Vidím, že zatímco jsem cvičila na spartakiádě, řady už jste dostala.
Já jen dodám, že z pražského autobusu můžete vystoupit na Fugnerce. Jednak budete přímo v centru, kde je útulkáren přehršel. A hlavnímu voji odtamtud jede na jižní zónu přímý autobus. A taky je tam stanoviště taxíků, kdyby chtěli volit pohodlnější cestu.
Teď mi volala známá, že ráno v 5 hod zjistili, že jim hoří kompost. Z listí, posekané trávy a různých "zahradních zbytků". Setkal se s tím někdo?
Hoří plamenem nebo jen z nej jde teplo(tlení, hnití=zahřívání) a v chladném ránu to vypadá, že se z něj kouří? Aby to blaflo, jako třeba seník si nemyslím, protože to není tak udusané, jako balík nebo velká hromada volně loženého sena…klasický záhřev až vznícení, ale možné to je, proč ne, je to bilologický materiál a při rozkladu vzniká teplo.
Teď mi volala známá, že ráno v 5 hod zjistili, že jim hoří kompost. Z listí, posekané trávy a různých "zahradních zbytků". Setkal se s tím někdo?
No jasná, je o tom díl Simpsonových 🙂
edit: V hnojišti sem tam nacházím normálně spálené seno na bílý popílek, jak se to zpopelnilo pod povrchem. Neblafe nám to celé, hnojiště je hodně vlhké, to by se neudrželo, ale v místech, kde je větší vrstva sena, tam se to “vypálí” zevnitř.
Odpověď na příspěvek uživatele Zrzavci z 05.11.2024, 13:51:20
Kompost topí za předpokladu, že dochází k intenzivnímu tlení. Toho se využívá u tzv. horkých kompostů k zamezení klíčení plevelů a k desinfekci, když kompostujete např. napadenou nať brambor apod. Pomalé tlení naopak tohle všechno uchovává, protože udržuje příznivou teplotu i pro druhy, které by vymrzly.
Intenzivní tlení vyžaduje dostatek čerstvé hmoty (cca 1 m³, někdy stačí méně), vhodný poměr dusíkatých a uhlíkatých látek (suché listí je uhlík, tráva je dusík), vhodnou vlhkost (při příliš vysoké nezačne proces tlení, ale hnití, malá vlhkost způsobí výrazné zpomalení tlení a tím i snížení teploty, které kompost dosáhne), vzduch (málo vzduchu způsobuje opět hnití) a čas.
Takže kdo chce horký kompost, ale nechce, aby to chytlo, jednoduše jednou dvakrát týdně kompost přehází a má vystaráno. Proházením dojde k přerušení procesu a opětovnému nastartování.
Jinak stačí dávat na kompost po menších hromadkách, pokud Vám stačí běžný kompost.
Nicméně např. posečená tráva se může vznítit i při relativně menším množství a dříve než za pár dní. Dusíkaté materiály jsou rychle tlející, většinou však tak rychle, že než dosáhnou teploty vznícení, tlení už spotřebovalo všechen materiál a ukončuje se. Přesto bych si na hromadu posečené trávy dávala pozor zejména v letních dnech a do kompostu bych ji dávala po částech nebo aspoň rozvrstvila.
Odpověď na příspěvek uživatele Varaxi z 05.11.2024, 14:37:47
Varaxi - díky moc. A hlavně asi taky za tu poznámku k tý trávě :o . By mě to vůbec, vůbec nenapadlo, posekáme trávu, narveme do vozíku a pak až někdy odvezeme . No ale jak to, že jim to nechytne v tom konťasu, kam to fšicí vozíme? :o
Mně fascinuje, jak Vy s Megi šécko víte. Stanu se asi závistivcem. 🙂
V tom konťasu asi nemáte jen trávy, ale taky větve, listí, kuchyňské zbytky, kolikrát celé drny, slámu zpod králíků, atd. atp. To je hodně různorodého materiálu a konťák se vyveze dřív než se to stačí moc zahřát.