Když to tak pročítám, tak jsem si vzpomněla, že Malině říkáme i dalšími jmény. Piraňa, Démon a můj muž jí říká “to je psina, viď ty Psino jedna” a samozřejmně je to taky ňuňánek, pišíšulka a celkem dobře slyší na princeznu 🤭
Lenocka:Noo já děsně chtěla Draka…a v jistých ohledech opravdu drak je a není to úplně jednoduchý. Občas si říkám, zda to zvládneme a vychováme z něj rozumného psa, aktuálně má 14měsíců a je horká hlava.
A přestože se jmenuje El Drago, výjimečně mu řekneme Drak, většinou je Piškůtek nebo Bobík ☺️
To jsem si o Gině říkala taky, takový trucovitý, umíněný, tvrdohlavý, nekomunikující stvoření jsem ještě neměla, nešlo se s ní pomálu na ničem dohodnout….no a teď aktuálně je jí skorem 3,5 roku a vypadá to, že tak nějak konečně dospěla a je s ní rozumná řeč a že jsem…ač jsem tomu v jejím pubescentním období ani nevěřila…vychovala příjemnou společnici, která sice má svojí hlavu, což si myslím, že je u pastevce v pořádku, ale už je to na pohodu.
Musím říct, že teprve Gina mi předvedla, jak může taky vypadat psí puberta a celkově dospívání. Že po čtyřech předchozích psech, kde tohle období nebylo vždy jednoduchý, jsem si myslela, že jsem připravená na všechno…no tak omyl.
Trickyvoo:Když to tak pročítám, tak jsem si vzpomněla, že Malině říkáme i dalšími jmény. Piraňa, Démon a můj muž jí říká “to je psina, viď ty Psino jedna” a samozřejmně je to taky ňuňánek, pišíšulka a celkem dobře slyší na princeznu 🤭
Tak naší madam Ginuš je tak nějak jedno, jak jí oslovujeme…Gino, Ginuš, Ginuško a nebo jen G (jakože dží), hlavní je hezky poprosit a opravdu požadavek říci takovým tím prosícím tónem.
Žádný rozkazovací způsob LEHNI!!!, ale pěkně “Ginuško, prosííím, udělej hajánky……”
Jasně že umí lehnout i na prostý povel LEHNI, ale moc se jí do toho nechce…pokud tedy zrovna nedržím v ruce pádný argument v podobě piškotku a neprovádíme v obýváku pořadová cvičení, abych zabavila Matějíčka…to madam sleze dobrovolně z gauče, aniž by to po ní člověk chtěl a cvičí taky.
Když to někomu řeknu, tak si ťuká na čelo, jakože “no určitě budu čokla prosit, aby něco udělal, ta Sardullah je ale bláznivá, to přeci není normální”…ale co mám dělat, když to prostě funguje…😇
kometa:Zde přispívající aluska (jezevčíci) má taky Cipíska - koně, 750 kg? Alčo, když tak mě oprav.🙂
Možná spíš takových 800 kg 😀
Tak u nás to bylo jasný. Bylo nám 18, přestěhovali jsme se do prvního společného bytu (předtím jsem dva roky žila u jeho maminky, jsme spolu od základky) a oba jsme vyrůstali v rodině se psem, bylo nám smutno. Šli jsme venčit pejsky do útulku a seděl tam. Už ani nevím, jak mu tehdy říkali, byl štěňátko. Seděl tam, vystrašenej a schoulenej do klubíčka. Řekli jsme si “Ježíš, to je ale rozkošnej bobík.” No, rozvrtěl se, přišel k nám, začal nás olizovat a tak jsme ho šli vyvenčit. Ještě ten večer jsme jeli nakoupit výbavu a druhej den pro něj jeli. No, a je z něj náš malej Bobík. Už mu jsou čtyři a je to ten nejlepší kámoš, jakýho jsme mohli mít.
Co budete mít nakonec za plemeno? Dlouho jsem chyběla… 🤣
U nás byla první fena - nalezenec - Terezka, Terina. Druhá, kterou máme od štěněte, je nakonec Viki, do očkováku jí vetka napsala Viktorie 🙂. Měla jsem i jiný nápady, který ovšem neprošly - třeba Pippi 😉…je fakt, že s odstupem času uznávám, že by bylo ujetý volat na psa Pipino 😄
Posední fenu už jsme pojmenovanou dostali - je z útulku a není nalezenec, nýbrž odloženec - a jmenuje se Čiki …a to je teda nejvíc nejlepčejší jméno 🙂 sama bych lepší nevymyslela. Pokud bych měla dalšího pinče - a že bych moc chtěla- jmenoval by se určitě Dobby. Ze dvou důvodů - jednak proto, že když pinč rozhodí uši do stran a zatváří se přitrouble, vypadá úplně přesně jako ten skřítek z Harryho Pottera. A druhak Dobby jakože malý dobrman 🙂
Já znám Dobbyho chrta 🙂 Ten je teda dobbáckej od rána do večera 😀