Emergency recall u starých zmlsaných psů při strach. agresi

Megi, Doron - i vám děkuji. Čtu si, píšu si, podtrhávám.

Červeně mám teď podnět a úkol od vás: začít se starou známou hnědou, jako bych si jí právě přivedla z útulku a k tomu naučit povel “ZA MĚ”. 

Dále se budu neustále chovat trochu jako by obě háraly. (Ony si totiž sladily cyklus a vést tady v našem mnohopsově kudykoli dvě velké hárající feny, je docela bojovka. Obě na obojku velkou žlutou mašli, já volám z dálky jak amplión a stejně se co chvíli dočkám - “von je hodnej, von nic neudělá” - CO´že?? voni háraj? Tak to už ho nechytim!" Takže běžně tři psy odkopnu a pět jich přiběhne. A alespoň v této situaci jsem se naučila ty cizí psy chytat a posílat do pryč bez ohledu na jejich velikost.)  

Prostě se pokusím zajistit, aby si bez dovolení k hnědé nikdo ani nečuchl. Dokud ona sama nezamává ocasem, že chce a mezi námi majiteli neproběhne odsouhlasení, nikdo se k ní cpát svévolně nebude.

Za čas podám report. Snad to nebude na propadnutí.

ps. a přikládám jedny oči, které vám děkují spolu se mnou.

moc vám držím palce. A přiznám se, že mě maličko děsíte 😉… Už dlouho si říkáme, že až nebude fyzický fond na další dogu, bude pudl. A aby to nebyl takový šok - bude to královák…. Veliký, krásný, veselý POHODÁŘ 🐩  . Je to takový návrat ke kořenům - můj manžel s pudly (středními) vyrůstal, poslední Koletku (Colette) pamatuji i já. Samovycvičitelný zcela bezproblémový pes poslouchající na myšlenku… Já vím, klika na kus… Ale třeba i další velcí pudlajzové (bílý královák Toníček, dva černí králováci z okolí, dvoubarevná královačka, kterou potkáváme…) jsou či byli zcela bezproblémoví raraši.

Ale co - doufám, že tohle nás ještě dlouho nečeká, Yodislav je ještě mladík… a pak se uvidí. Doga? Pudl? Něco jiného? nic?

Černá přesně taková je. Hravá, jemná, nekonfliktní, lehký odstup od cizích při prvním setkání, poslušná od nátury. Plná energie, ale nevtíravá. Je to poklad. 
U hnědé se žel podělalo, co šlo. Nemoci, vadný exteriér, který jí činí život těžším, blbé zkušenosti a sloní paměť. A k tomu tedy ještě její vyčůranost, aby toho nebylo málo. Musím jí z toho dostat, aby alespoň byla víc v klidu. Taky je to poklad milovaný.

“za mě" má pro takového psa jeden problém - lehká ztráta kontroly + musí někam jít. Vhodnější mi připadá “stůj” (a to jsme u emergency recall) - pes jen ztuhne, neztrácí vizuální kontrolu, nemusí se odvracet od “nebezpečí”. A to “stůj”, vypilované do reflexu doplnit tím “pejsek”, rovněž vrytým do hlavy.

Ono není až tak problém co říkat, ale v tom tréninku - trénink nelze dělat na bojišti, kde na psa může kdykoliv a za každým rohem vybafnout nějaké psisko. Trénink lze dělat tam, kde to mám pod kontrolou. A čím větší problém má pes, tím více tréninku třeba.

Thielli, nejsi pojízdná? Se psy vyjíždět, i kdyby jen popojet z toho “kruhu”? Cvičák?

Taky jsem si vzpomněla, že hodně pomáhá nastavit se, že není tragédie a katastrofa, když se to prostě občas jednou nepovede. Opravdu mohu potvrdit, že se svět v takových případech ani jednou nezhroutil. Jsou to psi a nějaký ty blbý kecy z jedný či druhý strany k tomu holt semtam patří. I setkání s nepřítelem je vlastně trénink, že i toto se stává a hele, přežili jsme to. I když fena po někom vyjede, je to příležitost pro vás, že analyzujete, co a proč se stalo a jak to udělat příště lépe. 

