Sufle:Bylo to třetí den. Doma je třeba hodinu nebo dvě.
Kdyby byli všichni domácí, asi by to bylo jiné. Ale kočka je plachá, hodně se bojí psů i cizích koček.
Je fakt, že nevím, jak to dělat jinak. Celý život žiji se zvířaty, vše dělám tak nějak intuitivně a vždy vše funguje.
No, uvidíme.
Aha, já myslela, že to bylo dřív.
Tak to si myslím, že děláte maximum. Ono kočky jsou opravdu individuality. Některá/některý přijme nového člena v pohodě, jiná/jiný ne.
Moc Vám držím pěsti!👍
Sufle:Přivezli jsme kočku, pes i kocour byli venku.
Přepravku jsme dali do jediné místnosti, která se dá oddělit od zbytku bytu.
Otevřeli jsme přepravku (kočka ji nesnáší, nebyla na ni asi zvyklá) a ona vyšla ven a zaběhla za malou skříň. Seděla jsem u ní na zemi, pak vyšla a mazlila se.
Po nějaké době jsme pustili domů psa, on si koček nějak moc nevšímá. Do místnosti ke kočce se nedostane.
Po pár hodinách se objevil kocour, tak jsme ho pustili domů. Nažral se, pomazlil a šel ven. Je to venkovní kocour, doma se ukáže třeba jednou nebo dvakrát denně.
Když kocour přišel asi po čtvrté domů, setkal se s kočkou (přes kousek mřížky, takže k přímému fyzickému kontaktu nedošlo). A jeho reakce byla taková, jak jsem popisovala.
A tak to vlastně probíhá do teď. Kočka má místnost, ze které může vycházet a schovávat se v ní.
Teď je to 7. den. Chodí po bytě, sleduje psa, pokud se moc přiblíží, tak syčí, ale neutíká. Pořád se zdržuje blízko své místnosti. Jak vidí kocoura (i přes sklo na zahradě), zdrhne a schová se.
Zajímalo by mě, co jsme udělali špatně. Opravdu se jen ptám.
Já tomu nerozumím.
Přes kousek mřížky - jaký?
Sufle:Potřebuji poradit, prosím.
Tříletá kočička, kastrovaná, zvyklá venku se spaním doma. Zachráněná jako kotě.
Po smrti majitele si ji rozhodla vzít sestra. Má ale ještě pudla a kastrovaného kocoura.
Kočičku má druhý den. První den byla jen za skříní. Nyní už se pomalu otrkává, na pudla sice syčí, ale pomalu si zvyká.
Horší je to s kocourem, ten, když ji vidí, naježí se, vrčí a pomalu se přibližuje, určitě by po ní skočil. Tak ho zaženeme.
Je šance, že budou moci být spolu? Jak správně postupovat? Děkuji
Nechci Vás chytat za slovo, ale v zadání jste psala toto:
“Kočičku má druhý den. První den byla jen za skříní. Nyní už se pomalu otrkává, na pudla sice syčí, ale pomalu si zvyká. Horší je to s kocourem, ten, když ji vidí, naježí se, vrčí a pomalu se přibližuje, určitě by po ní skočil.”
Takže asi ten kontakt byl tedy dřív než za 3 dny…?
Znovu ale zdůrazňuji, jak to třeba mně napsala Žofré v jiném tématu, že “ono se to lépe linkuje, než pak dělá v praxi”.
Fikovnice:Nechci Vás chytat za slovo, ale v zadání jste psala toto:
“Kočičku má druhý den. První den byla jen za skříní. Nyní už se pomalu otrkává, na pudla sice syčí, ale pomalu si zvyká. Horší je to s kocourem, ten, když ji vidí, naježí se, vrčí a pomalu se přibližuje, určitě by po ní skočil.”
Takže asi ten kontakt byl tedy dřív než za 3 dny…?
Znovu ale zdůrazňuji, jak to třeba mně napsala Žofré v jiném tématu, že “ono se to lépe linkuje, než pak dělá v praxi”.
No právě. Viz má reakce výše.
Kometo, já jsem také podle videa nepostupovala a klaplo to.
Předtím než jsem si přinesla malého, tak jsem jim vyměnila dečky (jednu od chovatelky jsem dala staršímu, a chovatelka dala mladšímu dečku Igina.).
