Dobrý den, naše rodina časem uvažuje o koupi menšího koně pro rekreační ježdění. Uvažujeme o plemenech hucul nebo hafling a zajímal by mě Váš názor na využití těchto koní. Mám obavy, že dospělý člověk si na malém koni moc pohodlně nezajezdí a že takovýto kůň nemá vlastně jiné než rekreační využití pro děti. Dá se např. s huculy absolvovat putování na koních? Bude stačit "velkým" koním? Je schopen zvládnout stejnou vzdálenost jako oni? Za Vaše názory předem děkuji.
Řada stáji chovající konkrétní plemeno velmi často nabízí i vyjíždky, včetně těch celodennich.
Pokud Vám záleží na plemeni , nehledejte po internetu , ale především jeďte , ty koně si pod sedlem vyzkoušejte a zeptejte se chchovate na specifika chovu.
Každému totiž sedne něco úplně jiného a pokud to má být rodinný kůň, tj. kůň pro víc lidí , ta zkušenost je nepřenosná.
Jinak velký člověk může na těchto plamenech jezdit, pokud nemá 120 kg a koni se neplácá v sedle a tudíž nezpusobuje nárazy do páteře. Horší už to pak může být ale u vysokého člověka s rovnováhu kvuli výšce těžiště -a to nemusí být pohodlné ani koni.
Toto plemeno je na putovanie po horách ideálne. Výdržou strčí iné plemená do vrecka, kedysi sa robili huculské putovania a začínalo sa v Poľsku, potom SR a končilo sa v Maďarsku a druhý rok naopak, atď.
Jazdili normálne dospelí chlapi, taktiež na týchto koňoch chodí do terénu aj stráž prírody mnohých národných parkov. Mnohí z nich sú vysokí, našla by som určite aj fotky niekde.
Ale vlastníctvo prakoňa má aj nevýhody- kone sú často obézne a z toho plynú rôzne zdravotné problémy, no ak by pravidelne fakt putovali niekde po horách a dolách, tak za mňa značka ideál.
Problémom držania primitívneho plemena nie je to, že na ňom jazdí 100 kg človek, problémom je, ak nejazdia vôbec (eehm, hovorím aj o sebe, valach je v 20 hektárovom výbehu, u nás toho roku od jari výdatne prší, cez zimu neschudol skoro nič, na jar som sa vážne obávala laminitídy, jeho sestra v inom chove sa pred 3 dňami schvátila, pravda, na extrémne bohatej horskej pastve, môj je našťastie na úplne inom druhu porastu v záplavovej oblasti).
Potvrzuji, tehdejší partner má dosud huculku ( 34 let,ta huculka), vážil tehdy přes 90 kilo a sjezdil spolu kde co. I na vandru s koňmi jsme byli. Velkým koním stačí, ale má kratší krok, takže buďto jde poslední, nebo se naučí na pobídku krok prodloužit. Co je ale u těhle plemen záludné, když skloní hlavu, nemá krk, na to si člověk musí zvyknout. 🙂
Dobrý den, naše rodina časem uvažuje o koupi menšího koně pro rekreační ježdění. Uvažujeme o plemenech hucul nebo hafling a zajímal by mě Váš názor na využití těchto koní. Mám obavy, že dospělý člověk si na malém koni moc pohodlně nezajezdí a že takovýto kůň nemá vlastně jiné než rekreační využití pro děti. Dá se např. s huculy absolvovat putování na koních? Bude stačit "velkým" koním? Je schopen zvládnout stejnou vzdálenost jako oni? Za Vaše názory předem děkuji.
Nepopulární připomínka - chcete koně jednoho nebo dva? A kde bude (budou) ustájeni?
Jinak, ano, s huculy se dá absolvovat puťák bez problémů. Jsou-li teda natrénováni.
Můžu doporučit zajet si někam, kde huculy chovají, a objednat si tam vyjížďku nebo jízdárenskou lekci. Poznáte na vlastní zadek, hlavu a vůbec celé tělo, jestli je to kůň pro Vás.
Na Janově Hoře v Krkonoších nebo na farmě /Y na Cunkově u Tábora nabízejí vyjížďky výhradně na huculech. Janova Hora organizuje i vícedenní putování, můžete zkusit a pak uvidíte.
Mám 173cm a kobyla cca 138 v kohoutku, nemáme problém spolu projet kdeco, pokud jedeme s velkým koněm (jezdíme s plnokrevnou kobylou), tak na loukách jsme pozadu, o tom žádná, ale v terénu zase čekáme my na ně. Než přepočítá plnokrevné nožičky a najde cestu kopcem dolů, huculice dole požere nějaký ten trs, aby neměla zbytečné prostoje 😀
Můžu doporučit zajet si někam, kde huculy chovají, a objednat si tam vyjížďku nebo jízdárenskou lekci. Poznáte na vlastní zadek, hlavu a vůbec celé tělo, jestli je to kůň pro Vás.
Na Janově Hoře v Krkonoších nebo na farmě /Y na Cunkově u Tábora nabízejí vyjížďky výhradně na huculech. Janova Hora organizuje i vícedenní putování, můžete zkusit a pak uvidíte.
Mám 173cm a kobyla cca 138 v kohoutku, nemáme problém spolu projet kdeco, pokud jedeme s velkým koněm (jezdíme s plnokrevnou kobylou), tak na loukách jsme pozadu, o tom žádná, ale v terénu zase čekáme my na ně. Než přepočítá plnokrevné nožičky a najde cestu kopcem dolů, huculice dole požere nějaký ten trs, aby neměla zbytečné prostoje 😀
Tak tak. Já před léty absolvovala týdenní pobyt na huculech a od té doby mají můj hluboký obdiv
