RR do bytu úplně v pohodě, pokud máte výtah. Žiju s nimi celý život a je to moje srdcovka. Doporučila bych ho i zacatecnikovi. Důležité je nepodcenit socializaci,navštěvovat školku pro stenata, kde zkušení případně poradi. Pak nebude mít pes problém s ostatními psy. Oni nemají potřebu honit si triko, jsou velmi inteligentní a moc dobře jsou si vědomi své velikosti a síly. Na klasicky cvicak zapomeňte, RR se vám na plnění povelu do aleluja vyprdne a jejich neochota lehnout si na povel do trávy, nebo na místo, které je tvrdé je pověstná. Jsou to takové volnomyšlenkářské princezny. Je třeba je vychovat, ne vycvičit. S láskou, důsledně a spravedlivě. Pohybu a zábavy potřebuji hodně, určitě nebude stačit krátká prochazka 3x denně. Často velmi špatně snáší samotu, pokud jste většinu dne v práci, na RR zapomente, byli byste všichni nešťastní. Bude váš stin, všechno bude chtít dělat s vama, u všeho asistovat, spát nejlépe v posteli, jsou to velcí požitkáři. Jsou “jiní”, ale to pozná jen ten, kdo s nimi žije.
Já tu povahu “japonců” obdivuji, mají pro mě určitý kouzlo, ale prostě jsem si musela přiznat, že na to nemám. Možná jednou, za hodně let, až budu jinde…a nebo taky ne.
Mám tady v okolí Zrzavku. Její majitelka mi byla sympatická, občas jsem s ní vydržela i chvíli mluvit… než mi řekla, že Zrzavka se ve všední dny vyvenčí ráno (nevím, jak dlouho tedy) a pak po práci…. 8,5 hod. pracovní doba + 1 hodina cesta do práce a 1 hodina cesta z práce. Pes čeká v bytě.
K tomu prostě nemám, co říct. To se podle mě víkendem nedožene.
Mám tady v okolí Zrzavku. Její majitelka mi byla sympatická, občas jsem s ní vydržela i chvíli mluvit… než mi řekla, že Zrzavka se ve všední dny vyvenčí ráno (nevím, jak dlouho tedy) a pak po práci…. 8,5 hod. pracovní doba + 1 hodina cesta do práce a 1 hodina cesta z práce. Pes čeká v bytě.
K tomu prostě nemám, co říct. To se podle mě víkendem nedožene.
S tímhle mám taky problém, ale v tomto režimu je ve městě většina psů, vím i o horších. A majitel k tomu akorát řekne, vždyť on je takhle spokojenej.
jednou kdysi jsem měla týden hovawarta na privátě, v bytě, protože jsem jí brala na výstavu. bylo to naprosto pekelný, celou dobu zrovna pršelo a bylo bahno a po každé procházce jsem vytírala chodbu až do druhýho patra, protože jinak by mě sousedi asi ukamenovali a byt byl apokalypsa.
Odpověď na příspěvek uživatele Bodlinka z 13.07.2023, 12:04:14
Jasně, co se bordelu týče, tak to je věc jiná. Ono něco jinýho je přijít dom se zabláceným jorkšírem a nebo se zabláceným psem velikosti “telete”….to si myslím, že si hodně lidí, kteří psa ještě neměli, kolikrát neumí představit.
Na druhou stranu já sice bydlím v baráku, ale mám psy domácí. Když přijdou zaprasený nebo mokrý, tak prostě nesmí do obýváku a musí nejdřív uschnout na chodbě. Tady bych teda ráda řekla, že zaplať pánbůh, že je chodba obložená palubkami. A vstupní chodbičku mám malou…menší než v paneláku. Takže zase velký rozdíl v tom, jestli přijdu se špinavým mokrým psem do bytu a nebo konkrétně ke mně do baráku v tom nevidím.
Jasně, co se bordelu týče, tak to je věc jiná. Ono něco jinýho je přijít dom se zabláceným jorkšírem a nebo se zabláceným psem velikosti “telete”….to si myslím, že si hodně lidí, kteří psa ještě neměli, kolikrát neumí představit.
Na druhou stranu já sice bydlím v baráku, ale mám psy domácí. Když přijdou zaprasený nebo mokrý, tak prostě nesmí do obýváku a musí nejdřív uschnout na chodbě. Tady bych teda ráda řekla, že zaplať pánbůh, že je chodba obložená palubkami. A vstupní chodbičku mám malou…menší než v paneláku. Takže zase velký rozdíl v tom, jestli přijdu se špinavým mokrým psem do bytu a nebo konkrétně ke mně do baráku v tom nevidím.
to právě že není pravda. v domě člověk může zablácenýho psa nechat v chodbě. tzn. přijdu, první dveře jsou v mým případě vjezd do průjezdu, tam je všechno jedno, za druhými dveřmi už je chodba.
