- Příspěvek #138804
- Nahlásit
Já mám borderky odjakživa ráda, je to nádherné plemeno. Rozhodně přemýšlím nad vším, krmivu, očkování atd.
Xerxova:Assil nepíše nic teoretického - moc dobře ví, co umí mladé bordery. To jen aby to nevypadalo, že se ti tu jen káže bez znalosti reálií…
Jo, momentálně roční pes, myslím, že teď naposled po mřížkách na baráku a okousaném plotu padla za vlast trampolína. U sebe se ho bojím nechat bez dozoru, že mi okouše tepelný čerpadlo, takže asi budeme budovat kolem plot, aby tu mohl občas být. A to je výstavák a celkem lenoch, ani 3 děti ho neutahaj. Ale jinak je spokojenej a povahově OK, takže ta práce, co si najde sám, mu asi stačí. 😀
Já bych to trvale doma nechtěla ani omylem.
Tak borderka se jistě cvičí líp než malamut, ale to i spousta jiných plemen.
Prostě se zamysli nad tím co budete dělat když se malamutka s novým psem nesnese.
Jak jí zajistíš dost vyžití a práce. Jak rodiče přijmou škody na majetku a ty budou daleko větší než s malamutem.
A mezitím si studuj linie borderek a hledej kde koupit klidnějšího výstaváka.
Pak si šetři na PP psa.
A nebo se podívej i na jiná plemena, se kterýma prostě to soužití bude daleko jednodušší a cvičit ho můžeš úplně stejně.
Já mám borderky odjakživa ráda, je to nádherné plemeno. Rozhodně přemýšlím nad vším, krmivu, očkování atd.
Any_06:Malamut je trochu hrdé plemeno, samozřejmě, že povely umí, učila jsem jí i skákat obručí a přes překážky. Učila jsem jí slalom mezi nohama. Ale tohle, když byla malá nějaký malý pes po ní vyjel a ona od té doby nesnáší malé psy, štěňata celkem dává. Ale nevím no….já borderku neplánuji ze dne na den, rozhodně ne teď. Ale třeba až mi bude 15…
A nechceš teda počkat, až malamutka nebude a ty se úplně osamostatníš?
To myslíte Sarah, že by měla Any měla čekat třeba šest let?
Já teda nevím, ale čím jsem starší, tím víc si uvědomuju, že život je docela krátkej…a člověk někdy cítí, na co je zrovna čas.
Jak už jsem někde psala, musela jsem na prvního psa čekat do dvanácti let a bylo to nekonečný čekání, do tý doby jako by mi pořád něco scházelo…
Ale ona už psa má. Chce učit kolii triky, ale neví, jak se trik učí. Jinak by malamuta naučila trik - koukej na mě.
Tady jsou rodiče, co už psa mají, nezvládnutého, a dalšího nechcou.
Kdyby dítě ukázalo, že se snaží, studuje psí učení, zkouší, tak třeba…
Dyť s koliou dnes jít po ulici, to je úplně stejné, jak s tím malamutem.
Nám bylo dvanáct jindy, ne v tomto století, že jo? 😀
Nojo, ale pes je mamky, Any si ho nevybrala..
Mě by taky malamut jako parťák neuspokojil . Jako nic ve zlým, ale fakt ne.
A co s tou kolií budou rodiče dělat, když mají svého psa? Na kterého asi tak trochu kašlou, nemohu se zbavit toho dojmu. To je tak vždy, zeptá se dítě, řekne, že ten pes, co je doma, je blbý, po kritice řekne, že je to vlastně jinak…
Je tam pes, který si sedm osm let pamatuje nějakou čivavu, a celou dobu to nikdo neřešil. A teď dostane kolii. Staršího psa se zbaví, nebo rozdělí dům na dvě poloviny? Maminka malamuta pomalu neudrží, a teď, jak bude dítě ve škole, bude venčit dva takové psy.
No uznávám, že podle sebe, soudím tebe 😊 .
Dokázala jsem se o psa ve dvanácti postarat. Dokonce jsem mu obstarávala jídlo ve školní jídelně a jezdila jsem na jatka pro maso autobusem a dva přestupy tramvají, pak dva kýble podivnýho masa vařila venku na kamnech, aby to doma nesmrdělo ..
