Chov Testudo horsfieldii ve větších skupinách je daleko problematičtější než u jiných druhů vámi uvedených želv. Za prvé vyžadují vzhledem k původním oblastem výskytu spíš kontinentální klima na rozdíl od populací T.h. T.m. T.g. kterým vyhovuje středomořské. Pro porovnání jaký význam taková “drobnost” pro prosperitu chovu v našich podmínkách má lze dobře vidět na třeba druhu Testudo graeca. Jedinci původně pocházející z populací západního Turecka, Rumunska, Bulharska atd. budou v našich podmínkách prosperovat nesrovnatelně lépe než jedinci z populací severní Afriky a Palestiny. Ne že by tyto lokality byly od Středozemního moře výrazně vzdálené ale klimatické podmínky jsou již zcela jiné.
Za druhé, nesrovnatelně agresivnější chování dospělých jedinců mezi sebou, s tím že tato agrese je daleko důslednější a tvrdší než třeba u želv zelenavých které také dokáží své.
Za třetí, jako jediný druh “běžnější” želvy který lze čas od času legálně dovážet ve velkých počtech z odchytů, nehledě na počty dlouhodobě přežívajících dovezených jedinců a vlivu na původní populace, celý tento zajímavý a krásný druh degraduje do pozice chovatelsky nezajímavou a navíc relativně obtížně chovatelnou želvu.
Pro zajímavost. Obvyklý počet vajec ve snůškách předmětných druhů / maximální dosažený a dohledatelný počet v mých podmínkách po opravdu dlouhou dobu. Nejsou zahrnuty želvy kladoucí prvním rokem a nejedná se o bezvýznamný počet jedinců.
Testudo horsfieldii 4 ks / 6ks
Testudo hermanni boettgeri, 4 až 6 ks / 8 až 12 ks
Testudo hermanni hermanni, 2 až 4 ks / 6 ks (pouze jedinkrát)
Testudo graeca ibera 6 až 8 ks / 12 až 17 ks
Testudo marginata 6 až 12 ks / 14 až 16 ks
Za rekordní počet snesených vajec během jedné sezony může Testudo graeca ibera která ve třech snůškách nakladla celkem 47 vajec. Počty vajec se v jednotlivých snůškách během sezony mění s tím třetí (zcela výjimečně čtvrtá) bývá nejslabší.
Další druhy uvádět nemá význam už jen kvůli tomu že by se jednalo pouze o relativně malý počet sledovaných jedinců.
