No taklenc, neviděla bych to červené světlo jako dostatečné pro putování noční krajinou, to fakt ne. Na to alespoň ta naše čelovka nemá dostatečnou kapacitu, aby až takhle ozářila cestu, je to spíš taková červená bludička. Ale choť červené používá v noci na rybách, kdy na bílé samozřejmě přiletí hejno hmyzáků a nedá se to, anžto na červené poletuchy nereagují.
No a já s ním lovím ty žoužaly.
Odborně:
Říkáte si, k čemu mi je, když je čelovka vybavena červeným světlem (obvykle jedna nebo dvě malé červené LED)? Kdo se často pohybuje ve tmě, má jasno. Červené světlo totiž neporušuje adaptaci oka na tmu. Kdo by neznal situaci, kdy si oči konečně přivyknou na tmu a parťák na vás posvítí čelovkou, nebo ji jen rozsvítí ve stanu. Trvá pak i několik minut, než oči opět přivyknou tmě.
Na žížaly si dovolím navrhnout jednoduchou past - položte kus pevného plechu, plastu, čehokoli na trávník a nechte to tam na nějakou dobu ( zahradníkům se předem omlouvám 😬) a po nadzvednutí, pokud to není v úplném úhoru suchém toho najdete, jejej - stínky, žížaly, ba i nějaká stonožka tam jistě bude, s tou bych se ale nemazlil radši..
Protože chci ve tmě chodit po lese, nechci plašit zvěř a taky nechci, abych byla na míle daleko viděna já. Navíc jsem to vyzkoušela a je to super, člověk se v tý polotmě parádně rozkouká a vidíš věci, který v kuželu světla prostě nevidíš.
Odpověď na příspěvek uživatele Skeeve z 09.11.2023, 12:44:54
No jó, ale taková rousnice umí děsivě rychle prchat! Neskutečně rychle zajede zpátky pod zem, co jsem měla tu čest vidět, když jsem na ni např. posvítila bílým světlem, nebo jsem dupnula.
Ale pro mě je to zábava, tak halt lovím v podřepu růčo 🙂
Odpověď na příspěvek uživatele kometa z 09.11.2023, 13:25:03
No, tak to bych si dovolila polemizovat. Na lince nemám nic, jakože vůbec nic. Nádobí jde hned do myčky, odpad v dřezu je čistý, koš je jinde. A jsou tam!
Jako, mně je jasný, že po něčem jdou, ale netuším po čem, páč tam opravdu nemaj z čeho žít. A přitom se jim odsud sakra vůbec nechce.
Já mám čelovku s nějakou velmi výkonnou LEDkou, protože když si tím posvítím do voka, tak pak teda ještě dlouho vidím všude rudě 😀 Ona ta moje červená LED je hodně zaostřená.
S dovolením - žoužaly se chytaj do ruky. Past na žoužaly neznám, ale třeba si jen potřebuju rozšířit obzory.
Momentálně vymýšlím past na octomilky, které mi zamořují kuchyň.
Doporučuju nastudovat rod drosera, celkem funkčně čistí kuchyň od těch malých bestií. Potřebují ale čistou dešťovou vodu a ideálně i dost světla, což někdo nemůže zajistit.
No, tak to bych si dovolila polemizovat. Na lince nemám nic, jakože vůbec nic. Nádobí jde hned do myčky, odpad v dřezu je čistý, koš je jinde. A jsou tam!
Jako, mně je jasný, že po něčem jdou, ale netuším po čem, páč tam opravdu nemaj z čeho žít. A přitom se jim odsud sakra vůbec nechce.
My máme ovoce a zeleninu zasíťované v netkané textilii, všechno se snažíme ihned odklízet, koš vynášíme a máme ho zavíratelný, přesto je máme. Je ale pravda, že oproti hejnu much máme sem tam octomilku. Myslím, že vajíčka si nosíme už na nákupu, tak se u nás logicky vylíhnou a nejde se jich zbavit úplně, na druhou stranu naše opatření opravdu zásadně pomohla. A jak říkám, sem tam mucha je v pohodě, to odloví ta drosera. 🙂
Já mám tady v kaceláři - to mi neuvěříte -jednu jedinou. Je to asi octomilkovej betmén, protože nejde odlovit. Co ale umí výborně, nechat se vdechnout. Už asi třikrát. Fuj.
A to já mám doma supermany, jak ty mrchy jsou rychlý a obratný v letu! Po večerech to u nás vypadá jak na koncertě folkové hudby, páč křepčím kolem linky a tleskám jako o život. Ručičky rudé, bolavé, ale ty mrchy prakticky nikdy netrefím.
A tak jsem na ně večer vzala jinčí kalibr - vysavač. A myslím, že osm z deseti jsem dostala.
