Neomezujme je, aby se mohla rozvinout jejich osobnost, takže když se dítě bude chtít houpat na lustru, kopnout toho cizího pána a nebo plivnout na tu holčičku, tak mu v tom nemůžeme bránit.
Tak tohle je samozřejmě extrém, toho příznivec nejsem, ale že by se mohly udělat ve školství určité změny, to mohly.
Každá generace asi tak nějak kritizovala tu nastupující mladou generaci, to je věc, která se určitě v každé generaci opakuje, ale stále víc mi připadá, že svět se v zadel obrací. Ale třeba je to jenom tím, že se to z mého pohledu všechno strašně zrychluje..ty změny…a že nejsem ochotná některé příjmat, protože mi připadá, že těm lidem nutně musel vypadnout někde mozek.
Chápu, rozumím, nedivím se. Já jsem asi ještě poměrně mladá, snažím se být všemu otevřená a neodsuzovat nic předem. Věci, kterým nerozumím se snažím pochopit. Ale dá to někdy práci. A něco se pochopit prostě nedá. Ale na to má každý jiné měřítko.
Jinak musím říct, že i jako nepejskaře mě tohle téma hodně bavilo a bylo hodně zajímavé a ráda si přečtu další postřehy a zkušenosti 🙂
Odpověď na příspěvek uživatele kocoura219 z 01.08.2023, 20:39:58
No ad štíhlost, za mé střední školy za komoušů jsme měli v ročníku jednu! tlustou holku, jinak nikoho, dneska jezdím vlakem do práce kdy jezdí středoškoláci a vysokoškoláci a tlustých s pneumatikama je tak polovina a většinou jsou to holky, kluci až tolik ne. Maj ve 20 pneumatiky jak dřív bývalo běžný u ženských po přechodu, jak budou vypadat v 50 ani vidět nechci.
A ad ta neschopnost, to fakt není žehrání starší generace, je to záležitost tak posledních 5 let, začalo to chvíli před covidem a teď po covidu je to ještě horší, předtím to bylo tak nějak normální, prostě sem tam vadný kus, ale jinak OK, ale teď je to úplně opačný, sem tam dobrý kus, zbytek nepoužitelný. Takže fakt mám dojem, že to prostě dorostla vadná generace.
Odpověď na příspěvek uživatele kocoura219 z 01.08.2023, 20:39:58
Dobrý den,
tak to zase prrrr, i na nás hleděly starší generace jako “ no tohle zásadně roste pro kriminál ” a to jsme slýchaly i od úči ( tak jsme je jmenovali ), ale respekt byl a to veliký. Když šel policajt radši obloukem jsme se vyhýbali. Vždy byl respekt, ale dnes hruza a děs a co generace to bude horší.
Taky mám dítě a vnučky a taky pozoruji, že já bych to vychovávala jinak, no prostě po stáru, ale jsem jen babička nerozmazlovaci, ale vychovávaci když jsou u nás.
tak to zase prrrr, i na nás hleděly starší generace jako “ no tohle zásadně roste pro kriminál ” a to jsme slýchaly i od úči ( tak jsme je jmenovali ), ale respekt byl a to veliký. Když šel policajt radši obloukem jsme se vyhýbali. Vždy byl respekt, ale dnes hruza a děs a co generace to bude horší.
Taky mám dítě a vnučky a taky pozoruji, že já bych to vychovávala jinak, no prostě po stáru, ale jsem jen babička nerozmazlovaci, ale vychovávaci když jsou u nás.
Asi tak Dája.
Pracuji s lidmi. Nedá se říci, že by se starší generace chovala nějak uctivěji než ta mladší, někdy je to naopak horší. Proč? Jakože dříve tedy měli úctu ke starším nebo k autoritám, a teď když jsou sami starší, tak ji už nemají k nikomu? Ale to jen tak na okraj, nechci plevelit vlákno.
Odpověď na příspěvek uživatele kocoura219 z 02.08.2023, 09:13:14
A ke komu by ti starší měli mít úctu? Autority už mají na háku a k mladším zobákům fakt ne. Ano, oni když byli mladí, měli ke starším úctu a starší k nim ne, proč taky, tak to bývalo běžný, dneska mladí ty starší akorát kritizují aniž by jim docházelo, že za to, že se dneska mají mladí tak dobře, vděčí těm starším.
