Necháváme je pást, dokud je co. Takže zpravidla do mrazů, protože v mrazech tráva rychle degraduje (tj. klesá její výživnost a hmota a je třeba víc a víc nahrazovat senem, až se nám už nevyplatí koně pouštět na pastvinu a nechat to tam dupat). A pozor na to, přemrzlá tráva (ale už i jen klidně ranními mrazíky na začátku podzimu) hromadí cukry, může tedy být nevhodná pro jedince náchylné ke schvácení.
A ano, koně se mohou pást klidně celou zimu, když je na čem, a to s příkrmem senem nebo pokud se skutečně napasou (třeba se na zimu dostanou na pastviny, které se přes léto nesekaly, je tam hodně stařiny), tak klidně i bez příkrmu senem, jako jsou držení angličtí poníci v těch vypásacích rezervacích po celé republice (např. v Milovicích, někde ovšem ani těmhle poníkům pastva nestačí a přikrmují se senem).
Je dobré si uvědomit, že v zimě prostě tráva neroste. Tj. když koně spasou tu přítomnou hmotu, další nenaroste dokud zase nebude jaro. Ve chvíli, kdy koně spasou trávu na úroveň povrchu, tráva přestane chránit půdu před erozí koňskými kopyty, a protože v zimě je často vlhko, také mrzne, což přispívá k erozivním procesům, pastvinu můžou koně také velmi efektivně poničit, takže pak následující sezonu se pár měsíců bude vzpamatovávat, než zaroste něčím, na čem se bude dát zase pást. Záleží hlavně na rozloze pastviny a počtu koní, dále například na orientaci (svahu) a skladbě porostu.
