Chov krtonožky

Nevím jak se chová, ale vím že se chytá za šera na kombinaci přehrávání  jejich zvukového projevu a zdroje světla. Natáhne např. potravinářská fólie přibližně 1x0,5m mezi dvě týče a pod ní se dá nádoba s prosolenou vodou. Jak krtonožka letí za světlem, narazí do fólie a spadne do vody. Za večer jich kyblíček přecedí. 

No a v tropech jim to lítá, tam se krtonožkám daří.

Místo slané vody se dá použít i substrát do kterého se zahrabou a máte živé. Jsou to dravci a žrouti tučných larev. Zkuste k nim dát larvu potemníka, hned ji z fleku slupnou. 

A teď ty tropy, to je nálož: 

😄

To je jeden z mých snů pozorovat krtonožku ve volné přírodě. Už se to někomu poštěstilo? Kde a jak mám mám hledat?

Největší lokality výskytu jsou na jihu Moravy a na jihu Čech. Běžné jsou v sadech a podél vodních toků. Lokálně se dokáží přemnožit a pak jsou schopné spást veškerou zeleninu v záhonech. Je to noční živočich, takže pozorovat za šera nebo lákat do pastí.

Krtonožky se chytali do pastí vytvořených v létě. A to vykopáním jamek,rozměrů přibližně 10l kýble v zemi. 

Jámy se zasypaly jemnou lesní hrabankou a vybráním těchto jam na podzim došlo většinou k velké redukci krtonožek v okruhu. 

To se používalo při větším počtu krtonožek v záhonech. Krtonožky jsou pak dobrá masitá pochoutka pro drůbež a kočky, které je přímo zbožňují.

U krtonožky se uvádí že škodí zahrádkářům protože překusuje kořínky těsně pod zemí, hlavně u jahod, salátů a jiné zeleniny. To je někde u nás takový výskyt že by mohla až takto uškodit? Ochrana proti ní asi stejně neexistuje?????

Krtonožky jsou místy velmi hojné, stačí vyjít za příhodné noci ven a podle sluchu zjistíte že jich jsou v okolí desítky až stovky. Přitom jste o nich dříve vůbec nemuseli vědět. Je to totiž noční živočich, žijící značně nenápadným životem. Hojné jsou však zejména v zahradách a na vinicích na Moravě. 

Krtonožky jsou masožravci, avšak na jaře se typicky přeorientovávají na rostlinnou složku a tehdy působí nejvíce škod ( jak píše Zdeněk Košťál ve své knize Neznámý svět kapitoly o škůdcích, 1963).

K tomu jak s nimi naložit ve své knize Praktické zahradnictví pro zahradníky, učitele a přátele českého zahradnictví, 1947 Karel Morava píše:

“Jiným nepřítelem zahrad jsou krtonožky Hledme tu především zničiti jejich hnízda; zakopáváme také prázdné květináče o něco hlouběji, než jsou chodby krtonožek a napadané do nich krtonožky k ničení vy- bíráme. V mista, kde se krtonožky nacházejí, zakopává se rovněž hnúj koňský, do něhož se přes zimu krtonožky slezou a lehce se zničiti dají; také dobře jest naličiti na ně proutěné koše, a hlavně osvědčí se překopáme-li půdu. Nejlepším prostředkem však jest, nalijeme-li do děr trubičkou upotřebený olej,”