Všeobecný pokec

A jaké konkrétní používáte?

Stačí smotaná deka s dobrotami, to ji dá hodně zabrat, tím jak je malá. Pak používám i obyč.krabice. Jinak mám pár obyčejných z obchodu, ale přijde mi, že jak jednou dojde na ten systém tak pak už k nim přichází s tím: jé  to znám to je brnkačka. 

efe:

Otázka pro všechny: co vám spolehlivě unaví psa psychicky? Je to čmuchání, výcvik, hlavolamy….?

U berňáka…ten je taková asistentka, tak toho nejvíc odrovná větší úklid doma a nebo práce na zahradě ….to je vyřízenej víc, jak z dlouhý procházky.

Berber Jack…tak tam stačila krabice s namuchlanými letáky, novinami…a ani tam člověk nemusel nic schovávat…prostě chtěl jen kramařit …nejšťastnější o štědrém večeru, kdy bylo hromada krabic a vánočního papíru z rozbalených dárků.

To chce pak ten hlavolam z obchodu ještě zamotat do deky 😀

😀 ano, to je dokonalý řešení, přesně v tom duchu, co u Vás obdivuju.

Ale jo jinak je asi pravda, že ty návštěvy je udolají nejvíc, jenže, kde je furt taky brát, že jo.

Já teda asi hlasuju nejvíc pro  čmuchání a to nejen kobereček, ale vyhledávání. Když mám málo času, hrajeme na bombaře. Ohaře usadím, vezmu lékovku v které je pár dobrot, je to ta vyhledávaná bomba a jdu to někam zašubelit, ať si potrápěj hlavu. a dám jim to třeba třikrát každýmu. Pak pár nějakých cvičeností a závěr patří hlodání.

Venku, když je krátký čas na venčení a brzo je tma, tak se aportýruje s vyhledáváním, čmuchá se v trávě, poslušnostní se, prostě to prokombinuju.

edit -a pak společný venčení s jinými psy. Vzít je do města, kam se běžně nechodí, do hobby marketu - to odpadnou jak švestky.

Já prozatím společný aktivity nemám zmáknutý - jakože nelze plnohodnotně cvičit se všema najednou, protože pořád někoho opravuju a ruší to toho vyvolanýho. To samý s aktivitama typu vyhledávání - to by se u toho servali, pustit je tam všechny tři najednou. Hračky hrozí taky jen pod přísnou kontrolou, zatím nepochopili, že všechny hračky jsou MOJE a že nikdo z nich si nebude určovat, co je čí a jak dlouho to ten dotyčnej bude mít. Je to náročný s těma dvouma dospělejma a jedním puberťákem, co přišli nepolíbený výchovou… A věnovat se každýmu zvlášť je moc potřeba, ale taky strašně časově náročný. Uf.

Mám sice jen 2, ale cvičení nebo hlavolamy řeším tak, že s jedním pracuju a druhý má odložení. Pak je prohodím. Možná by to šlo i při 3 kouscích.

To by šlo, pokud by ti ostatní dva vydrželi odložení. Ale efe právě popisovala, že musí ty odložené neustále opravovat a toho cvičeného to ruší - také jsem to musela trochu luštit, než jsem to pochopila 🙂

já,jako jen pozorovatel,jsem úplně mimo🤔..co a s čím se hraje,a co se musí odkládat..a tak…😊😇🥰..ale nemusím vědět všechno🙃že?

Ano, pochopila jsi to správně - odložení nemají 100% ani jeden, tudíž, pokud chci pracovat pouze s jedním, tak další dva musí za zábranu, jinak je moje (a hlavně cvičencova) pozornost neustále tříštěna ;) 

Jde o smečku tří nevychovaným psů ;) Mých 🙂

Poradila bych moc ráda,  ale mám to stejně☹️.

Pro nás je spolehlivé dlouhodobé odložení doma něco z říše fantazie..

Můžu je zavřít venku, nebo na přední zahrádce a jít s jedním cvičit na zahradu nebo naopak dovnitř,  ale člověk už to musí plánovat.

Ztrácí se takové kouzlo okamžiku,  pes třeba zvedne pokožku a člověk si řekne “ super, teď ho naučím aby mi ji podal do ruky”, protože se hned objeví někdo, kdo se do toho začne montovat, rychle přinese “svojí ” ponožku, zastoupí bráchovi cestu nebo ho žertovně kousne do zadku, aby mu to pokazil🙂)).

Řeknu teda “ Doro, lehni!” a všichni si vzorně lehnou a máme z toho skupinovou lekci 🙂.

Teda takhle .., vlastně Gučkák umí zůstat na místě,  když se mu řekne,  dva mladí jsou si moc věkově blízcí a jsou zvyklí dělat všechno spolu. 

Doron naopak! Ani nevíte, jak moc mi pomáhá vědomí, že v tom člověk není sám. Je to fakt velká pomoc ve zmírnění frustrace z vlastní neschopnosti. Tak to teda aspoň vnímám. Mám teď, jako každý podzim, strašlivě náročné pracovní období, což znamená strašlivě málo času na psy (a cokoliv dalšího). Což zákonitě znamená, že psi jsou neunavení, znudění a vymýšlejí chujoviny, což zákonitě, spolu s mojí hroznou únavou, znamená, že mi dost často ujíždí nervy a to mě posouvá zase víc do tý frustrace… A k tomu ještě stále řeším hroznou nečistotnost Vasila a Elišky, prostě se mi to nedaří odstranit a už jsem z toho opravdu unavená a otrávená…

No já to mám podobně s berňákem…jak s ním chci něco dělat, abych ho zabavila…tak už se připrdelí pyrenejka a prej “co to tady děláte?? necvičíte náhodou za piškotky??…tak tady máš packu a naval piškot”

Minule jsme v obýváku jen tak s plezíru cvičili obraty u nohy…no a jasně že madam hned slezla z gauče a tradá k nám.