Jezdíme. Jezdíme v pátek (alespoň do městského lesa), v sobotu, v neděli úplně ven. Pokaždé. Pondělí až čtvrtek jet autem v půl čtvrté ven z Prahy je peklo.

Mimo kruh obě fungují.  Přivolání, stůj, kam to zase lezeš 🤣 

 Cvičák? Psala jsem - měli jsme teď na jaro koupený ten tábor strachová agrese.  Operace do toho hodila vidle. A samozřejmě, že budu dal hlídat termíny a snažit se dostat na nějaký další…

Také mi teď dala paní z rehabilitace, kam chodíme chodit do vody, nějaké další jméno cvičitelky, které není tak provařené, zkusím případně kontaktovat i ji. 

“Mimo kruh obě fungují. Přivolání, stůj, kam to zase lezeš”

to je to, že to nemají (nemá) natrénováno do reflexu, ten funguje i když jde hlava do stresu. Opravdu bych natrénovala “stůj” do toho reflexu, ne přivolání (kam budeš přivolávat psa, když jde vedle tebe…krom výše uvedených důvodů)

ten cvičák je fajn, že to je řízené prostředí a když se člověk domluví, tak si může v koutku trénovat…..dle cvičáku

a ono to chce trénovat jeden každý boží den, a lze i v obýváku

a chce to ty Šustovy knihy……😀😉

Thielli - já radit nebudu, jen podotknu, že s tím Alavis calmingem má Plaka pravdu. Mám odzkoušeno u naší rozstřelený flekatý, že jí to pomohlo se dostat do trochu jiný bubliny. Je hezký vidět, že se jí v duši udělalo normálno.  KOnzultováno s naším vetem, kterýmu věřím, dle podávat dlouhodobě. 

Ono je jedno, jak ten povel pojmenujete, a ano, pokud na to ten pes není, neposílat ho za paty ani nikam jinam, my máme “čekej” a zadřeno pod kůži

jednoduchým tréninkem od nejjednoduššího prostředí po nejtěžší - cizí feny a zvěř.

Zastavit je pro psa samozřejmě jednodušší než se otočit a někam jít. Ale tak přemýšlím, když se vlastně ten pes bojí, esi bych ho teda neměla rychle doběhnout a zachránit nebo tak něco. Proto jsem řekla - za mě, za paty, ke mně, koukej na mě, pocém… ale…

S Megy to bylo (útok, žádný strach) tak, že “čekéééééj” a doběhla jsem ji, abych jistila, že fakt za tou srnou nepoběží… a taky jsem jí tam říkala - ty seš hodnej péééés, koukej na srnečku, to je co, hustý, lehni, koukáme. 

No a takhle tisíckrát a teď vidíme srnečku a Megy sedí a otáčí se na mě a říká - ty seš pomalá, příště tě nechám doma.

a chce to ty Šustovy knihy……😀😉

Máme. Hned vedle Bible.

Ale zrovna on mi řekl na jednom semináři, že ho zatím nenapadá, jak zbourat reakci, když vyjdu z domu (jako první) za mnou hnědá s černou. Hnědá dlouze natáhne do nozder a vyfrkne: “Teď tady šla Molly!!!” “Kde je ta čůza?!!” Protože jde o pach a on trénuje odbourávání stresu na vizuál. Jak se ubránit něčemu, co nevidíte…? Jedině nějakým rozbitím pozornosti a ztuhlosti. Takže budeme mnohem intenzivněji cvičit, jak už jsem výše zavázala. 🙂

vycházení z domu bych udělala jako cvik-rituál, který začne ještě v domě, hezky k noze s očním kontaktem, ujít 5 či kolik kroků, zastavit, oční kontakt, odměna, uvolnění dle psího vkusu. Klidně s povelem/povely jen pro tuto příležitost. A ve zkouškovém provedení.

“Protože jde o pach a on trénuje odbourávání stresu na vizuál. Jak se ubránit něčemu, co nevidíte…?”

tohle právě může řešit ten rituál, řešit chování a chování ovlivňuje psychiku, jsou to spojité nádoby.

ale opět platí, natrénovat rituál doma a pak přenést

zadní vchod nemáte?🙃

A s tou Molly by ten vztah narovnat nešel?

Společná procházka v bezpečný vzdálenosti na vodítkách? Jednou se mi podařilo,že  se pes naučil víceméně ingnorovat největšího nepřítele .

