Všeobecný pokec

Kaufland je nejpřehlednější, ale tak nejlevnější mi přijde lidl.

Myslím, že oblíbenost obchodu je hodně o zvyku, o sortimentu, který kupuju s o uspořádání.

Já mám kousek malý Penny… jak už někdo psal… rychlej nákup, něco ulovím v akci, za chvíli mám nakoupeno. Co tam nekoupím, tak frčím do Globusu… tam je super, že si nákup naskenuju a nemusím to už vyndavat z vozejku, jen zaplatím a jdu. Do Biily k nám jezdím kvůlivá jejich pultu s uzeninou… ceny mi přijdou příznivý a mají to hezky na jemno nakrájený. Ostatní obchody moc nemusim… hlavně kaufland mi moc nesedí. A Lidl…za prvé tam nemůžu nic najít… z mého pohledu nepřehledný chaos, za druhé spoustu zboží, které kupuju a jsem zvyklá to kupovat od určitého výrobce, tam vůbec nemají…mají super úsek s pečivem.

Tady je vše, Kaufland, Billa, Lidl, Penny, Tesco, Albert, Globus. A v každém je výhodné a vhodné koupit něco. Třeba v Lidlu kupuji pomazánkové máslo a kysanou smetanu, oba výrobky mi od tam chutnají nejvíc. Ale uzeniny tam nekupuji, protože mají jen balené.  Hodně nakupuji v Kauflandu, nejméně v Penny. Každý z těch obchodů občas přestaví a přemístí, přehází, sortiment, aby tam člověk kroužil jak blbec a víc toho nakoupil. 

aby tam člověk kroužil jak blbec a víc toho nakoupil.

Na mě to neplatí. 

Ale na ty který si koupěj třeba deodorant desetkrát dražší než jinej kvalitnější jen kvůli reklamě,  na ty jo.

kometa:

aby tam člověk kroužil jak blbec a víc toho nakoupil.

Na mě to neplatí. 

Na mě taky ne, ale je to hodně otravný a zdržuje mě to. Naopak toho třeba ani nenakoupím tolik, protože něco ani nenajdu.

Jenže na ty není třeba stěhovat sortiment.

A reklamy na mě nefungujou taky. Nekupuji předraženou Activii, když mi stejnou službu udělá klasický poctivý jogurt (složení mléko, mléčná kultura).

To neni, vypadá to jako by neměli mozek, sáhnou po co nejdražšim, nejmenšim a nejmíň kvalitním produktu.

Znám několik takových lidí.

Sardullah:

Na mě taky ne, ale je to hodně otravný a zdržuje mě to. Naopak toho třeba ani nenakoupím tolik, protože něco ani nenajdu.

A proto chodím do Penny. Tam je to tak maličké, že najdu vždycky všechno A to “naše” inovovali za 20 let jenom jednou. Jak kolegyně vtipně poznamenala, že si tenkrát připadala jako v inteligenčním testu pro potkany - jak co nejrychleji najít cestu z bludiště.🙂

A není náhodou hezké, že si můžeme každý vybrat produkt, jaký chceme? Že existuje x deodorantů v různých cenových hladinách, a je jen na každém, jestli ho osloví reklama a jaká? A když se někomu líbí ten nejdražší a nejmenší, že si ho může koupit? 

Ty jsi dítě, nezažila jsi, když za socialismu byl k dostání jeden, dva deodoranty, dva typy  vložek, a tak dále. To si vy mladí vůbec nedokážete představit. Sortiment byl tehdy velmi omezený. 

dva typy vložek

Jo jo, pamatuji si. A skládaný toaletní papír, banány a pomeranče jenom na vánoce a tak.

Tohle mladí nezažili a neumí si to představit. Ale my zase nezažili válku, že jo. 

Toaletní papír za komančů… no kolikrát žádnej a nastříhaný noviny to jistily…

Zvláštní je, že mi to tenkrát taková jako óbr hrůza nepřišlo, ani to, že jsme si šli stoupnout frontu na mandarinky, banány, lískový ořechy atd atd  celá rodina, poněvadž množství, co mohl člověk koupit bylo omezené třeba na kilo… 

Dneska bych řekla, že jsem civilizačně rozmazlená, už si neumím představit, že bych neměla v bytě záchod, koupelnu a že nebudu mít toaleťák….

Tak záchod a koupelnu jsme měli už tenkrát. Spíš si občas říkám, že jsme rozmazlení ohledně prostoru. Když si vezmu, jak žili moji prarodiče - v bytech sestávajících z kuchyně a ložnice. Dva dospělí, dvě děti.

kometa:

dva typy vložek

Jo jo, pamatuji si. A skládaný toaletní papír, banány a mandarinky jenom na vánoce a tak.

