Můj je hodnej, on nic neudělá - Sláva vám Stafordi a spol.

balu:

Žiji se psy víc jak 40 let a za tu dobu jsem nebyla ani jednou v situaci, že bych musela nějakou takovou věc použít (kdybych ji měla). A to žiji v místě, kde je psů čím dál víc a víc. 

Balu vy mě s tímhle Vaším přístupem fascinujete. Promiňte, ale to je jen já, já, já ve všech možných úhlech pohledu - já třeba v otázce nějaký pravidel držení psa, já i tady. To že Vy něco nezažijete, neznamená, že to neexistuje. Žiju se psy taky téměr ty čtyři desítky. Z toho valnou část v Prahé, v Prahé nejdřív normální, kdy psy měli opravdu jen lidi, kteří byli psí a posléze v Prahé, kde si psa pořizuje kdejakej blbeček. Značnou část života to bylo psově bezproblémový. A tak zatímco s prvním psem jsem nic takového nezažila, tak u prvního ohaře jsem měla ty napadení rovnou dvě, opravdu napaden, ne nějaký tanečky. Myslím, že rozpoznám psa, který jde dělat problémy, min. v momentě, kdy mi visí na mém psu pitbul na krku. Takže tyhle soudy, které píšete, to opravdu miluju. Chtělo by to trocha té empatie vůči ostatním. Možná to není podivování nad ostatními, možná je to čiré konstatování, ale vzhledem k Vašim komntářům jindy, to tak nevnímám. Pokud to je opravdu konstatování, tak beru zpět a omlouvám se. Nicméně na tyhle povznesené hlášky ostatních jsem už značně alergická.

Každý z nás, tedy i vy, sem píšeme svoje zážitky a zkušenosti, a rady na základě těchto zkušeností. Tedy většinou. Vždyť vy tak píšete taky. Nevšimla jste si? Asi je to pod vaše možnosti chápání, ale já fakt nejsem tak blbá, abych si myslela, že co jsem nezažila, tak neexistuje. Zajímavé je, že někdo ta napadení přitahuje. To nemyslím na vás ani na nikoho zde v diskuzi, ani přímo na napadení psem, ale jsou lidé, kteří zažijí napadení na ulici v životě víckrát. 

Co se týká různých paralyzérů a já nevím jakých “ obranných pomůcek”, jsem velmi velmi opatrná a myslím si, že by člověk neměl podléhat strachu, který má, jak známo, velké oči. A mám obavu, aby tyto “obranné pomůcky” nebyly nadužívány. Nevěřím tomu, že se to venku hemží nebezpečnými psy. Ti jsou v řádu jednotek. 

Ještě nakonec taková rada - pokud jste na moje příspěvky - názory alergická, tak je nečtěte. Já se tím řídím, i když mě kolikrát svrbí ruka, ale ovládnu se. 

Já jsem psala, Balů, že jsem alergická na tyhle povznesené hlášky v tomto duchu. Ne na Vaše příspěvky. Naopak jsem právě psala, že pokud to tak není , tak to beru zpět a omlouvám se, to jste nečetla?

Jsem na tyhle hlášky - stopadesát let chodim se psem a nic se mi nestalo- vyznívající ano v tom duchu, že má někdo velké oči - alergická proto, že to ostatním - i podle těch reakcí ostatních , není prostě příjemný, protože to vůči nim může vyznívat, že jako drobátek přehánějí. Leč věřte tomu, že když zažijete, že Vašeho psa SKUTEČNĚ jiný pes vezme pod krkem, tak i kdybyste pak sto let žila bez toho, že i jinýho psa potkáte, tak už tohle, co píšete nikdy nenapíšete. Právě s ohledem na ty ostatní. Protože budete sakra vědět, jaký to je. A to by bylo právě vhodné, i když  Vás svrbí ruka, se ovládnout. Kvůli někomu, kdo si tím třeba před nedávnem prošel.

 Mně je to fučík, je to už hodně let, a ty další nepříjemný konflikty, který byly, byly nebyly doposud tak brutální, jako ty první dva. Navíc vůči mírumilovnýmu tvorovi, jakým můj první ohařík byl. Ale nepíšu tohle s ohledem na sebe, ale kvůli těm, kteří zde napsali svoje postoje. Vyznívá to velmi nespravedlivě.

jestli ono to nebude i o tom, s jakým psem chodím…… 

edit: MEGÍ či kdokoliv : jak to, že se mi změnila IP adresa, když sedím furt na té stejné židli? 

Nám začiatkom roka tiež napadol nášho psa na vodítku uličný pobiehač - a išiel cielene po psovi. Prvýkrát bol s naším psom iba priateľ - čakal ma pred obchodom - ledva ho odohnal a aj keď to vyzeralo, že sa nič nestalo - liečili sme potom dva týždne hnisajúcu ranu nad chvostom. Útok pes zopakoval možno o desať minút, ale to som tam bola už aj ja a sama nechápem ako som dokázala po tom psovi vyštartovať a zahnať ho. Nervy som teda mala také, že až … Vrcholom bolo keď ho potom majiteľ volal domov - a nadával mne, že prečo útočím na jeho psa - ON NIČ NEROBÍ !!! Asi som mala nášho pustiť z vodítka a nechať ho vyriešiť situáciu - keďže je to moskovák asi by si poradil nie?

eena:

Nám začiatkom roka tiež napadol nášho psa na vodítku uličný pobiehač - a išiel cielene po psovi. Prvýkrát bol s naším psom iba priateľ - čakal ma pred obchodom - ledva ho odohnal a aj keď to vyzeralo, že sa nič nestalo - liečili sme potom dva týždne hnisajúcu ranu nad chvostom. Útok pes zopakoval možno o desať minút, ale to som tam bola už aj ja a sama nechápem ako som dokázala po tom psovi vyštartovať a zahnať ho. Nervy som teda mala také, že až … Vrcholom bolo keď ho potom majiteľ volal domov - a nadával mne, že prečo útočím na jeho psa - ON NIČ NEROBÍ !!! Asi som mala nášho pustiť z vodítka a nechať ho vyriešiť situáciu - keďže je to moskovák asi by si poradil nie?