ale když je byt ve druhém patře, pak jsou první dveře do té prostory, kde jsou schránky, pak jsou druhé dveře na schodiště a jdete po schodech až k bytu a tam je teprve chodba, kterou třeba můžete ponechat svému osudu a schnutí psa
Odpověď na příspěvek uživatele Bodlinka z 13.07.2023, 12:41:11
Nevím, jak moc se zaprasí/zaprasili váš pes/psi, ale u nás nic dramatického. Tuny blata to tedy nebyly. Společnou chodbu jsem kvůli tomu, že by ji pes zaprasil, nikdy nevytírala, protože nebylo potřeba. Před bytem, kde čekal na umytí tlapek nebo na transport do vany, to bylo něco jiného. Samojeda jsem do vany donesla, osprchla, vytřela starými ručníky a pustila normálně do bytu, doschl na koberci kdekoliv v bytě. Černyš byl těžký, toho jsem neunesla, tak do koupelny došel a po osprchování následoval stejný proces jak se samojedem. Často, téměř denně, jsem vysávala celý byt, mám všude koberce.
Odpověď na příspěvek uživatele Bodlinka z 13.07.2023, 12:41:11
No to máte pravdu, to nevyvracím….ale když to třeba vezmu podle toho paneláku, kde bydlí moje máma, tak ta chodba už je v takovém počasí dávno pošlapaná od lidí, tak ta by se nějaká psí ťápota ztratila. Je fakt, že problém by mohl být výtah…to je malý prostor, tam bychom mohli zasvinit i stěny výtahu, ale tak to si zase říkám, že bych sebou měla nějaký přehoz …dečku, co bych přes psa hodila, abychom ty stěny neušpinili.
Jasně pokud je byt v nějaké bytovce o pár bytech, kde není taková fluktuace lidí, tak tam je asi potřeba se o tu chodbu následně postarat a samozřejmě je to zatěžující. Ono taky asi záleží, kde se člověk se psem courá. Když půjdu do parku, tak sice přijdu s mokrým, ale relativně čistým psem, protože všude jsou cestičky a tráva. Když vyrazím do přírody a vezmu to nějakou polňačkou, tak míra zaprasení bude podstatně větší.
No - mám sice holoprtky, ale když bylo echtgold počasí a přišli jsme z určitýho terénu, tak ač jsme bydleli v prvním patře, tak šel hadr taky do akce.
A nebo - když hárala čubina. Tali byla z těch, které ty první hárání jela opravdu hodně. A tak se několikrát denně vytíralo, protože by mě hamba fackovala, kdybych tam ty kapky nechala.
to právě že není pravda. v domě člověk může zablácenýho psa nechat v chodbě. tzn. přijdu, první dveře jsou v mým případě vjezd do průjezdu, tam je všechno jedno, za druhými dveřmi už je chodba.
ale když je byt ve druhém patře, pak jsou první dveře do té prostory, kde jsou schránky, pak jsou druhé dveře na schodiště a jdete po schodech až k bytu a tam je teprve chodba, kterou třeba můžete ponechat svému osudu a schnutí psa
ale to už je pošlapaných metrů a metrů.
Oba psy jsem naučila oklepat se na povel. Ne že by to dokázali kdekoliv a kdykoliv, ale za mokrého počasí před vstupem do domu ano. Nynější pes to umí lépe, a tak ho nechávám oklepávat se před vstupem do domu vždy, i když je sucho. Prostě jdeme domů = oklepat se.
Naťape u schránek, ale tam to obvykle ani nevadí. Ve výtahu okapává bláto, to se pak musí setřít, a pokud se náhodou oklepe ve výtahu (snažím se, aby ne), taky to jdu hned otřít. Oklepe se ještě na chodbě před bytem, tam je omyvatelná barva a podle potřeby to utírám.
Pokud pouštím do bytu psa ještě mokrýho, omotám mu ručník kolem těla. Pokud se takto doma ještě oklepe, část bahna se tím zachytí v ručníku.
Častější úklid společných prostor v baráku někdy potřeba je. Myslím, že jsem to s prvním psem tolik neřešila, ale jak jsem měla dva roky bezpsí pauzu, tak to teď vidím víc. Prostě občas vezmu koště a zametu, setřu aspoň to nejhorší, ať tu máme hezky a sousedi nemusí odnášet to, že já chci mít psa.
U prvního psa to bylo hrozné týrání. Neměl rád vodu, tak jsem si doma vzala misku s vodou a vždycky na něj cákla a on se oklepal. K tomu se přidal povel, pochvala. A opakovat přibližně stotřicetkrát, než mu došlo, co ten povel znamená (úplně dodnes cítím to vzájemné utrpení 😀 ) Pak jsem k tomu používala i to gesto, jakože cákám vodu. Dokázal to na povel provést, jen když byl mokrý a dávalo mu to smysl.
Současný pes se oklepává sám od sebe běžně a v celkem očekávatelných situacích, navíc se snadno a rád učí, a tak nebyl problém jen zachytit a označit chování.
jednou kdysi jsem měla týden hovawarta na privátě, v bytě, protože jsem jí brala na výstavu. bylo to naprosto pekelný, celou dobu zrovna pršelo a bylo bahno a po každé procházce jsem vytírala chodbu až do druhýho patra, protože jinak by mě sousedi asi ukamenovali a byt byl apokalypsa.
S RR tohle vůbec neřeším, do deště je většinou nedostanete. 😆
