Emergency recall u starých zmlsaných psů při strach. agresi

Dobrá tedy. Vám věřím každé slovo. 🙂 Vlastně můžeme teď navázat na to nucené rozdělování…  

Thielli:

Dobrá tedy. Vám věřím každé slovo. 🙂 Vlastně můžeme teď navázat na to nucené rozdělování…  

Přesně tak, už to máte rozběhnutý, tak v tom nějakým způsobem pokračujte. Využijte k tomu opravdu krátké cvičící, třeba večerní procházky a jednou za nějakou dobu to udělejte tak, že tu klasickou prostě časově rozpůlíte, nepůjdete courat do přírody a budete se věnovat každý zvlášť delší dobu někde za barákem , výcvikově, nepůjdete se procházkovat, ale budete cvičit někde za komínem poslušnost, pohrajete si, zaházíte balonek, potaháte se, pomazlíte s jednou a pak šup, výměna a na šichtu jde ta druhá. Uvidíte, že z toho pak budete mít nakonec i dobrý pocit. A jim to opravdu taky prospěje ve všech směrech. Bude si pro tu chvíli každá připadat výjimečná. V létě, kdy jsou dny dlouhý, jsem dělávala i to, že jsme třebas šli hromadně ven, courat do polí, ale pak po návratu jsem ještě jednoho, nebo druhýho vzala po návratu ještě na chvilinku ven a buď jsem je pak prohodila, nebo toho druhýho takhle vzala druhý den. 

Thielli:

No, tak já si jdu natisknou děkovné karty a budu je rozesílat asi s bábovkou; kolik z vás mi už pomohlo postavit konstrukci pro další bytí… 🥰

A Zrzavci - o to víc si vážím vaší reakce, že jsem četla někde, že máte kvapík. 

…

Díky všem, učebnici mám napsanou, teď to jen dostat do té hnědé hlavy.

Ehm, žádné moudro nemám, bábovku si nevysloužím, ale… Hlava je z druhé strany! 😀

Fatia:

Ehm, žádné moudro nemám, bábovku si nevysloužím, ale… Hlava je z druhé strany! 😀

Ešivá vona Thielli nechtěla taktně naznačit, že jako je to problém, dostat to do tý hlavy, když je to Miss Brown šécko tak jako u zadku? 😀

Edit - Thielli, já jsem ještě zapomněla říct, že tyhle dělený venčení nemusí být opravdu nijak předlouhý, ale o to jsou intenzivnější. Pro Vás i pro toho psa, jste zaměřená jen na něj, jemu se věnujete, s ním cvižíte, hrajete si, povídáte. Je to intenzivní, stačí půlka času. Věřte mi, že se pak opravdu i Vy budete radovat, budete z toho mít dobrej pocit. No a doma pak můžete s oběma dát bitku, ne? 😀

Fatia:

Ehm, žádné moudro nemám, bábovku si nevysloužím, ale… Hlava je z druhé strany! 😀

Za tenhle postřeh se posílá jen muffin. ☝️

Ešivá vona Thielli nechtěla taktně naznačit, že jako je to problém, dostat to do tý hlavy, když je to Miss Brown šécko tak jako u zadku? 😀

BINGO !

😂

Paní Zrzavcová má pravdu s tím odděleným venčením, ono i dvacet minut cvičení unaví psa víc než hodinová vycházka a je to pro něj větší vyžití.

Ale! Já jsem v tomhle jak praštěná. Zvlášť když mám nechat doma Gučáka, to je můj nejstarší , byl pět let jedináček a umí udělat takový ty opravdu zoufalý oči…, úplně mi to trhá srdce. Máme takový až moc silný pouto.  Jsem v tomhle houby kynológ ☹️. Ale zase dokážu jinejm lidem poradit, ať psa nepolidšťujou, to zas jó 🤣.

Ale jako jo, von je to boj! A jak jsou tři je to opravdu i boj s časem. Když mi k prvnímu ohaříkovi přišla první útulková Bubi, měla jsem to šécko nalajnovaný a fachalo to hezky. Měli jsme těch samostatných procházek poměrně dost - nejvíc tedy ve prospěch Ešátora. I proto, že moje heslo právě bylo, že jsem chtěla, aby věděl, že je pro mě stále ta moje láska veliká, ten kdo byl doma první, že o nic nepřišel. Pes se tak moc nepohybuje v čase, takže stačí malá vycházka označená tou výjimečností, kdy to člověk udělá maximalisticky intenzivní. Ne procházení se, ale intenzivní náplň. Klidně právě i po společný procházce. Jak jsou tři, a k tomu stavba, je to pro mě nemožný, ale moc dobře vím, že když se budu snažit, tak to nějak vyšaším. Rumíček zase miluje pouštět si balonek s kopečka, donekonečna dokolečka. A protože s fraucimórem na to tolik času není, když se jde hromadně, tak semo tamo ho vytáhnu naproti k sousedům do úvozu a tam jako strávíme k jeho nadšení celou jeho osobní procházku, kdy jako blbeček čutám balonek zpátky a on je Blažej, jak může zkoumat, kde mu to nejlíp běhá 😀 ten balonek.