Ukázala bych mu účet za veterináře. Jenže s blbcem nebo hulvátem se špatně jedná.

Anonymní:

Rezzy,

https://www.colosus.cz/paralyzer-beast-defense-panther-2-x142420?utm_source=zbozi.cz&utm_medium=product&utm_campaign=zbozi.cz&utm_content=product&utm_term=Paralyzer+Beast+Defense+Panther+2

Děkuju Vám za odkaz. O paralyzéru jsem přemýšlela, tohle mě rozhoupalo. 

S mým miniaturním psem a plánovanými tůrami budu o něco klidnější. Ono na facebooku v pinčích skupinách je hodně případů zle pokousaných mini pinů. Jedno kousnutí a prokousklá lebka, páteř atd. U těhle minatur stačí málo.

Hele ad ty paralyzéři - zrovinka v tom vídeju stafordím, právě pán říká že lepší je ten gelovej pepřák, tak teď psíbůh suď teda. Ono to má i logiku, co říká. Zas na druhou stranu, ten práskavej zvuk může odradit už na dálku, ale………asi ne toho, komu fakt o tu rvačku jde? 

Takhle teoreticky bych řekla, že nejhůř jsou na tom majitelé miniaturních psů, psích důchodců nebo nemocných pejsků. Ale ono ani když máte psího radikála, která by se s tím nepáral, psího radikála, který má k šedesáti kilům živé váhy a je velká pravděpodobnost, že by byl ve většině případných napadení nakonec vítězem, tak stejně nechcete, aby k nějaké fyzické konfrontaci došlo. Už jsem zažila pár “rvaček”, ale nikdy to nebylo napadení cizím, přiběhnuvším psem. Spíš to byl spoluvenčitel…všechno v klidu a nejednou psi v sobě…občas se mi to stalo u ovčandy, když byl pes z jejího pohledu drzej a ovčanda mu prostě vysvětlovala, že k princeznám se nečuchá…ve své podstatě to vypadalo asi strašidelně, ale bylo to jen hodně rámusu, vrčení, cenění zubů, ale psi si fyzicky neublížili. Taky jsme z toho nedělali kovbojku…prostě každý drapnul svýho psa a bylo…

Nikdy se mi nestalo, za celých více jak 30 let, že by na nás vyběhnul nějaký agresor a pustil by se mi do psa. Jasně takové ti otravové, co sice přiběhnou a blafou, ale do fyzického kontaktu nejdou, takových se pár našlo, ale buď stačilo, že čuby zablafaly a naznačily pohyb směrem ke psu a nebo stašilo, když já jsem na psa houkla a on utekl…

Ale přestože mám štěstí a opravdu jsme nikdy nebyli napadeni cizím psem, tak ale nikdy neříkej nikdy. A ten paralyzér je z mého pohledu jako prevence tak nějak nejpraktičtější.

Po půl roce snažení se mi podařilo zvládnout strachovou agresi u našeho psa. Plácala jsem se po ramenou jaký jsem to chlapák a to jsem neměla. Uprostřed dědiny cestou z nákupu jsem slyšela jekot. Já přes rameno nacpanou tašku a psa na vodítku u nohy. Zpoza rohu vyletěl obrovský černý ovčák a než jsme se já nebo pes vzpamatovali, tak ho držel pod krkem a mlátil hlavou jak kdyby za to byl placený. Zahodila jsem tašku a šla po něm. Najednou se trochu rychlejším krokem blížil chlapík s vodítkem v ruce. No, jecela jsem na něj snad každou nadávku co jsem kdy slyšela, ale k akci ho rozhoupalo až když jsem mu oznámila. “Doufám, že mě pokoušou, protože pak vás u soudu stáhnu i z podělaných trenýrek!"

Od té doby se ten náš bambula totálně psychicky rozsypal. Zvládne psy do určité vzdálenosti, pak velký špatný. Nemít briarda, ale něco po kolena, tak bych domu donesla 2 půlky. Od té doby se naštěstí nic podobného nestalo a snad ani nestane, ale budu si to pamatovat asi navždycky.

To mě mrzí ☹️ Snad se to časem zmírní, držím pěsti.

Děkuji 🙂

Nechci házet flintu do žita, ale mám dojem, že u něj už jsme v současné chvíli na jeho maximu. Touhle resocializací si už prošel podruhé a tentokrát ho to vážně semlelo. Má 11, blázní až jak pes přijde na méně jak 2m a jinak se tváří spokojeně. Říkám si, že dedouš, který začíná mít problémy se zdravím pohybem už si zaslouží klid. Nějak to doklepeme a teď na novém působišti už psů stejně moc nepotkáme😁

To je teda srabárna takhle napadnout starýho pána☹️ !

A víte, proč před tím trpěl strachovou agresí?

Nejistá povaha nebo špatná zkušenost?

Mám teď štěně briarda, tak jsem zvědavá 😊.

Moc ho pozdravujte a přeju vám, ať už nepotkáváte takový debuly ! Holt jakej pán, takovej  pes 😠!