Šli jsme společně tak dlouho, až to psi vzdali. Několikrát jsme opakovali. 

Protože čekat napadení tam kde bydlí je fakt blbý..

Jináč ta fenka je krásná a opravdu vypadá jako nějak moc chytrá, takovej ten typ, co má na všechno svůj názor 🤣. Dámička 😀.

Molly je nepokousala, to byla Manča. 🙄 ta bydlí vofous dál. Molly před časem na hnědou vylítla a ač jí neublížila, drží prvenství v seznamu nenávisti. To bylo první, co mě napadlo, pokusit se jim to “vysvětlit”, že konflikt nikam nevede. Jenže jednak je Molly samotná nevyrovnaná (z útulku) a jednak …znáte Pražáky… 🙄🙄 to je samá kultůra a kroužky a sporty a zájmy… Molly jsem nikdy nepotkala při venčení dál od domu. Ale také mohou venčit v jiné hodiny… nerada bych jim křivdila, ti lidé jsou fajn. Rodina ji bezpochyby miluje, ale chtít po nich společný pravidelný nácvik v domluvených hodinách, to zatím nebylo reálné. Nejdříve zapracujeme sami na sobě a pak je mohu zkusit oslovit později…

I Manču si vzala majitelka z útulku. Stará paní si vzala malého pejska. Kříženec teriéra a jezevčíka, tipla bych. Absolutně nezvládnutá, napadla v okolí kdekoho. Se starou paní něco řešit nebylo možné, sama nedávno musela do zařízení pro seniory. Manču zdědila dcera, ta s ní začala pracovat v rámci svých omezených časových možností. Také nám zaplatila veterinu po napadení. Manča se dle ostatních pejskařů hodně zlepšila, nevím, já když je vidím v dálce, mizím rychlostí světla…. Ale když po holkách Manča vystartovala naposledy, byla zastavena elektrikou. Brečela u toho přes celou ulici ☹️  

Kříženec teriéra a jezevčíka,

Pekelná kombinace. 

Asi nejste v podobném problému samy. V rámci brainstormingu mě napadá - co kontaktovat majitele M+M a třeba jim dát link na tuhle diskuzi? Možná řeší nemlich stejné trable, mohli by si počíst, zauvažovat, nahlédnout do nitra slečny Hnědé, zkusit se přeci jen zamyslet nad společným řešením. Sluníčkový nápad, ale třeba by to klaplo? 🙂 

Edit

Koukám, že zde vyšel můj oblíbený článek od Zrzavců. 

Zkuste si počíst a místo lovení dosadit bojení. Určo vyzobete pár velmi dobrých rad.😉

Díky, díky a zase díky. Je mi jedno, že se opakuji. Už druhý den opakujeme povely v hustší frekvenci. Hnědá se po pátém náhodném povelu “stůj” otočila a podívala se na mě, zda jsem se už definitivně nezbláznila… (stejně je to psina, jak je černá i hnědá odlišná; řeknu stůj, černá zastaví a stojí jak koník a čeká; hnědá se zastaví takovým tím přepadem, jako když doskočí gymnasta, otočí se na mě hlavou a ptá se, co blbneme, když tu není ani přechod ani jiný důvod zastavovat… hnědá dá jakýkoli hlavolam okamžitě, černá na něj kouká trošku jak absolventka UJAK) 

V tom horku je hnědá ještě zpomalenější než normálně. Už aby byl víkend, budeme venku na zahradě a v lese a u potoka… přidáme povel ZA MĚ, ten mi náhodou vůbec nepřijde špatný pro náš případ. 

A ten sluníčkový nápad? S oběma stranami jsem osobně mluvila, k Molly jsem i psala. Žádné velké odezvy… 😕

Zrzavce si samozřejmě o víkendu důkladně přečtu. Všimla jsem si, že z nich kromě humoru padají i důležité a velmi užitečné informace. 🙂

Plaka

Zkuste si počíst a místo lovení dosadit bojení

Halooo - to mě vůbec nenapadlo! Tjofka, žjofka!