Semotamo prostě pro každýho urvu jeho samostatnej čas a je pak vidět - hned od začátku procházky, jak je z toho ten dotyčnej nadšenej. Důchodkyně útulková, která je u nás teď akorát rok a fousek, metala tuhle při krátký vycházce kolem komína, kdy jsem ji vytáhla po venčení opravdu na pár minut, takový kozelce, že jsem se bála, aby jí byť s odstupem, neprdla ta pooperační zahojená jizva, jakou měla radost, prtka moje šedivá.

Edit - vůbec, ale vůbec si nedovedu představit, jak to má zorganizovaný třeba Janaa, nebo Arosek, který jsou v majetku příšernýho počtu psů, kterej já bych taky ráda, ale nestíhala bych to už vůbec. JAK SE TO DĚLÁ? 😲

Thielli, jak se daří s touto věcí?  Vzpomněla jsem si na vás, tak by mě zajímalo, jestli se podařilo udělat nějaký pokrok 🙂

Milá Keriton, díky za optání a za tichou vzpomínku. 🙂

Hnědá dostala na stará kolena na třaskavou městskou lokalitu kšandy. (v lese je jen s obojkem). Jako stimul pro ni a jako madlo poslední záchrany pro mě. Pilníkujeme stále denně STŮJ a ZA MNOU. Pilníkujeme s pamlsky, na které nás naučili na rehabilitaci, kam chodila hnědá plavat. Voní to jako sušené maso, což já jako vegetarián neocením, ale naše úplatná hnědá se po tom může utlouci. Povel STŮJ se nám tak nechtěně překlopil téměř do povelu KE MNĚ, protože jakmile tohle vyslovím, obě se olíznou a ihned točí. Vzhledem k tomu, že já nepotřebuji, aby stály jako sochy, ale aby obrátily pozornost od bubáka a nerozběhly se, nechávám to většinou bez korekce. Od doby, co takto cvičíme, vylétla procenta úspěšnosti na 100 %. Už se nestane, abych řekla STŮJ a byť jediná tlapka ještě udělala krok dopředu. Cvičíme zatím v klidových situacích, případně v “lehkých” situacích (zahlédnou cizího psa a zpozorní), další krok bude nácvik trojúhelník stresu podle F. Šusty s jedním již domluveným psem, na kterého reagují blbě, ale stále ještě nespadl do kategorie “jedna ze zlých okolních bestií, kterou je třeba zahnat”. (Takže těch 100 % je ve skutečnosti méně, opravdové prověrky nás teprve čekají.) 

Nedostatky: 

- ty pamlsky tak voní, že se ke mně stahují psi ze širokého okolí, ti nevychovaní mi rovnou lezou po stehnech až do pamlskovníku. 

- hnědá je celou vycházku cítí také, takže se výrazně nevzdaluje a neustále mě kontroluje pohledem s očekáváním, kdy konečně bude moci splnit povel a nastavit otevřenou hubu. 

ps. 

Ještě jsem vám nedala palec nahoru za ty fotky vašeho dráťáka ve vodě v jiném vlákně, napravím, jsou kráásné 🙂

Super, díky za report! Držím palce, ať to jde mílovými kroky vpřed 🙂 Také mám zastavovací povel takový volný, že se pes často otočí a vrací za mnou. A taky to neřeším, hlavní je, že nepokračuje vpřed.

S voňavými pamlsky je vždy problém, můj pes bude klidně v odložení vedle “největšího nepřítele”, ale jak jde kolem někdo se šunkou apod., je odložení v čudu 😀 

Já si extra pamlsky beru jen na akce mezi psy. Tuhle mi jich zbylo, tak jsem je měla durhý den i na obyč procházce, a to pejsek vzorně vyklusával a stále na mě pomrkával… 😀 A jinak si ty dobré pamlsky míchám s obyčejnými, takže pes jednou dostane granuli, podruhé maso, potřetí mi pod ruku přijde kus sýra, pak zas granule… 

No, ono je to správně ty pamlsky obyč a pamlsky extra míchat a rovněž občas zařadit jen slovní pochvalu, jenže to se vám ještě nepodívaly do vašich očí oči naší hnědky poté, co jí strčíte jen tu granuli. Těžko se to popisuje verbálně… nebližší je asi “DĚLÁŠ SI ZE MĚ PRDEL, ŽE CVIČÍM ZA   !!! GRANULI ???!??! ” 

A její motivace rázem klesne na 0,03 %.

Takže upřímně - jsem ráda, že nejsem podnikatelka, u které je něco takového zaměstnané. 😄

🤣🤣🤣🤣🤣