Abych vytáhla Bonnie ráno na procházku, musí být více než 15 °C, sluníčko a bezvětří 😀
Dneska jsem to zkusila, i když nebyly splněné základní podmínky. Protože má téměř celý den pršet. A Bonnie má názor, že do deště se chodí, jen když je velké teplo. Když je “jen” teplo, ještě toleruje začátek vycházky za mírného deštíku. Pak jí to je už jedno, pokud není vyloženě slejvák. Důležitý je začátek.
Vyšly jsem na zahradu. Tvářila se při 12 °C a větříku zimomřivě. Nandala jsem dvouvrstvou pláštěnku. A že půjdeme na procházku. Začalo krápat. Před barákem se 15 minut tvářila, že neví, kam chce. Na procházku určitě ne. Domů asi taky ne. Neví, není si jistá. Tak bloumala a čichala kolem baráku. Pak se teprve nechala přemluvit. Už začalo lehce pršet, ale vyrazila poměrně nadšeně dopředu na procházku. Po 5 minutách začalo pršet více, nahodila výraz týraného psa. Tak jsme šly domů.
V zimě a brzy na jaře to bylo to samé. Chodí se na procházku mezi 9 až 10 hodinou. Tak je to nastavené, dané a můžu si trhnout nohou, pokud to chci jinak 😂Když jsem zrovna v práci (mám home office), tak holt až odpoledne. Když prší a jsem doma, tak mám opět smolíka, ven se nejde, ale demontuje se byt. Vybuchuje pelech atd. 😂
Abych vytáhla Bonnie ráno na procházku, musí být více než 15 °C, sluníčko a bezvětří 😀
Dneska jsem to zkusila, i když nebyly splněné základní podmínky. Protože má téměř celý den pršet. A Bonnie má názor, že do deště se chodí, jen když je velké teplo. Když je “jen” teplo, ještě toleruje začátek vycházky za mírného deštíku. Pak jí to je už jedno, pokud není vyloženě slejvák. Důležitý je začátek.
Vyšly jsem na zahradu. Tvářila se při 12 °C a větříku zimomřivě. Nandala jsem dvouvrstvou pláštěnku. A že půjdeme na procházku. Začalo krápat. Před barákem se 15 minut tvářila, že neví, kam chce. Na procházku určitě ne. Domů asi taky ne. Neví, není si jistá. Tak bloumala a čichala kolem baráku. Pak se teprve nechala přemluvit. Už začalo lehce pršet, ale vyrazila poměrně nadšeně dopředu na procházku. Po 5 minutách začalo pršet více, nahodila výraz týraného psa. Tak jsme šly domů.
V zimě a brzy na jaře to bylo to samé. Chodí se na procházku mezi 9 až 10 hodinou. Tak je to nastavené, dané a můžu si trhnout nohou, pokud to chci jinak 😂Když jsem zrovna v práci (mám home office), tak holt až odpoledne. Když prší a jsem doma, tak mám opět smolíka, ven se nejde, ale demontuje se byt. Vybuchuje pelech atd. 😂
Kdyz jsem cetla ten zacatek, chtela jsem napsat neco jako “Jezis marja, nechcete si se mnou vymenit psy?” pac ty moje hovadka bozi povazuji hnusne pocasi za prijemny bonus.
No a pak jsem docetla k vybuchujicim pelechum a demolicim bytu … a vlastne porad si ty vorechy chci vymenit, pac ti moji demoluji taky, jen u toho porad jeste vyzaduji i ty prochazky v desti/vetru/slote/hnusote . Takze bych si aspon trochu pomohla 😀
Odpověď na příspěvek uživatele balu z 09.08.2023, 11:48:45
Připadá Vám nepřijatelné, aby nechtěl pes chodit na procházky v době, kdy mu to není příjemné? Nebo se ptáte z jiného důvodu? V tomhle se psovi přizpůsobím. A nestydím se za to. Ať si toto rozhodne sám. Neznamená to ovšem, že rozhoduje ve všem.
Mimochodem, jde o štěně, krátkosrsté, s váhou pod 4 kg. Takže s předpokladem na větší háklivost na počasí.
Já měla bostona a to je teprve zážitek venčit to ve špatném počasí. Pamatuju si, že kdysi bylo obzvláště hnusně, pršelo a do toho hodně foukalo. Sešel ty dva schody od vchodu na posledním zvedl nohu, vyčural se na chodnik, otočil a mazal zpátky do košíku ke krbu. A kdysi jsme na verande předělávali vchodové dveře. Manžel ho chtěl vypustit za námi na dvůr nízkým oknem. Pes vyskočil na okno, rozhlédl se, zjistil, že prší tak zvedl na nohu a vyčural se z okna ven. Takže asi tak.
Jinak můj nebožtík tatínek vždycky říkával, že spokojený pes dokáže spát až 20 hodin denně a záleží jenom na tobě co mu dáš ty zbylé čtyři.
Mě to spíš pobavilo. Je vaše věc, jak moc a kvůli čemu se psem diskutujete a o čem jej necháte rozhodovat. Tohle by pro mě nebylo.