Svět a společnost se posouvá tam, kam ji vede nastavení jednotlivců. Je na každém, bez ohledu na věk, kam bude směřovat sám za sebe. V každém člověku je primárně dobro, je především na něm, co ze sebe udělá a co tím vyjádří jako vzor pro ostatní.
Je stále hodně mladých lidí, kteří vyciťují, co je správné a jdou si svou cestou.
Byla jsem teď v Neratově v Orlických horách. Doporučuji nejen kvůli návštěvě kostela Nanebevzetí Panny Marie s prosklenou střechou, který má své genius loci a je otevřený pro poutníky dvacet čtyři hodin denně, studánce s výbornou vodou hned vedle kostela, občerstvení i teplým jídlům z kvalitních surovin, pivu z místního pivovárku, ale zejména kvůli velmi příjemné a přátelské atmosféře celého místa, kterou spoluvytváří právě i spousta mladých lidí, ať již zdravých nebo s postižením, pracujících tady v rámci Sdružení Neratov. Jinak také omluva za OT.
A ke komu by ti starší měli mít úctu? Autority už mají na háku a k mladším zobákům fakt ne. Ano, oni když byli mladí, měli ke starším úctu a starší k nim ne, proč taky, tak to bývalo běžný, dneska mladí ty starší akorát kritizují aniž by jim docházelo, že za to, že se dneska mají mladí tak dobře, vděčí těm starším.
A neměli by se snad lidi k sobě chovat alespoň trochu uctivě a slušně bez ohledu na věk? Pracovala jsem s lidmi a nejhorší zákazníci byli důchodci a “manažeři” co si mysleli, že když mají peníze, tak si z nich každý sedne na zadek a můžou všechno. Další sorta byly nevychovaný děcka kolem 15 let, ale ty jsem prostě z prodejny vyhodila, když se chovali neslušně.
Odpověď na příspěvek uživatele Zrzavci z 01.08.2023, 14:10:07
Cha! Já už v tomhle přišla o iluze. Moje maminka si zoufá jaký se že mě stal pesimista, ale já si raději myslím, že jsem silně kritický realista. To znamená, že počítám s tou nejhorší variantou, aspoň co se lidských pohnutek atd. týče, no a pak jsem sem tam mile překvapena.
Tady že slečny nakonec vypadlo, že potřebuje ještě rok dělá, aby ji na pracáku zas kápla nějaká koruna. No a péče o zvířata není taková zodpovědnost. Přece není taková věda, když díky její péči něco umře. Konec konců to zvířata dělají furt, ale kdyby ve firmě zmastila něco na pásu nebo počítači? To je průšvih jak vrata.
Takže asi tak. A proto bych u svých zvířat nikoho zaměstnat nemohla. Raději při jejich opečovávání chcípnu a naučím se vyžít jen s pár hodinami spánku než si k nim něco takového pustit.
Děti potřebují zažít nedostatek, aby si uměly vážit dostatku. Musejí zažít stres, aby si vážily klidu a naučily se využít odpočinek. A tak dále. Mozek je srovnávací zařízení, to říkal ten neurolog. Když nemá jak srovnat blahobyt s nouzí, tak srovnává lepší blahobyt s horším blahobytem, z čehož pak pramení nespokojenost i když “všechno mají”.
Domnívám se, že snaha zaplnit čas dětem neustále nějakými činnostmi nebo atrakcemi dále částečně podporuje poruchy soustředění. Ty děti se nenaučí zabavit samy, hrát si kreativně, vše je jim předžvejkáno a animováno, aby nemusely samy nic vymýšlet a ničeho samy dosáhnout. A když jim následně není zábava podstrojována tak, jak je jejich mozek zvyklý, případně jsou nuceny se na něco soustředit déle, tak to prostě nejsou schopny zpracovat.
Odpověď na příspěvek uživatele Edůza z 02.08.2023, 13:06:08
tiež sa charakterizujem ako "kritický realista". Vyliečená riadnymi životnými kopancami. Ja sa už tiež nedokážem spoľahnúť na nikoho okrem seba. Posledný kopanec som dostala od priateľovho syna (vtedy býval u nás), ktorého som raz poprosila, aby večer nakŕmil a zavrel hydinu (za peniaze), pretože som bola pracovne mimo. Našťastie som došla domov ešte tesne pred zotmením - mladého pána (17 rokov) nikde - zver vrešťala vonku (ani vody im nenalial). Tak len behom všetko obriadiť. Mladý prišiel po polnoci a jeho reakcia - "no tak som zabudol a čo?!". Odvtedy fakt nie som schopná s ním komunikovať.