Byli jsme se Sandym nerozlučný, vyhrávali závody.. Tak jestli ti má Any podobně, ať do toho jde !
Proč ne? Malamut sice není ovčák, tedy módní bordera, ale učit poslušnost a “triky” můžete i jeho. A aspoň by si Any vyzkoušela, jaké to je a jestli ji to bude dlouhodobě bavit.
My na svého psa nekašleme, jen je to malamut, ten si hold hodně věcí pamatuje, máme jí rádi, neřekla jsem, že borderku přivedu zítra, pokud bude Jessie(ten malamut) žít, nebudu jí pořizovat. Mamka psa udrží, ale myslí si, že bych to nezvládla já. Když jsme jeli pro Jessie bylo mi šest, já jsem si jí nevybrala, triky jsem se jí naučit snažila. Třeba plácni, ale až když byla starší, sedmileté dítě nenapadne trénovat psa a učit ho plácni….
Neměla jste chytrej telefon ani PC …
Rozhodně děkuji za podporu, je skvělé si poslechnout příběhy ostatních.
Když se můj mladší bratr učil jezdit na kole, už jsme Jessie měli, on kolo nesnášel, nechtěl se to učit, tak mu mamka řekla: ,,Jestli si na to kolo nesedneš, odvezeme Jessie zpátky do Soběslavi!" On se nafoukl, zahodil kolo a šel pryč(domů), když se vracel nesl sebou vodítko….
Nevím co přesně tehdy mamka řekla, ale něco v tom smyslu. Teď by si to kolo odtáhl nejraději až do pokoje :D
Doron:To myslíte Sarah, že by měla Any měla čekat třeba šest let?
Já teda nevím, ale čím jsem starší, tím víc si uvědomuju, že život je docela krátkej…a člověk někdy cítí, na co je zrovna čas.
Jak už jsem někde psala, musela jsem na prvního psa čekat do dvanácti let a bylo to nekonečný čekání, do tý doby jako by mi pořád něco scházelo…
Já jsem čekala víc než 10 let a přežila jsem to. Předtím jsem se starala o psy rodičů nebo o psy babičky.
Já samozřejmě nechci psa pro zábavu, beru to vážně, mít chlupatého čtyřnohého parťáka. Vím co to obnáší, vložím do psa celkem dost peněz, zjišťuji si informace, čtu psí knihy, hledám jak psa naučit povely atd…Já to beru vážně a zodpovědně…
Vy možná, ale jak jsem psala, já nemám tu možnost. Babička bydlí v Praze a má max rybičky….
Navíc neříkám, že náš pes je blbý, už to nebude jako dřív, každý den polyká prášky proti bolesti kloubů, nemohu s ní ani běhat na zahradě, ani skákat, nic.
Tak se přizpůsob ty, není nutné, aby malamutka po zahradě běhala a skákala, ale můžeš ji učit cviky (nemám ráda slovo triky, ty dělá kouzelník, psa učíme cviky) v klidu, takové, na jaké její fyzický stav stačí.
Je dost divné, že malamutka už v osmi letech trpí takovými bolestmi, že ji to omezuje i když dostává léky proti bolesti.
Mám dojem, že malamutce se nikdy nikdo nevěnoval, že byla pořízena jen jako ozdoba na zahradu (a přitom seveřan je nejšťastnější, když “polyká kilometry”, tedy na dlouhé procházce, či při běhu, když už netahá). Protože kdyby se tvoje máma (nebo táta, nebo někdo z rodiny) malamutce věnovala, cvičila ji aspoň minimálně, tak by ses taky zapojila, kdybys to viděla a nasbírala tak zkušenosti.
Tož… řešení je odvézt malamuta do Sobíku.
Any_06:Neřekla bych, že by to u mě šlo, na vesnici moc psů není a nikdo hlídat nepotřebuje. Máme psa, ale nemohu s ním chodit ven, ona se totiž nemá ráda s jedním psem kolem kterého bych musela jít. Ani máma jí neudrží když jde kolem….
Bolí ji nohy, nikam nemůže, nebo ji nikdo neudrží kolem psa odvedle, takže chodí?
Chodí nechodí. Nejmenuje se to Královna Koloběžka II.?