Abych se vrátila k loveckým psům…pro mě osobně jsou lovečtí psi, teď asi budu mluvit jen o setrech a některých ohařích, že to jsou opravdu velmi milí psi a velmi příjemní společníci. Navíc velcí fešáci. Jen je potřeba, aby si potenciální budoucí majitelé uvědomili, že je fér, aby měl pes režim odpovídající plemeni. Jako osobně si nemyslím, že musí jít nutně o nějaký lovecký výcvik, ale že je potřeba psa zaměstnat ať už je to pohyb a nebo hlavinka a že to není otázka dvou vyvenčení a hodinové odpolední procházce na vodítku kolem sídliště. Že je potřeba načerpat víc info než že je dané plemeno mírné, kamarádské a hravé, ale i to kolik třeba potřebuje pohybu a jestli jsem schopná mu toto poskytovat.
Upřímně smekám před všemi, co mají ohaře, jako když opravdu vzpomenu dob minulých, když jsme měli setra a to si myslím, že zdaleka není takový torpédo, tak to byly hodiny a hodiny venku, ale to jsem byla na mateřský, nechodila jsem do práce. Neumím si představit, jak bych něco takového provozovala dnes, když mám třeba několik dní za sebou desetihodinové šichty…a už jsem fakty pohodlná, takže procházka za každou cenu nehrozí…je venku hnusně? jsem utahaná? jsem nějak zdravotně indisponovaná?…no tak si prostě v obýváku poleháme společně na gauč a nic se neděje, svět se nezboří. Když udělám prochajdu, která trvá dýl než hodinu, tak už je ta moje pastevecká potvora otrávená…prostě už jí to nebaví….Když půjdu se psy na hodinku ráno, tak o nich celý den nevím a když je pak vytáhnu i večer, tak pak zase upadnou do bezvědomí…když jsem to takhle o dovolený praktikovala asi třetí den za sebou (normálně děláme jen jednu prochajdu), tak už kolem mě Gina ani radostně nehopsala, vlastně se zvedla až když jsem vylezla na dvůr s vodítkem…normálně asistuje už od chvíle, kdy pozná, že se jdu oblíkat na prochajdu. Se setrem?? Několikrát denně, žádný problém, půl dne venku, žádný problém, pořád mám radost, že se jde něco dělat, pořád mám temperament, pořád mám chuť pracovat…ne jako pastevecká potvora “prosim tě neotravuj, já si tady čuchám…cože, ty chceš, abych šla rychleji, že takhle nemáš správnou tepovku na hubnutí a že chceš spojit příjemné s užitečným a trochu zhubnout, když už chodíš se mnou…to to jsi někde spadla z jahody na znak, to bych nestihla všechno důkladně očuchat, pokoukat, takže zklidni hormon a pěkně pomaloučku, tady se zastavíme, tady pokoukáme….” a setr takový vysmátý zvíře neustále připravené na spolupráci…..