Já teda docela zírám jak si tu všichni přizvukujete, jak ta mladá generace za nic nestojí. Dřív bývalo líp, všechno bylo lepší, lidi byli chytřejší, všichni sportovně založení a štíhlí, i tráva byla zelenější, že 🙂 Dle mého se to tedy nedá paušalizovat. Není všechno růžové, ale že bych šmahem takhle všechny odsoudila, to bych si teda netroufla. Mi připadá, že je takovým koloritem, že kde kdo, když dosáhne určitého věku, tak se začne pohoršovat, jak jde všechno do háje a “tohle za nás nebylo”. Vy tady nikdo nemáte děti a vnoučata? O těch taky takto smýšlíte nebo to jsou světlé vyjímky? Nevěřím tomu, že dřív byli lidi o tolik lepší a pracovitější atd. Vždy se zcela jistě našli jedinci, kteří se ulévali, jak mohli a vymlouvali na všechno možný. O tom jak to fungovalo ve spoustě zaměstnání za minulého režimu se nebudu ani zmiňovat (přiznám, že to znám z vyprávění, ne z osobní zkušenosti, ale nemám důvod nevěřit). Jinak ale souhlasím s tím, že slušné vychování, pokora, tolerance, apod… toto se opravdu vytrácí, ale vidím to napříč všemi generacemi. Bohužel.
Nemám děti a tudíž ani vnoučata. Ale vidím, jak se děti za 26 let mé pedagogické praxe změnily. Méně přemýšlejí, méně chápou. A to říkají i kolegové, kteří našimi rukami prošli a teď sami učí. . A to máme pořád ten lepší průměr.
Odpověď na příspěvek uživatele Buggyra z 02.08.2023, 13:29:33
Taky jsem četla nějaký článek jak je důležité nechat děti nudit se a je pravda, že ještě tak 10 let zpátky jsem vídala v buse nebo vlaku děti jak jen sedí a koukají z okna, dneska už něco takového nevidí člověk nikdy, všichni mají mobily a v lepším případě sluchátka, v horších to těm malým dětem pustí rodiče nahlas a ani jim to nepřijde blbý.
Nuž ja som sa už dostala viackrát do situácie, že som pomaly až ľutovala, že mám nadpriemerne inteligentné dieťa - školské osnovy sú teraz ako niekedy pre pomocnú školu - aby som teda svoje dieťa nenechala úplne osprostieť musela som sa realizovať ešte aj ja (no ešteže tak do piatej triedy som mu stačila). Ale bojovať s učiteľmi, že on nebude výsledky násobilky kresliť smajlíkmi (neznášal maľovanie odjakživa), ale napíše im to číslom bol teda zaberák! Odhliadnem teraz od toho, že on násobilku vedel v druhej triede a smajlíkov mal malovať ako štvrták! Mal jedinú kamarátku, ktorú poslali na psychiatriu, pretože bola divná - áno bola lebo bola fakt geniálna (rodičia to našťastie vyriešili prestupom na inú školu) - v ôsmej triede sa bavila počítaním integrálov! Viem toto sú výnimky, ale aj ten učiteľ by snáď mal na takéto dieťa zareagovať a nie ho poslať na psychiatriu! Integráciu sme zas ako spoločnosť poňali úplne debilne - neťaháme slabšie deti hore, ale ubíjame tie múdre (ono to ide ľahšie - múdri nemajú žiaden problém zakrpatieť)
Taky jsem četla nějaký článek jak je důležité nechat děti nudit se a je pravda, že ještě tak 10 let zpátky jsem vídala v buse nebo vlaku děti jak jen sedí a koukají z okna, dneska už něco takového nevidí člověk nikdy, všichni mají mobily a v lepším případě sluchátka, v horších to těm malým dětem pustí rodiče nahlas a ani jim to nepřijde blbý.
Zase nemají řidiči opatlaná skla od dětských prstíčků za sychravých zimních dnů, kdy jsme si krátili čas dýcháním na okno a kreslením pičurek 🙂