Předadopční kontrola

Mám zkušenost pouze s jednou a bylo to v pohodě. Dali jsme kafe a pokecali o psech. Rozhodně mi nelezli po baráku, ukázala jsem jim, kde psi spí, kde mají pelechy a to bylo vše, pak jsme seděli na zahradě pod pergolou (bylo to v létě). 

Pokud by mi chtěli prolejzat celej barák, tak bych je slušně odmítla s tím, že pokud to je podmínkou k získání psa, tak ok, ať si ho nechají. 

Jo. Tak jako by mi nevadilo u chovatele, kdyby chtěl vidět podmínky, do jakých bude štěně dávat, tak by mi nevadilo ani stejný požadavek od útulku, či spolku. Ale všechno v určitých mezích. Pochopím i následnou kontrolu ve stylu, půjdeme se psem společně ven, možná klidně i  přepadovku v tom smyslu, jedu právě kolem, stavím se a podívám se na Azora -ať vidí, jak je pes v kondici, co už umí, neumí, jak fungujeme. A klidně i víckrát s odstupem. chápu to a je to pro psy lepší, ale všechno musí být v nějakých mezích.

Mě by nějaká předadopční kontrola a požadavek snést následnou/následné kontroly (dokonce přepadovku?) spolehlivě odradilo od úmyslu pořízení psa z takového spolku. Něco takového nepožadoval ani jeden z chovatelů našich psů, a to svěřují svá vymazlená štěňata. 

Na jednu stranu chápu, že nechtějí svěřit psa kdekomu, ale pro mě je to přílišné zasahování do mého soukromí.

Tak zase na druhou stranu - Vy přece taky jdete k chovateli štěňat a je tam určitá kontrola prostředí, ne? Taky chcete vědět, z jakého prostředí štěně berete. Tady je to z opačné strany. Ale jak říkám, musí to mít meze. 

Ono to není ani tak o kontrole prostředí, jako spíš o hlubším poznání toho zájemce, kde prostě při osobní návštěvě toho člověka přeci jen odhadnete daleko víc, než po pár minutách na telefonu. Když poznáte, že ten člověk je normální, normálně o psech uvažuje, tak už ta prohlídka baráku není vůbec potřeba (a vyžadována). Tak na to koukám já. 

Tak třeba u poslední fenky jsme ani u chovatelky doma nebyli. Bylo léto, vše se odehrávalo na zahradě. Ale měli jsme od ní fotky, ty byly na fb dostupné, tak jsme věděli, v jakém prostředí štěňata odchovává. Já bych s fotkami taky neměla problém (a nemám, na fb i soukromě jsme chovatelku občas zásobovali, teď méně často, fotky by se opakovaly), ani se slušnou a předem ohlášenou návštěvou za štěnětem. Ale nedovedu si představit, že by mi někdo prolézal barák nebo vůbec lustroval před pořízením. To fakt ne.

“jedu právě kolem, stavím se a podívám se na Azora”

Tak zrovna tohle mi jakožto introvertovi s autistickými sklony zní dost jako noční můra. Trvalo roky než jsem přepadové návštěvy odnaučila dělat rodinu a kamarády. Kdyby mi to hrozilo od útulku nebo od chovatele, asi bych vybrala psíka jinde 🙄.

Jinak zběžná kontrola (ohlášená alespoň den předem 😉) s posezením u kafe a pokecem o psech by byla na pohodu. Nějaké extrémní lustrování mojí osoby a prolézání celého obydlí by mě už odradilo. Psů je všude jak psů a určitě se pro mě najde nějaký jehož současný majitel není psychopat.

jj, nějaké přepadové kontroly a prolézání bytu, ani náhodou. vlastně nějaká předadopční kontrola mi přijde úplně mimo. jestli mě chce někdo poznat osobně, můžeme si dát kafe v útulku nebo prostě tam, kde teď pes je.

asi tak stejně jako když jsem prodávala jakýkoliv štěňata, kafe probíhalo na terase mezi štěňaty a opravdu jsem neobjížděla zájemce a nekontrolovala jsem, jestli mají nové kuchyně.

No ne-e, to nemyslím ,prolézat barák, to taky ne, ale prostě chápu, že by psa chtěli vidět a přesně tak jako já si při pořizování štěněta dala to kafe a měla možnost vidět, jak štěnda žijou - ložnici chovatelů ani v jednom případku neznám 😀 - prostě jsem viděla, že jsou součástí rodiny, smečky, nejsou někde zalígrovaný v chlívě, hnusným kotci, mají socializaci a tak. 

Prostě v rámci normálního kontaktu. Nic zběsilýho.

chápu. No já to prostě myslela tak, že by se třeba někdo ozval, a šli bychom na krátkou prochaju a případně i to kafe klidně terasa nebo prostě v jídelně. Nejsem úplně megaspolečenskej člověk, ale kdyby to bylo podáno normálně, tak já bych s tím problém sama za sebe neměla - ale jak říkám v míře rozumný. 

