Milan Martan (neregistrovaný)25.07.2023, 09:44:42xxx.xxx.142.96
Který druh drůbeže nejlépe využije travní masu? Jednoduše, jak se zbavit trávy na zahradě a mít z ní užitek, místo sečení a kompostování? Výměra cca 1000 m2. V spoučasnosti 25 slepic a 30 kačen, na jaře bylo 30 brojlerových kuřat. Spasá se tak max ¼ sadu. Zbytek džunglke. Kachny jsou 15ks Pomořanská a 15ks hybrid Mulard. Obé už skoro na zabití. Nosnice shánčívá plemena, cca z poloviny Šumavanka. Přikrmuji obilím i granulemi. Navyšovat stav je neúnosné, nespotřebovali bychom vše. Potřebuji větší žrouty trávy. Např. husy? Které plemeno? Pižmovky?
Pokud byste neopomněl slova jako Dobrý den, prosím vás (když očekáváte, že vám někdo zdarma bude věnovat svůj volný čas a své znalosti), možná by se vám sešlo více, než nula odpovědí.
Kachna trávu nespásá.
Pižmovka není kachna, je samostatným druhem. Někteří slabší ji nazývají husokačenou, právě pro její pastevní schopnosti. Mnohdy ale trávu spíš vytrhává i s kořeny.
Vynikající pro údržbu trávníku jsou perličky. Samozřejmě jsou speciální. Hodně létají a mají velmi silné běháky. Takže hodně hrabou. Mnohem víc, než slepice. Pasou se jak ovečky.
Krůty se též dobře pasou, ale krom toho, že, jako perličky, jsou speciální, jsou i zdravotně náchylnější a nevhodné pro společný chov se slepicemi, pokud mají být krůty především konzumní (neexistující nekarcinogenní léčba na někt. nemoci).
Husy jsou pro spásání ideální.
Dělá se to tak, že pozemek se uvede do kultivovaného stavu, kdy pažit nemá více, než 5 cm. Delší trávu drůbež nespásá.
Milan Martan (neregistrovaný)26.07.2023, 18:12:45xxx.xxx.142.96
Odpověď na příspěvek uživatele honzapm z 25.07.2023, 22:47:42
Ah, omlouvám se za nevychovanost. Tedy, dobrý den!
Vím, že Pižmovky nejsou kachny. Dotaz jsem napsal heslovitě, působí to podivně, jako bych je přiřadil k husám. Souvislosti s kachnami si nejsem vědom. Ale na co jsem se ptal, z toho šlo vydedukovat. Perličky nechci, jsou příliš hlasité. Krůt se manželka bojí. Takže husy. Což jsem vlastně věděl, jen by mě zajímalo, jaké je to s výhodami / nevýhodami jednotlivých plemen.
Takže zbývá už jen poděkovat za Vaši odpověď a přidám přání hezkého večera.
Ah, omlouvám se za nevychovanost. Tedy, dobrý den!
Vím, že Pižmovky nejsou kachny. Dotaz jsem napsal heslovitě, působí to podivně, jako bych je přiřadil k husám. Souvislosti s kachnami si nejsem vědom. Ale na co jsem se ptal, z toho šlo vydedukovat. Perličky nechci, jsou příliš hlasité. Krůt se manželka bojí. Takže husy. Což jsem vlastně věděl, jen by mě zajímalo, jaké je to s výhodami / nevýhodami jednotlivých plemen.
Takže zbývá už jen poděkovat za Vaši odpověď a přidám přání hezkého večera.
Z drůbeže myslím žádny kompromis nebude - čo sa týka jenom spásania trávy - vždy to bude jen jako doplnek starvy … Ale co se týka slepic tak sú aj druhy ktoré vyslovene sa viac “pasú”. Napr. také maransky sa “pasú” jedna radost, mnohem více než jiné plemena…
Jak je spomunto výše husy to ano - jen si neviem predstaviť tú zvukovú kulisu, a “hnojení s aromatem” příde mi to jako moc debat kolem nečeho co bylo nato stvořené-dokonce ve verzi “mini” :
Jedny spásaj trávu , druhé si poradí s tou džunglí :
Odpověď na příspěvek uživatele honzapm z 27.07.2023, 21:56:12
Díky za podněty.
Nejjednoduší řešení mi přijde na podzim pořídit Pižmovky. 1:2 by mohlo stačit. Těmi obsadím jeden kachník. Do druhého z jara husy. Asi 10 - 15 ks. Běžně k mání tu jsou buď bílí brojleři, nebo Landéská. Asi bych zvolil drůbežárnu Prace, rozváží pravidelně i k nám. To by společně se slepicemi mělo porost spást dobře.
Ad. husy. Ano, hýkání může být problém. V těsném sousedství s naší zahradou mají chalupáři z Brna rekreační objekt. O prázdninách tam bývají často, po zbytek roku je to prázdné. Už dost na tom, že náš obří kohout Wyandot svým mocným hlasem oznamuje ve 4 hodiny, že je ráno. Mně to spolehlivě vzbudí, ač dům je od kurníku dobrých 100m. Budu to muset naplánovat tak, aby období, kdy husy dorostou a začnou se projevovat, bylo co nejkratší a ideálně mimo prázdniny. A s tím štípáním to taky budeme muset zvládnout. Když to bude problematické, další rok zvolím jiný způsob. Nakonec opravdu nad těmi krocany začínám přemýšlet. Asi bych nebral ty obří brojletry, ale něco původního. Ovšem výše jsou příspěvky o nevhodosti společného chovu se slepicemi. To neberu na lehkou váhu.
Ad. kozy, ovce. Mám s tím zkušenosti. Cca před třiceti lety jsme v tehdejším bydlišti u rodičů manželky měli oboje. Koza byly mrcha mlsná a paličatá. Ovšem ovečky jsem měl rád. Vlastně je má soused a každoročně od něj bereme jehně. Jenže aby to fungovalo, musely by být aspoň dvě. To už bych těžko uživil. Navíc by mi bez problémů každý den sežrali všechno zrní a granule pro drůbež. A opět je tu ta záležitost s chalupáři v sousedství. Už vidím, jak si udělají na terase kousek u plotu piknik a ovce tam na ně budou mečet. Takže by se musel pozemek rozděli plotem, postavit nějaká bouda. Je tam více nevýhod, než výhod.
Ad. maransky. To určitě ne. Sice mám solidní kurník se 40 cm silnými zděmi z kamene, ale je to prostor cca 3 X 2,5 m vybavený hřady cca metr nad zemí. Vyloženě jen na přespání. I v zimě pouštím každodenně slípky ven. Proto mám hejno z otuželjších plemen. Půlka Šumavanky, zbytek směs. Marnsky bych zimou nechtěl trápit.
Mimochodem jsem byl dnes na horním konci zahrady omrknout úrodu ovoce na stromech a s úžasem jsem zjistil, že tamní porost, který se skládá hlavně z různého lupení, je solidně spásán právě dospívajícími Šumavankami a Mulardy. Takže ten problém asi nebude tak hrozný. Každopádně bych byl vděčný za nějaké případné zkušenosti kolem hus. Kamarád chová dlouhodobě bílé brojlerové a loni vzal na zkoušku 5 ks Landéských. Prý to byly agresivní potvory, že i jeho třicetikilogramový Samojed se jich bál. A když si nedal pozor, tak ho dokázaly povalit a štípali dokud se nevzpamatoval a neutekl. Jeho zkušenost je v rozporu s tím, co jsem o tomto plemeni našel na internetu, ovšem určitě nelhal. Naopak byly prý mnohem odolnější a zdravější než brojleři. Tady jsem na vahách.