Jasně, chápu. Každý máme jiná přání a očekávání. Od toho se odvíjí vše. Od výběru psa, společné aktivity až po to, co je majitele vnímáno jako žádané nebo naopak nežádané chování psa.
Ano uhádli jste. Je to Afghán. Jeden z největších elegánů mezi psy… (můj sen a touha, stejně silná jako touha po barzoji… zůstanou stejně nesplněné jako když Eliška Balzerová ve svém představení Můj báječný rozvod vzdychla: “už nikdy nebudu mažoretkou”… 🙄
Odpověď na příspěvek uživatele Thielli z 09.08.2023, 12:29:37
Toooo je bombáááá fotka!! Vokazujte ji každýmu, kdo frfle, že pudl je maškaráda s mašličkou a ne sporťák pes.
ehm……..omlouvám mě nedostatek spánku, únava a obava z odkyrté středy, přišly mi diuný ty ušiska, ale odpálila jsem to. Chyba, chyba, tetkon sem za blba a už to tak nechám 😀
Mě to spíš pobavilo. Je vaše věc, jak moc a kvůli čemu se psem diskutujete a o čem jej necháte rozhodovat. Tohle by pro mě nebylo.
Balu nerada bych, abyste to brala opět jako osobní útok proti Vám, ale………. není tohle trochu mimo? Tenhle pidi pes to bude mít rozhodně jinak, než Vaše plemena. A navíc - proč psa tahat a nutit? je to skutečně nutné? Nemá ten tvor taky nárok na to něco třeba nechtít? Pokud nemočí a nekálí doma a preferuje v nevlídným počasí si holt vypustit močák a hodit bobek na 25cm2, neměl by tu šanci dostat? Páč třeba člověka, co radši hraje šachy, než lozí za deště po lese, taky asi nepotěší, když ho někdo bude rvát násilím za rukáv, že kuwa do toho lesa se pude.
A tak to já se psem diskutovala a klidně mu ustoupila. Když se mu na prochajdu nechtělo, nešlo se. Pravda, to až ve starším věku, jako mládežník šel vždy a ochotně, i kdyby trakaře padaly. Taky jsme diskutovali u žrádla. Mé požadavky na to, co by právě měl jíst, se často neslučovaly s jeho názorem. Nebo pokud si uprostřed prochajdy vymrčoval jinou trasu, než jsem měla v plánu, tak jsem mu ustoupila. Proč ne? Mně bylo fuk, kudy půjdem, šla jsem na tu procházku přece kvůli němu. Když jsem umravňovala jeho srst a trvalo to moc dlouho, začal protestovat (máchal tlapou, mručel a naoko mi požíral ruku s kartáčem), tak jsem holt té úpravy pro ten den nechala. Atd., bylo toho víc. Samozřejmě byla témata, která k diskuzi nebyla (k cizím lidem se nečuchá, ke staříkům se neřítíme přískokem vpřed…).
Prostě byl pro mě parťák, kterému jsem jeho názor nebrala. Nebyl to robot, který musel šlapat přesně podle mých představ. Taky jsem nikdy neprohlásila, že je vycvičený. Byl jen vychovaný.
Odpověď na příspěvek uživatele Espiro z 09.08.2023, 14:59:30
…….šla jsem na tu procházku přece kvůli němu…..
Přééésně! a to já jsem dokonce takovej zhýralec, že psa - či dokonce všechny tři - občas nechám vyloženě skoro celou cestu velet. Shodou okolností si zrovna sepisuju článek s názvem Dneska velej ohaři, kde sepisuju naši procházku, kdy jsem jim dala volnou tlapu, ať jsou to oni, kdo to celý řídí/krom pohybu u silnice/. Oni určovali směr, dobu,kdy se kde zastavíme, kudy se budeme vracet a co budeme dělat. Dobře vychovaný pes si tohle zaslouží, protože jinak -ač je navolno, řídíme mu všechno my. A tak pokud je se psem rozumná domluva a je tomu situace nakloněna -ráda se dívám, jak je doopravdy svobodným psem. Páč já taky ráda tu svobodičku.
Můj vztah se psem se hodně zlepšil, možná spíš přišel na svět, když jsem zjistila, jak důležitá je pro něj možnost volby. Je jedno, jestli je to o procházce v dešti, nebo nějaký nepříjemný situaci, ve který nechce být.
Nemusí to být diskuze a nechání si psa přerůst přes hlavu, je to o naslouchání, ať už někdo řekne “ok tak jdeme domů, když chceš” nebo naopak “ok, no jo, no jo, tak jdeme ven, i když tam trakaře padajó”….si myslím, no
Jo a u nás přestalo pršet, ještě jsem koukala, že začít by zas mělo za dvě hoďky, tak jsme vyběhli, vracíme se dom a samozřejmě začlo. Zalezli jsme pod stromy, že kouknu, jestli se vyplatí počkat tam nebo doběhnout dom a nestihla jsem to, Chloupě rozhodl, že se jde dom. Zabouchla jsem dveře a přišel ještě větší slejvák.