megi-the-pes:Někdo mi vysvětlete, když mám doma dva pudly, papírové, budou mít děti, ale bez klubu, tak ty děti jsou najednou vzhledově a povahově jiné než rodiče?
Jistě že na další množení budu potřebovat to stejné, ale nepříbuzné. A furt to budou příslušníci plemene, ale nikde nezapsaní.
To teda pardon, ale je to nesmysl.
Jako by si tím, že mi nedali rodný list, změnila DNA.
To snad nemyslíme vážně. 🙂Upřesním: ten chov je v mé režii a mého bratra třeba, já mám psy, značím je např. tetováním, on má psy, dtto, množíme psy, žádnému zájmovému spolku to nehlásíme.
Štěňátka pudlů se tím změní ve vlčáky? 🙂
Tam nejde o tento problém.
Tedy krom toho, že spářením k chovu neuznaných jedinců holt riskujete posílení nějaké té genetické vady - že proto se třeba neuznává k chovu homozygotní merle nebo modrý pes u nějakého plemene, protože pak s dalším heterozygotem může dát prostě letální spojení - nebo tak nějak.
Na tento problém je potřeba nahlížet z pohledu kupujícího, kdy i když vy máte psy papírové, tak kupující nemá jistotu, že děti jsou za prvé děti těchto rodičů (což by měly zajistit právě papíry původu) a za druhé právě tuhle genetiku - kdy ano, tím, že nedostali rodný list, klidně se jim mohla “změnit”= zkombinovat DNA na nestandard nebo vylučující kvalitní život… Samozřejmě plemeno od plemene.
No ale u těch plemen, kde se tolik na genetické zátěže nehledí, protože to psům tu kvalitu života asi tolik nesnižuje a nebo klub na to třeba (zatím) nebere ohled, tak tam je právě ten proces uchovnění tak zjednodušený, že je skutečně otázkou, proč by to někdo neudělal. A vtírá se myšlenka, když to neudělal u tak jednoduše uchovnitelného plemene, zda tedy ty děti jsou opravdu potomky těch rodičů, zda není jeden z rodičů hrubý nestandard, zda byla péče o psy řádná, a tak dále.