A to je konečná, protože se tam samozřejmě motá…popř. jí můžu říct, aby si tady dřepla a čekala, ale to zase znamená, že jí za odměnu musím ty piškoty dávat a pak se tolik nesoustředím na Matese, ale spíš na to, jestli madam dřepí kde má. A nebo můžu dělat tak max stereo pořadové cvičení.

Takže se nám z toho taky vždycky stane tak nějak skupinová lekce.

Nejvíc mě na tom sejří, že pyrenejka se jinak na nějaký cvičení může krajcvajc…to můžu zkoušet až do alelujá…Gina leží na gauči…já řeknu “ke mně” a dál pokračovat nemusím, protože k povelu sedni už se ani nedostanu, když ona furt leží na gauči…ale jak začnu něco dělat s Matějem, tak to je tam v cuku letu, aby náhodou o něco nepřišla.

Efe, frustraci pošlete do kšá. Není vůbec oprávněná. Každý, kdo má víc psů to musí nějakým způsobem řešit. Když jsme se sžívali s Tali, tak cvičili prostě odděleně. Nejdřív Rumouš, pak ona, Za zavřenýma dveřma. Až za dlouho to mohlo být tak, že Rumíček dělal předskokana - a to vždy jen velmi krátce, jeden cvik. Venku, když jsem cvičila poslušnost, byla na vodítku. bez povelu, prostě na vodítku a pak jsem je prohodila. Dejte tomu čas a teď to ale neřešte, máte toho hodně. Udělejte třeba čuchací hlavolamy ze tří plat na vajíčka, dejte do toho malinkatý kousíčky sýra - splyne to s podkladem. Dejte každého do jednoho koutu místnosti, předložte hlavolamy a dejte pokyn, že můžou (já mám pro tohle čuchej!). Dozorujte, jak jeden skončí, seberte hlavolam, mějte ho pod kontrolou, nebo odvelte do vedlejší místnosti, ostatní dočuchají. Pak dejte krátký cvičenís jedním v předsíni, ti dva at si dělají v místnosti co chtějí a prohodíte je. Nemusíte dlouho, prostřídáte, pak se popřetahujete - zase třeba v předsíni, prostřídáte a fertig.

Dík. Mám prostě teď takový pitomý období a proto si všechno o to víc beru a hroutim se. Denně uklízím bobky, dneska ráno přede mnou doma Vasil zvednul nohu a ochcal nábytek, Eliška hárá a tím víc je protivná, neposlušná a nečistotná, občas se do sebe pustí s Barčou, jsou nevylítaný a nevyblbnutý a já mám pocit, že jsem nejneschopnější služka na světě, protože trávím denně 12 hodin v práci a nemám na ně čas 😢

efe:

Otázka pro všechny: co vám spolehlivě unaví psa psychicky? Je to čmuchání, výcvik, hlavolamy….?

Koukáním , jak jím, a přemýšlením, jestli mamka dá nebo ne😂

a nebo…do větší  "  kůže vykuchanýho plyšáka" dám jinou menší kůžičku, nějké jiné hadrové zbytky- třeba uzle, co se vejde a vyplní prostor a mezi to dám sušené maso , granule, piškůtek, kolečka mrkvičky ,záhada hlavolamu je na světě…ty kůže z plyšáků jí i párkrát vyperu, aby to nebyl takovej kekel oslintanej a pak jsou na řadě jiné oběti.

Používám starší ručníky, takové ty hnusné seprané. Udělám roládu, a ještě uzel. Pak je také hodím vyprat, protože ocintané je to děsně. Efe hlavu vzhůru, lidi se nerodí jako supermani a je úplně přirozené, že vidíte věci v negativním světle. Dokonce je to vědecky dokázané, že lidé jsou přirozeně naprogramování tak, že vnímají věci spíše z té negativní strany. 

efe:

Dík. Mám prostě teď takový pitomý období a proto si všechno o to víc beru a hroutim se. Denně uklízím bobky, dneska ráno přede mnou doma Vasil zvednul nohu a ochcal nábytek, Eliška hárá a tím víc je protivná, neposlušná a nečistotná, občas se do sebe pustí s Barčou, jsou nevylítaný a nevyblbnutý a já mám pocit, že jsem nejneschopnější služka na světě, protože trávím denně 12 hodin v práci a nemám na ně čas 😢

Hele já vám ohledně nějakého zabavení neporadím, neboť na mě je akční i můj berňák a cokoliv o fous akčnějšího už vůbec nechápu, při mém nízkém temperamentu, jak to lidi zvládaj.

Ale chtěla jsem vám napsat, že nejste nejneschopnější…to se někdy tak v životě semele…znám to z vlastní zkušenosti…v mých očích jste úžasná a vždycky jste byla. Zase bude líp…a já vám držím palečky, aby to pomyslné sluníčko vyšlo co nejdříve.❤️🍀🌼