První den jsem je měla oddělené Klimentka v pokojíku, Igina v kuchyni. Střídala jsem to hodinu s Iginem, hodinu s Klimim (tj. první noc jsem se nevyspala.)
Druhý den Igin, i malý na sebe byli zvědaví - tak jsem jim pomoci pitíčka - asi metr od sebe dala, a každou hodinu jsem mističky přibližovala, až večer jsem je měla u sebe, a když už pak večer společně leželi na škrabadle Klimi dole, Igin nad ním tak už jsem je neoddělovala.
Oddělovala jsem je pouze první týden, když jsem byla v práci - a když jsem byla v práci poprvé, když jsem je nechala samotné doma - tak jsem je pak našla oba čekající u dveří, jak se olizují bez jakéhokoliv boje.
Ale podle mého hraje velkou roli povaha kocourů, plány jsou jedna věc, skutečnost jiná.
Ps. Kometo, já ani nevím jak Vaši kocouři vypadají nechcete dát foto?
biaca:Kometo, já jsem také podle videa nepostupovala a klaplo to.
Předtím než jsem si přinesla malého, tak jsem jim vyměnila dečky (jednu od chovatelky jsem dala staršímu, a chovatelka dala mladšímu dečku Igina.).
První den jsem je měla oddělené Klimentka v pokojíku, Igina v kuchyni. Střídala jsem to hodinu s Iginem, hodinu s Klimim (tj. první noc jsem se nevyspala.)
Druhý den Igin, i malý na sebe byli zvědaví - tak jsem jim pomoci pitíčka - asi metr od sebe dala, a každou hodinu jsem mističky přibližovala, až večer jsem je měla u sebe, a když už pak večer společně leželi na škrabadle Klimi dole, Igin nad ním tak už jsem je neoddělovala.
Oddělovala jsem je pouze první týden, když jsem byla v práci - a když jsem byla v práci poprvé, když jsem je nechala samotné doma - tak jsem je pak našla oba čekající u dveří, jak se olizují bez jakéhokoliv boje.
Ale podle mého hraje velkou roli povaha kocourů, plány jsou jedna věc, skutečnost jiná.
Ps. Kometo, já ani nevím jak Vaši kocouři vypadají nechcete dát foto?
Viz vedlejší vlákno a kdysi dřív na IF. Ne, že bych nechtěla, ale neumím to. Starší je černý s malou bílou náprsenkou, mladší zrzavobílý.
Omlouvám se, možná to popisuji trochu zmateně. Nebydlím s nimi. Jsou to informace od sestry.
Kočka je v šatně, která nemá dveře. Průchod jsme tedy zabezpečili takovou přepážkou, která má na boku mřížku. Teď tam má malou mezeru, aby mohla procházet. Ona je dost malinká na dospělou kočku.
Ty dny jsem možná popletla, kocour chodil domů na jídlo, jinak je spíš venku na terase. Kočky si “všiml” tak 3. den, ale ke kontaktu nedošlo, kočka byla za přepážkou. (V neděli jsme ji dovezli, v úterý dopoledne si ji všiml kocour)
V neděli byl pes mimo dům, kocour se přišel ráno najíst a celý den se neukázal. Kočička řádila po celém bytě a byla i venku. Prý byla jak ocásek, nehnula se od sestry. Všudy za ní.
Sufle:Omlouvám se, možná to popisuji trochu zmateně. Nebydlím s nimi. Jsou to informace od sestry.
Kočka je v šatně, která nemá dveře. Průchod jsme tedy zabezpečili takovou přepážkou, která má na boku mřížku. Teď tam má malou mezeru, aby mohla procházet. Ona je dost malinká na dospělou kočku.
Ty dny jsem možná popletla, kocour chodil domů na jídlo, jinak je spíš venku na terase. Kočky si “všiml” tak 3. den, ale ke kontaktu nedošlo, kočka byla za přepážkou. (V neděli jsme ji dovezli, v úterý dopoledne si ji všiml kocour)
V neděli byl pes mimo dům, kocour se přišel ráno najíst a celý den se neukázal. Kočička řádila po celém bytě a byla i venku. Prý byla jak ocásek, nehnula se od sestry. Všudy za ní.
Tenhle popis situace zní už mnohem lépe.