Já měla 7 z 10..nijak mě to ale netrápí,bo mi dějepis nešel,takže založení té školy a ještě cosi-už nevím,dělala jsem si to hned,jak se to objevilo(a vypadlo mi to už)..Já jsem zastáncem toho,že tohle třeba ta děcka nemusí vědět,ale jaké “i-y”se kde píše je- si myslím taky dost důležité..Nedávno to bylo tématen u nějakého politika..A to bylo teda dost ostudné..Ten chrám jsem věděla,že jsem tam byla osobně a ty prezidenty taky vím,jen jsem zapomněla Háchu..
Tak samo nejsem zastánce u maturit,že děcka MUSÍ mít přečtených asi 20 knížek..Kdy to mají číst?někdo má problém s učením-bifluje se doslova..A nestačí audioknihu si prý poslechnout..Každý není čtenář..Myslím,že by se našla užitečnější témata..Já mám po X narkózách hlavu prázdnou a taky žiju..Netrápí mě subtropická poloha řecka..Nezlehčuju to,ale zajímalo by mě,kolik žáků tenhle test udělalo
Odpověď na příspěvek uživatele Bobca z 19.04.2024, 12:03:57
Ono když se to vezme do důsledky, tak ty děcka vlastně nemusí vědět nic, takže školy můžeme zrušit. 😀
Tak třeba se ví, že čtení zvyšuje slovní zásobu i schopnost psát gramaticky správně + představivost, teda kreativitu a proto se nutí děti číst. Ono jako pak když to vyleze z vejšky, mělo by to umět mluvit a psát líp než dlaždič.
Já tedy nejsem pro povinnou četbu, sice jsem díky tomu kápla na věci, které bych si nikdy nepřečetla a jsou úžasné, ale v životě mě pak už podobný žánr nikdy neoslovil (když pominu, že posledních dvacet let už skoro nečtu).
Ale jsem pro, aby děti byly motivovány číst. Tj. dobře, nechceš číst Čapka nebo Tolstoje, no tak přečti něco, co se ti líbí, ať má ta kniha jánevím aspoň 100 stran, a pak nám o tom něco pověz. Zkus najít v knize paralelu k současným událostem. Zkus najít v knize několik vět s popisem (krajiny, oblečení, lidí…) nebo pár veršů. Atd. A knihu dones do školy na ten referát a přečti nám z ní úryvek, který se ti líbil.
- proč ne.
Když v deváté třídě děcka četla zadání úkolů, tak někteří si to slabikovali. A když po nich pak člověk chtěl vlastními slovy vysvětlit, co mají v úkolu dělat, čuměli jak péra z gauče. Konec toto. Ale čtenářské deníčky měly vyplněné podle požadavků 😀
Mně jako vadí, když se to přehání. Brno je velké, městských částí hodně a v málokteré se bude měřit, ale v naší na třech místech. Vám to přijde normální a vyvážené? A fakt to není proto, že by tam bylo hodně nebo více nehod. Spíš naopak. Ale máme tu tzv. aktivní blbce, pro které jsou auta nepřítel číslo jedna.
Když se vrátím k tomuto, myslím, že by se víc mělo měřit mimo města. Klidně neohlášeně, i když na to třeba doplatím…😕
Třeba mnou několikrát opakovaná I/43, to je pomalu fakt sebevražda tam jet, nedejbože v pátek odpoledne. Ve městě jsou rychlosti také překračovány, ale nemyslím, že tak markantně jako mimo město. Plus k tomu počítám dědiny, kterými někteří prosviští klidně stovkou!
Odpověď na příspěvek uživatele Buggyra z 19.04.2024, 10:58:04
Aha, tak to je snadné. Já nepotřebuji pochopit, co se děje v Izraeli ani na UA. Naštěstí na tom řešení těch konfliktů nestojí.
Vy to nepotřebujete pochopit, ano, lidí se stejným názorem je hodně. A přitom spouštěčem současné situace je minulost, jak v případě Izraele, tak Ukrajiny. Jaké bude nakonec řešení uvidíme, nebo budeme jeho aktivní účastníci (v případě, že jeden nebo oba konflikty přerostou lokální rozměr). Ale i při řešení bude rezonovat minulost.
Odpověď na příspěvek uživatele Bobca z 19.04.2024, 12:03:57
Ale vy ve svém věku už neděláte přijímačky na střední školu…
Ta škola není jen tak nějaká, je to naše nejstarší univerzita, první na sever od Alp, což je samo o sobě hodně významné, dokumentuje to, jak byla tehdy Praha významné město, bylo to sídlo císaře Svaté říše římské. A ten byl druhým nejmocnějším mužem v křesťanském světě, hned po papeži. Praha už nikdy takového významu nedosáhla, ani za císaře Rudolfa II., který svůj dvůr též přenesl do Prahy.
Krom toho, v testu byly zcela návodné nabídnuté letopočty. A jsme zase u toho, že je dobré vědět, kdy kdo vládl, protože od Karla, zakladatele Karlovy univerzity, bylo snadné odvodit příslušný letopočet, protože ostatní dva nebyly ani ve století, v kterém žil a vládl.
Odpověď na příspěvek uživatele balu z 19.04.2024, 07:57:14
A znalost data, kdy druhá světová válka skončila, to patří k základním znalostem.
Za mě taky. Ale když u maturity!, kdy žák hovoří o knize Na západní frontě klid, kterou si sám vybral a nějak jsme předpokládali, že i četl a neví kdy začala a skončila první světová válka…
Já teda nevím, hodně letopočtů se mně vypařilo z hlavy, ale zrovna tento si pamatuju velice dobře, kromě toho ještě rok bitvy u Lipan 1434, na Bílé Hoře 1620, u Slavkova 1805, vznik ČR 1918, pak 1945 a 1968, to ví snad každej.
Odpověď na příspěvek uživatele Bobca z 19.04.2024, 12:03:57
Tak samo nejsem zastánce u maturit,že děcka MUSÍ mít přečtených asi 20 knížek..Kdy to mají číst?
Tady se neshodneme. To je 5 knížek za rok. To snad není tolik. Beru podle sebe - nejvíc knih jsem přečetla na střední škole. Pravda, dobrovolně, protože jsem byla a pořád jsem čtivec.
A aby maturant netušil, kdo byl Karel Čapek nebo Jaroslav Hašek a co napsali, je za mě velmi smutné. O přehledu světové literatury nemluvě -namátkou Hemingway, Hugo, Villon…
1212 - velice význačný letopočet, udělení dědičného královského titulu českým knížatům. Dosud byl podvakrát titul král českému panovníkovi udělen jen pro jeho osobu (Vratislav II. a Vladislav II.). Až Přemysl Otakar I. jej získal dědičně dokumentem zvaným Zlatá bula sicilská.
A co teprve zrušení nevolnictví v roce 1781, nebo toleranční patent vydaný v témže roce císařem Josefem II. Těch význačných letopočtů je fůra a snad nikdo si nepamatuje všechny…
Odpověď na příspěvek uživatele hmn z 19.04.2024, 07:44:26
Hmm a Balu já nejedu SCHVÁNĚ pomalu, já jedu předpisově 50km, fakt si myslíte, že jsem magor co dělá zbytečně naschvál? Tak to klobouk před Vámi dolů. pokud je možnost jasně, že ho nechám předjíždět.