Možné to je,pokud je chlívek dostatečně velký. Ale otázkou zůstává, zda je to pro ta zvířata dobré. Znám chovatele,co mají kozy v malém výběhu a denně jim sekají trávu. Já mám kozy na zimu zavřené a na jaře je pouštím přes den na pastvu. Příla bych vám vidět,jakou mají radost z voůného pobytu venku,když jdou poprvě po zimě ven.
U nás jedna paní má jednu kozu celoročně v chlívku. Každý den v létě jí kosí zelenou trávu a jetel… Podle mě je s tím mnohem víc práce, než kozy vodit na pastvu. Jak psala Roklanka, kozy jsou šťastné, když můžou jít ven. Naše kozy se první dva roky pásly jen na úvazku a stejně se pokaždé těšily ven z chlivku (kde jsou na volno). Letos, když jsou navíc na pastvě na volno to je ještě o něčem jiném.
Odpověď na příspěvek uživatele Ivus z 03.09.2023, 13:42:42
Dobrý den, jak to je s těmi kozenkami. Pročítám zdejší příspěvky a pořád dokola se píše že nesmí být chována jedna koza, je to stádové zvíře. A tak se ptám, dřív to tak nebylo? Nebo se snad kozy v posledních letech změnily? NE!! Nezměnily, změnili se lidé, začínají bláznit, zelené mozky! Koza byla odjakživa držena sama a byla spokojená.
No ona byla držena sama proto, že lidi jich třeba víc mít nemohli. Neměli kde to pást, neměli prostor ve chlívku na víc než dvě tři kozy (protože kůzlata, že), no a taky třeba ta jedna koza z toho chlívku se chodila napást s dalšími deseti z vesnice na stejnou obecní louku s pasáčkem.
A lidi si tenkrát nemohli sjet pro mlíko do hypersuper. Byla otázka jejich zdraví a schopnosti uživit rodinu, zda mají kozu nebo ne. Tam životní potřeby zvířete ustoupily životním potřebám člověka. Ale to už dnes neplatí.
Lidi dřív taky neměli antibiotika a léčili je léčitelé a babky kořenářky a ti lidi si nestěžovali - teda byli spokojení…
Dřív (jakože hodně dřív, aspoň tak padesát šedesát let) taky tu kozu měl doma jednu kde kdo - ale ta koza šla ráno do stáda na pastvu a pak se večer vracela. Bývali pasáčci, často taky pásly děti (minimálně během prázdnin), a když bylo nejhůř, bývaly obecní pastviny částečně oplocené a kozy se pásly tam, nebo šly na provaz někam ke kůlu do sadu. Takže sama ta koza byla jen v noci a přes zimu. Jedna koza se snáze uživila, také dala relativně dost mléka pro bezdětný pár nebo pro začínající rodinu. Mělo to ale tu nevýhodu, že když se koze něco stalo, byl problém s kůzlaty (nebo se nabrousil nůž a problém se vyřešil, že). Kdo měl aspoň dvě kozy, daly se často podstrčit té druhé. Kozy se ale nejčastěji chovaly po dvou - obvykle matka s dcerou. V malém chlívku to způsobovalo nejméně problémů. Tím to nijak nehájím, ale je třeba se na minulost dívat očima té které doby. Bylo to jiné, ne že ne. V dnešní době jednu kozu obhájit nelze. (Resp. lze asi jedině dočasnou karanténou.)
Koza byla krávou pro chudé. Byla zdrojem mléka i masa a lidi si jí považovali. Kůzlata se dala prodat na maso,staré kusy se udily,nejedno dítě vyrostlo na kozím mléku. Babička mi vyprávěla,že koze se dávalo pití,což byla voda z nádobí. Nebyly náhražky mateřského mléka,nemylo se v saponátech ,byla jiná doba. Ve vesnici býval obecní kozel, na jeho krmení přispívala obec. Kozy se neléčily,jediný lék byl nůž.
Nemyslím si,že by samotná koza trpěla. Dva roky jsem vysvětlovala jedné koze,kterou jsem odchovala na dudlíku v kuchyni,že je koza a stádo je v ohradě. Stádo ignorovala ,v chlívku nesnesla žádnou spolubydlící a na pastvě chodila se mnou a ne se stádem. Od té. doby jsem si dudlíkáře držela od těla.
Tak ona netrpí jakože vědomě. Ale je samozřejmě ve stresu (zvýšené kortizoly, vliv absence slunečního záření, kratší doba dožití - což se tenkrát nevědělo - menší odolnost vůči chorobám, menší dojivost a tak dále). Tehdy neodpozorovatelné, dnes dokázané.
Samozřejmě projevy se liší kus od kusu, roli hraje individualita a samozřejmě i raný vývoj. No ale kus odchovaný na dudlíku nelze považovat za zástupce masy, taky nemůžeme posuzovat lidi podle vlčích dětí.
Dobrý den, jak to je s těmi kozenkami. Pročítám zdejší příspěvky a pořád dokola se píše že nesmí být chována jedna koza, je to stádové zvíře. A tak se ptám, dřív to tak nebylo? Nebo se snad kozy v posledních letech změnily? NE!! Nezměnily, změnili se lidé, začínají bláznit, zelené mozky! Koza byla odjakživa držena sama a byla spokojená.
Jo a dřív jsme svítili petrolejkou.
Naštěstí se někteří lidi změnili a o potřebách svých zvířat přemýšlejí.
Když chce mít člověk jiného živého tvora, měl by mu zajistit odpovídající podmínky. Klecový chov slepic taky odsuzujeme. Chci-li mít hospodářské zvíře zdravé, má-li být mléko dobré a k pití, musí být koza zdravá a aby byla zdravá, potřebuje vzduch, slunce a dokonce i pohyb.
