Taky mě napadl nějaký zdravotní problém.
Malý epileptický záchvat nebo problém se zrakem ?
Jak jste reagoval, když se to stalo ?
Jestli se to bude opakovat a bude zase tak divně koukat, mohl byste mu zkusit dát nějaký povel, abyste zjistil, jestli reaguje nebo je v té chvíli mimo.
Než budete řešit psíkologa, tak rozhodně vylučte jakýkoliv zdravotní problém. Ale asi bych se na veterině úplně nenechala odbýt tím, že mu veterinář změří teplotu, poslechne srdíčko a řekne, že je pes ok.
“stavěla si věž, stála k němu otočená zády”
Teoreticky tedy v tomto případě pes taky nevěděl, co ten člověk dělá, chystá. Mohla to být jen ruka nahoru, ruka, co něco drží, máchání rukou.
Asi není úplně mimo, když reagoval na povel.
Ale takhle z ničeho nic, po letech, je to divné, domácnost přece už dávno zná.
Co se dělá, bodlinko, CT?
ct, nebo mri
ale mri je lepší, lepší detail, lepší zobrazení gliomů, což je zrovna ten druh nádorů, ke kterému má francouzský buldoček tu predispozici
Lily:https://www.dogtrainer.cz/ Paní Pekařová funguje ve Studené Loučce, Olomouci a Brně. Chodím k ní a je velmi zkušená a umí poradit. Vede dokonce svůj útulek a má zkušenosti se vším od bullů přes pastevce po ovčácká plemena. Doporučil mi ji i pan Šusta. 🙂
Má pozitivní přístup a líbí se mi, jak se psy pracuje. Dají se s ní domluvit individuální hodiny.
Je fajn
Martin:Je to Frbul, 5 let. Byl vždycky pohodový člen rodiny, miluje lidi, děti, vychází dobře se psy. Neděláme jako cíleně žádnou aktivitu typu agility, ale jsme aktivní rodina, v pohybu, má hodně procházek venku, nastudovali jsme si kdysi i různé aktivity na netu na zaměstnání psího mozečku, tak děláme na zahradě prakticky každý druhý den i různé čmuchací a jiné hry, vždy byl spokojený bez náznaku nějakých problémů. V místě kde žijeme je bezproblémové s ním chodit bez vodítka, je nekonfliktní a dobrácký, nikdy neutekl a drží se u rodiny. Jako jednou za uherský rok se stane, že si s nějakým psem samcem nesedne, v takovém případě ty psy ignoruje, pokud ho stále otravují, většinou strne, má takový naprůžený výraz v obličeji, nehýbe se a pak se rozběhne, cvakne zubama ve vzduchu a vrazí do toho psa čumákem a jde si po svém. To se mohlo stát tak 3x, 4x za jeho život, nikdy se nepral s žádným psem. Asi ¾ roku nazpátek jsem byl na zahradě v podvečer jsem něco dělal, pes byl se mnou, jsem si šel pro nějaký nástroj a vidím ho, jak stojí asi 2 metry ode mne, strnulý, napružený mně pozoruje, rozběhl se, cvakl zubama ve vzduchu a narazil mně do noh. Nějak jsem v tu chvíli mu jenom překvapeně řekl, co děláš, on zase strnul, díval se na mně divně, tak jsem to přerušil povelem a jde se domů, normálně cválal s vrtícím se ocáskem spokojený ke dveřím, utřel jsem mu packy, choval se už úplně normálně , tak jsem to nějak vlastně vytěsnil velmi rychle celé z hlavy. No a včera to samé udělal směrem k čtyřleté dceři. Vůbec si ho v tu chvíli ani nevšímala, dcera je jinak velmi hodná, nikdy mu ani náznakem neubližovala, vždy ji miloval a hlídal.
Viz bodlinka. Přesně to mi při čtení naskočillo Neurologický problém. Začala bych veterinářem a příslušným vyšetřením.