Takže mě osobně nikdy nenapadlo dát kočce přesnídávku nebo zakysanou smetanu. Tedy zkoušela jsem dýňovou, když měl malý průjem, ale s moc velkým úspěchem se nesetkala. Tak nevím jestli by se mi spíše kocour neposral, nebo jestli by to vůbec vnímal jako odměnu.
Přivolání - učila jsem rovnou na jméno. Sice Igina mám naučeného na target, ale nebrala jsem to jako první cvik. U malého to ještě naučené nemám.
Sedni, lehni - neučila jsem zachycením, ale naváděním na pamlsek. A musela jsem zcela jasně odlišit slova, aby si mi hlupák nesedal.
Ale jednu věc si z videa odnesu budu Igina učit na místo, neboť nyní je to největší škůdce mého clicker tréninku s malým (navíc doopravdy se snadno narozdíl od Igina rozptýlí.)
A ohledně učení na záchod mám zcela stejný názor jako Nevečeřelová, ale navíc si myslím, že by měli mít svou vlastní toaletu, abych měla případný přehled o zdravotních problémech.
Tak myslím, že přesnídávka není dogma, ale spíš má lidi inspirovat k tomu, aby vyzkoušeli něco originálního, co kočka bude mít jako speciální odměnu. Na ostatní neodpovím, kočkou nedisponuju.
Osobně paní Nevečeřalovou mám ráda, pro mě první odbornice na kočky v mediálním prostoru pro laiky, která má zmáknutou etologii koček a různost jejich povah respektuje.
Měla s Desenským na ČT napůl pořad Kočka není pes, začla jsem se na to dívat kvůli psům, nakonec jsem psí prostřihy přeskakovala. 😀 Myslím, že všechny online díly se dají zdarma zhlédnout na iVysílání zdarma. Pokud neznáte, doporučuju!
Já právě pořady p. Nevečeřelové znám, ale ve spoustě věcí se s ní ohledně chovu neshoduji - tak mě zajímá názor ostatních např. v názoru na clicker trénink viz. učení na jméno, způsob učení na zachycení apod. Jednoduše vycházím z jiných kočičích psychologů.
Ale o to nejde, jestli jméno/rolnička/špek, zachycení/navádění/xy. Ukazuje různé možnosti, ale hlavně lidu říká, že kočku lze vychovat a vycvičit, že s kočkami jde normálně fungovat.
Každé zvíře, i člověka lze učit takto, jen si vyberete vhodný způsob (rozložení cviku, odměnu, zachycení, nebo tamto, toto,…) pro tu povahu.
Tři koťata, co mě okupují, lze odměnit čímkoli, pokud se bavíme o jídle. Jsou nenažraná. Kocour (pracovní jméno Puma, hovado roste kilo/den a je do žluta) - tam stačí ukázat jídlo a rukou, on se tam posune. Kočka (chudák má klučičí jméno Hačikó, neb za mnou neustále leze a nemohu už psát, tak pomalu končím, protože mi leží na rukách, a to furt a furt a nepřestane, i když říkám, aby přestala) je jiná, na tu musím mluvit a nepřetržitě hrnout jídlo. A odmlouvá. Chcete někdo kočku? A divoký pruhatý tmavý kocourek, toho si chci nechat, nemá jméno ještě, tak ten… nic… jsem ráda, že ke mně vůbec přijde, ale vypadá to, že se naučil dotknout ruky - dostane papání. To bude zvíře, které se nebude muset vychovávat vůbec, vše ví. Cvičit bude na myšlenku. Tedy cvičím jen to, co potřebujeme.
“Takže mě osobně nikdy nenapadlo dát kočce přesnídávku nebo zakysanou smetanu. Tedy zkoušela jsem dýňovou…”
ale KN hovoří o MASOVÉ…..a odměna je něco, co zvíře chce, takže pokud ji kočka chce, tak jaký problém. A ten důvod, proč dává přesnídávku, je logický.
“Přivolání - učila jsem rovnou na jméno. Sice Igina mám naučeného na target, ale nebrala jsem to jako první cvik. U malého to ještě naučené nemám.”
jako postup naučím chování a k naučenému přiřadím povel je normální a logický postup. Bez ohledu, že používání povelu od začátku také funguje.
