a v druhé mě těší, že jste potvrdila moje slova o vysoké výtěžnosti masných plemen. Zkuste, prosím, ještě totéž u čistokrevných a dejte sem prosím výsledek.

Omlouvám se za patrně nesprávnou terminologii (netušil jsem, že je nesprávná). Moje “vzdělání” o králíkách pochází z jediné knížky Chov králíků ze 70 let 20 stol, autora si nepamatuju, možná Dvořák? A z debat s mým otcem, který je již 41 let jinde. Tehdy jsme říkali Cal a Nb brojleři, patrně pod vlivem té knížky. O Hyla se nevědělo nic, patrně nebyli ještě vyšlechtění. A nebo jsme o tom, co bylo za Železnou oponou, nevěděli my s tátou.

Tady jsem zjistil, že moje paměť je téměř fotografická. Ovšem jen na blbosti, které mě neživí a nikdy neživily. Co mě živilo jsem si tak skvěle nepamatoval. 

https://www.antikavion.cz/kniha/chov-kraliku-ladislav-dvorak-1973

Díky za fundovaný názor v první půlce a v druhé mě těší, že jste potvrdila moje slova o vysoké výtěžnosti masných plemen. Zkuste, prosím, ještě totéž u čistokrevných a dejte sem prosím výsledek.

Masné plemeno je z definice čistokrevné. Takže… cože?

Nechovám žádné masné plemeno.Aljašky jsou původně kožešinový králíci.
Včera jsme poráželi 3 Al.Dva živá váha 2,8 kg čistá 1,9kg.Třetí 3kg čistá 2 kg.Což je 67 a 66 %.

Vás chápu, Toma50 ne… 

 

Zato já nechápu co chcete vědět. Vše jsem sdělil naprosto jasně.

Moje primární příspěvky nepatřily chovatelům čistokrevných, já jim říkám “sportovních” plemen. Já to cílil většině, která myslí, že není potřeba kupovat do chovu na maso žádná výchozí plemena a stačí “vesnická směska”. Zopakuju.

Mám známou, kdysi mě a přítelca darovala samičku. Její mláďata, i když byla připuštěná samcem Bu, rostla do 3 kil přes 5 měsíců a výtěžnost byla pod 50%. Králíčata samice Hyla po stejném samci rostla výrazně lépe a výtěžnost měla lepší. Psal jsem to jasně, najděte si to, není to nijak dávno. 

Vy jste konkrétně reagoval na Acher, když jste psal:
Díky za fundovaný názor v první půlce a v druhé mě těší, že jste potvrdila moje slova o vysoké výtěžnosti masných plemen. Zkuste, prosím, ještě totéž u čistokrevných a dejte sem prosím výsledek.
No, mohl jste ještě odpovídat někomu jinému, ale je to reakce na konkrétní příspěvek a objevila se pod Acheřiným, takže nejspíš to je odpověď na ni. 
Ale ona vůbec nepotvrzovala nic o výtěžnosti masných plemen, protože o jejich výtěžnosti vůbec nepsala; uvedla jen, že ji překvapuje procento, které zmiňujete Vy. Dále si ve svém příspěvku přejete, aby uvedla výtěžnost čistokrevných králíků, což však je přesně to, co udělala. 
Navíc nepsala žádný fundovaný názor na definici pojmu plemeno, psala prostě fakt. 

Takže nechápu, co jste tím příspěvkem chtěl říct nebo co jste si přál, aby Acher udělala. Vysvětlovat mi to nemusíte, to ne, já Vás přece k ničemu nenutím. 

Už jsem to pochopil. Je to můj trapný omyl, přehlédl jsem značku Al a považoval jí za Kal což masné polemeno je a dříve jsme Kal, Nb považovali za brojlery a dokonce uvádím knihu kde jsem to pobral.

Proto žádám, až bude porážet svá kožešinová plemena o výtěžnost. Tímto se omlouvám a bez toho, že mi tu nebylo rozumněno bych se svého omylu nedopátral. Děkuju.

Jen bych rád vrátil debatu k primáru. Já netuším která "nemasná" čistokrevná plemena dosahují skvělé výtěžnosti a o tom se nebavím. Jen jsem chtěl upozornit na to, že směsky mívají výtěžnost mizernou a k tomu enormní délku výkrmu (jsme ve vláknu o králících na maso) a v důsledku toho mizernou schopnost využití krmiva a v důsledku jsou takoví králíci proděleční po všech stránkách.

Nicméně paní kolegyně potvrzuje proti masným velmi dlouhou dobu výkrmu (nejde o výkrm, jasně to píšu já i paní) a tedy mizerné (odborně neefektivní) využití krmiva. 

Protože se jedná o vlákno o nejlepších křížencích na maso, tak je potom mimo mísu paní s čistokrevnými Al a ne já, je to tak? 

Pak se prosím nezlobte, že jsem měl stále na mysli, že se bavíme o masných (dříve brojlerových) králících a jejich křížencích. Děkuju za pochopení.