Tohle mladí nezažili a neumí si to představit. Ale my zase nezažili válku, že jo. 

mám krásné vzpomínky na vánoce, jak se kupoval stromek(třeba taková průhledná borovice se třema patrama)jednou jsme s kamarádkou hned po Vánocích našly u popelnice jedličku a ten náš smrček za 20kčs jsme přezdobily, na zdobení stromku jsem se jako dítě moc těšila a zůstalo mi to , nebo se taky stromek  nekupoval 😎 ,  umělé stromky ala štětka do záchoda, výrobky ze školy na zkrášlení vánočního stolu(jablko s napíchaným  hřebíčkem, větvičkama a svíčkou, movitější pomeranč) když jsme u pomerančů-chybí mi kubánské pomeranče, já je měla ráda…barevný řetěz z papíru, lodičky ze skořápek se svíčkou, výroba  ozdob z vizovického těsta, z moduritu, ze šišek, ze skořápek…kýč jak bič, ale to patřilo k té době. A ty vložky nebyly lepicí a i s panaprem(papír na prdel) byly nedostatkové zboží. (skládanýmu jsme říkali kluzák)  

Chodím na směny 23 let a volno přes svátky jsem měla dvakrát- plánovaná operace a embolie(žádná fingovaná chřipka nebo angýna, záda, střevní obtíže), máme pravidlo, že v prosinci si dovolenou nebere nikdo, bledá závist v ženském kolektivu je smrtící,  letos mám na Vánoce noční.  

Jsem pro tradiční, i to blbé vánoční  uklízení , zdobení stromku, pečení cukroví má základ v nějakém zvyku(jak si to kdo nastaví je jeho věc)  a i když nejsem křesťan, Vánoce oslavit chci podle tradic, zvyků a obyčejů a vysvětlit to i generacím budoucím v naší rodině, že to není jen se honit nebo  přejíst  , ale udělat něco pro zachování toho opravdového ducha vánočních svátků, proč vlastně jsou a co jsou  Vánoce. Platí i na Velikonoce.   V dnešní technické době je to velmi zapotřebí.

Sardullah:

Toaletní papír za komančů… no kolikrát žádnej a nastříhaný noviny to jistily…

Zvláštní je, že mi to tenkrát taková jako óbr hrůza nepřišlo, ani to, že jsme si šli stoupnout frontu na mandarinky, banány, lískový ořechy atd atd  celá rodina, poněvadž množství, co mohl člověk koupit bylo omezené třeba na kilo… 

Dneska bych řekla, že jsem civilizačně rozmazlená, už si neumím představit, že bych neměla v bytě záchod, koupelnu a že nebudu mít toaleťák….

Tak my třeba koupelnu neměli, jen karmu v kuchyni a v obýváku nafťáky, špaletový okna, kde byla v zimě mezi nima  vrstva ledu- byt od OPBH. Takže na vlastní náklady pořídit do kuchyně kotel a ústřední topení po bytě (a než jsem šla do školy v něm rozdělat, nasypat brikety, aby to vydrželo než přijdu ze školy a přiložím) , a z komory se udělal sprchový kout…časem se z kotle přešlo na plynové přímotopy. 

My měli v bytě jen umyvadlo se studenou vodou. Voda se hřála na kamnech a jednou týdně se dotáhla z verandy plechová vana a všichni se postupně vykoupali. Topilo se v kamnech uhlím. V bytě kuchyň, velkej pokoj a malej pokoj jsme bydleli prababučka, babička, děda, teta, strejda, moje máma a já… prababička měla malej pokoj a teda 5 dospělých a jedno dítě ve dvou místnostech, dneska bych si to nejměla asi představit, vlastně už si neumím představit, že bych v noci sdílela pokoj s dalším člověkem. Přesto na to svoje “pravěké” dětství vzpomínám ráda… když mi bylo 6 let, tak máma dostala družstevní byt v paneláku… a já musím říct, že jsem ráda, že jsem to zažila.

Jste možná jediná, komu kubánské pomeranče chutnaly. Mně tedy ne. Jen už ta vzpomínka mi nahání hrůzu. Jinak souhlas. Ale jste tedy v práci statečné a rozumné holky, že jste se dokázaly tak domluvit. 

komu kubánské pomeranče chutnaly

Mně taky ne. Jste mi je připomněla - silná slupka a pak nic moc.

balu:

Jste možná jediná, komu kubánské pomeranče chutnaly. Mně tedy ne. Jen už ta vzpomínka mi nahání hrůzu. Jinak souhlas. Ale jste tedy v práci statečně a rozumné holky, že jste se dokázaly tak domluvit. 

kubánské se loupaly opravdu  blbě,  byly takové bledé(jak kůra tak vnitřek), ale  vždycky sladké… nemám špatnou zkušenost.

Ale bez chuti. Bez šťávy.