“Sedni, lehni - neučila jsem zachycením, ale naváděním na pamlsek. A musela jsem zcela jasně odlišit slova, aby si mi hlupák nesedal.”
to je ten rozdíl mezi “být naučen” a “naučit se” (a dost možná, že kdyby se učil tím zachytáváním, tak si nic neplete, bo to chování vnímá od začátku a více - zvíře samo přijde na to, za co dostane odměnu)
MEGI, a fotky z boku, zepředu, zezadu, skupinové i profilovky, JSOU KDE?!
Já mám přivolání naučeno - ale jinak. KN to nazývá odvoláním, a já vždycky kocoura přivolala a odvolala. Ten mezikrok s rolničkou mi přijde zbytečný.
Kocouři si cviky nepletou, Igin pletl si pouze slova - SEDNI a LEHNI zní podobně. Stačilo změnit povel a už mi vždy udělá co chci. Máme povel SEDNI a POHODLÍČKO (neboli lehni.) Já osobně se domnívám, že postup zachytáváním trvá naučení cviku mnohem déle než naváděním. Je to pouze má osobní zkušenost.
Já třeba zakysanou smetanu dávám olizat pokaždé, když ji používám při vaření. To samé tvaroh. Kefír dostává pravidelně, je to probiotikum. Na jméno se naučil sám po par dnech, přiběhne spolehlivě jako pejsek a co se povelu tyče, stačí mi přivolání, pojď, super a ne. A teď si uvědomuji, ze pamlskuju jen tak, zadarmo.☺️
Možná si nepletl slova, ale ví, že po sedni přijde lehni. To totiž lidé dělají. Kočka není blbá. Prostě to udělá rovnou. Místo abyste byla ráda… 😀
Nejen kočka.
Před léty bylo v praktických maturitních otázkách téma povalení krávy. Trénovalo se na jedné statkové jerseyce. Ta velmi rychle pochopila, oč kráčí. A jakmile dostala na nohy pouta, sama si lehla.
Taky dávám zakysanku, jogurty, tvarohy, mléko i smetanu jakékoli tučnosti - a to vylízat kelímky nebo jiné nádobky. Že bych tím zrovna krmila, to ne, ale když mám špinavý kelímek nebo víčko od kelímku, hodím to na zem, Kocour se postará.
a)Dávám akorát bílý jogurt - ne teda jako odměny, na to mi prdí, ale vždy, když si dělám snídani s jogurtem, tak kočky nastoupí v plné síle a čekají na svůj příděl. Nedělá jim nijak zle a nemám sílu jim to nijak odpírat…tváří se vždycky jak kocour ze Shreka 😀.
Na trénink používám mrazem sušená masíčka
b)U nás se jméno občas vyloženě ignoruje, protože přítel je oslovuje jmény neustále i když nic nechce…funkční přivolání máme na chrastítko s nosetouchem(v rámci tréninku), pokud není po ruce tak na šustění pytlíku od kokin 😀…zabere vždy, když nemůžu nějakou kočku najít. Hned se mi po zašustění teleportuje k nohám.
c) Lehni jsem neučila, sedni nemáme naučený na povel, ale jako souhlas s česáním, kocour ví kam si sednout, pokud trénujeme. Občas odhodím kokino pryč a n se zase vrátí, když chce pokračovat a předsedne předemě.
d)Nemám. Kočce odhazuju kokina bokem. Upřímně kočku moc netrénuju, jelikož na žrádlo moc není. Ale kdybych jí nic nedala, tak “žárlí” a klidně jde Willyho profackovat….takže dostává kokina za to, že mi neleze pod ruce a neotravuje Willyho…takže prakticky zadarmo 😀
e) Neučila bych to (já osobně). Jak znám kočku, tak by se stejně netrefila 😀 a navíc oba jsou šílení hraboši. Tohle jde mimo nás. Stačí, že se občas pereme o záchod doma dva, přidat k tomu ještě frontu 2 koček…ne děkuji 😀.