Jo , já jsem taky když jsme loni našli Bubrdli v útulku, jim říkala, že je to prostě u nás momentálně fakt příšerně našponovaný, žili jsme v tý době všichni v jedný pidimístnosti /už mi z toho samotný hrabalo/. Sami mi řekli, protože Bubi byla zoufalá, že pokud to ona zvládne, bude pro ni všechno lepší, než ten kotec, kde hrozilo, že jí flákne.

Já jsem kdysi byla hrozně moc ráda za vznikající spolky, které byly nastavené tak, že měly brát psy z útulků, dávat je dohromady, umožnit jim lepší žití a socializaci a tím pádem lepší start do nových domovů. Skvělá myšlenka. Enemže….vono se nám to šécko šecičko - tak jako všechno kolem psů - posunulo do jinejch dimenzí a spousta spolků to už dneska jede zcela jinak a psi útulkový tam stále zústávají, bez toho, že by se jim zvedly šance na lepší žití. kdyby každej spolek bral z útulku a ne bůhvíodkud, jsou útulky prázdný. Dospěla jsem do stádia, že už radši útulek než ten spolek. Bohužel. A to i proto, že leckde mají tak příšerný podmínky pro převzetí psa, že je to na Bohnice.

Nevím o chovateli, který by návštěvou budoucích majitelů lustroval, jestli mají na to postarat se o štěně. Ono se to jaksi ani nedá stihnout, když máte doma cca 10 klubíček, pečujete o ně ve dne v noci a skoro se nevyspíte. Spolíháte na to, že je poznáte při osobní návštěvě, kdy se přijedou mrknout a složit zálohu. Ale i tak se klidně můžete splést, že jo. Já zájemce přijímala normálně v obýváku, kde jsem měla ohrádku se štěňaty, na začátku června ještě nebylo počasí nic moc, takže ještě nemohla být venku. Nějak jsem to moc neřešila. Předání už potom proběhlo na zahradě pod pergolou.

U nás shánění psa začalo vytipováním útulků, které si nekladou tyto a jiné pro mě nepřijatelné podmínky. Naštěstí ještě existují. A ještě k tomu tam měli takovýho bombastickýho psa.

Já nedám dopustit na svoje dvě  útulkový bábrdle.  Starej pejsek je moc prima. Když vidíte, že mu pak konečně došlo, že je doma, jak se celej rozsvítí, ožije. Já jsem musela zamáčknout slzu, když jsem viděla současnou bábrdli, jak začala ščastlivě hopsat při vítání. Vítala i před tím, to jo, ale pak, když dokapala ti informace, že jsme prostě její a ona naše…… to, co předvádí, když přijdeme domů, nebo jak se vítají, když je čas vzít někoho z nich samostatně. Moc hezky se na to dívá, jak je ščastlivá, že nás má.

No hele… Ne, že bych chtěla úplně shazovat práci ostatních kolegů. Ale…

Víte, jak se shánějí lidi na takovou předadopční kontrolu? Velice, velice málokdy přijede člověk, který má psa skutečně v péči a nebo člověk, se kterým o adopci komunikujete. Obzvláště když jste od sebe kus cesty.

Naopak často to probíhá tak, že se na stránky spolku napíše výzva, že v tom a tom městě potřebuju předadopční kontrolu a jede tam prostě ten, kdo se přihlásí. Často jsou to lidi, které neznají ani pracovníci spolku a lidi, kteří se náhodně vyskytují na jejích stránkách či skupinách.

Chtít tohle někdo po mě, tak mu udělám pápá a najdi si pejskovi někoho jiného. 🙈

Zrzavci:

Jo , já jsem taky když jsme loni našli Bubrdli v útulku, jim říkala, že je to prostě u nás momentálně fakt příšerně našponovaný, žili jsme v tý době všichni v jedný pidimístnosti /už mi z toho samotný hrabalo/. Sami mi řekli, protože Bubi byla zoufalá, že pokud to ona zvládne, bude pro ni všechno lepší, než ten kotec, kde hrozilo, že jí flákne.

Já jsem kdysi byla hrozně moc ráda za vznikající spolky, které byly nastavené tak, že měly brát psy z útulků, dávat je dohromady, umožnit jim lepší žití a socializaci a tím pádem lepší start do nových domovů. Skvělá myšlenka. Enemže….vono se nám to šécko šecičko - tak jako všechno kolem psů - posunulo do jinejch dimenzí a spousta spolků to už dneska jede zcela jinak a psi útulkový tam stále zústávají, bez toho, že by se jim zvedly šance na lepší žití. kdyby každej spolek bral z útulku a ne bůhvíodkud, jsou útulky prázdný. Dospěla jsem do stádia, že už radši útulek než ten spolek. Bohužel. A to i proto, že leckde mají tak příšerný podmínky pro převzetí psa, že je to na Bohnice.

Myšlenka dobrá. Bohužel realita je ale taková, že drtivá většina útulků není ochotna předat psa do následné péče spolku. Děje se to spíš výjimečně a často jen  v případech, kdy je pes buď totální zdravotní troska a nebo agresivní blázen, takže jsou útulky rády, že se zbaví problému. Který by je stál o dost peněz navíc.

Takže házet tohle na spolky je naprosto mimo mísu.