Thilelli

já se omlouvám, nečtu to důkladně, protože nestíhačka. U nás po napadení prvního ohaříka, kdy si ho podal picbům,  bylo pak řešením to, že jsem měla už před tím tedy , naučený zastavování  a to jsme taky vypilníkovávali. Tak jako Vy. A taky odložení. To se mi hodilo v momentě, kdy jsme v polích potkali olbřímího volně loženýho molosoidního psa, člověk tehdy nikde, psa jsem vůbec neznala, nikdy jsem ho nepotkala. Zavelela jsem tehdy lehni, zůstaň, tím pádem mi můj čokl “zmizel” tomu druhýmu z dohledu a já šla řešit toho cizího psa, řvala jsem jak prokopnutá a vyšlo to. To stejný podruhý, když se k nám vydal cizí RR, to už jsem měla psy v páru, ale zůstali ležet oba. Vy to máte těžší v tom, že hnědka má to nastavení, který má - znám od Taliprdnice-příměr s gymnastou je dokonalej, že tam něco vypilníkovat tak, jako to máte u černošky, to bude “čelindž” . Ale zase - kupodivu Taliprdnice pak ten statickej povel dá a už se nehne, když ji do toho člověk dostane, třebas to budete mít stejně. Když jí dokážete odložit, máte volný ruce a můžete jít řešit šmejda, kterej jde proti Vám. A bejt tak nemilosrdná, že si to příště celá Molly i Máňa, či jak se jmenuje, rozmyslí. Proč je proboha nevoděj na vodítku a s košem? Ano vím, ptám se zbytečně. Nedivím se Miss Brown, že ji srolovala jak noviny, jestli se v tom dobře orientuju, fakt čtu zrychleně. Taliprdnice takhle srolovala jednu čůzu u nás - a to je Tali opravdu hodně tolerantní - a ta už si pak ale rozmyslela, dávat o sobě vědět, když nás potkala. 

No, tak já si jdu natisknou děkovné karty a budu je rozesílat asi s bábovkou; kolik z vás mi už pomohlo postavit konstrukci pro další bytí… 🥰

A Zrzavci - o to víc si vážím vaší reakce, že jsem četla někde, že máte kvapík. 

…

Díky všem, učebnici mám napsanou, teď to jen dostat do té hnědé hlavy.

Thielli - ještě se zeptám, protože to jsem nezaznamenala - chodíte s Miss Brown samostatně? Tedy i samostatně?

Jen teď po operaci. Kdy měla každá jiné potřeby. Ale nesly to obě těžce to rozdělování. Předtím stále spolu. Důvodem jednak čas - venčit psy na dvakrát tak důkladně, jak jsem zvyklá = spát už asi tak jen 4 hodiny a jednak - zkuste se podívat do těch černých očí, když zavírám dveře a odvádím jen hnědou… 🙄 normálně slzy na krajíčku… 

Já to vím, já to vím, Thielli, mám to doma dokonce třikrát a sama jsem se do toho trochu propadla, jak jsou tři. ALE! ALE!! JE TO ŠPATNĚ (a tak se to snažím dělat aspoň v malé míře). Spešl, když potřebujete něco učit.  Potřebujete být soustřeďovaná na toho jednoho jedinýho. A pak jsou tu další dva aspekty, neméně důležitý. 

Ten jeden je - že každej z těch čoklidů si zaslouží mít nás chvíli čistě pro sebe - dělá jim to dobře na dušičce. 

A ten druhý a podle mě ze všech úplně nejdůležitější - zvlášť, když jsou dva…………….když se něco stane, je pro toho, kdo zůstane aspoň malou berličkou, že umí fungovat sám. Že umí zústat doma sám a že umí venku fungovat sám za sebe, bez podpory toho druhýho. Ono to bolí i tak, ale nejsou tak ztracení. Já vim, že teď jako nepíšu nic optimistickýho, ale …..no…. tak prostě na to koukejte z toho výcvikovýho hlediska jenom.  Když něco učíte, tak vždycky jen jeden. A Vy Miss Brown přece učíte. Černoprdelnici může před odchodem dát nějaký úkol - třebas čmuchací dečku a vymajznout na chvíli - nemusí to být vůbec dlouho, stačí za barák, lehce procvičit v rámci večerní procházky a šup holky prohodit. dopřejte jim i to, že se opravdu věnujete jen té jedné.