Reakce na vás
Čeština je krásný jazyk
To jsem určitě nikdy nenapsala.
To jsem taky neřekla. Myslela jsem to tak, že v tom jste jsou často chyby.
Raději ho zvedla a rozhodla se, že ho dá do schránky ztrát a nálezů, která byla v přízemí, a správce ji pravidelně kontroloval.
Podle mě tam čárka za “přízemí” být nemá, protože se stále bavíme o té schránce, jen je vypuštěno “kterou”. Čárka by napovídala, že správce kontroluje onu osobu, která chce cosi zvednout a dát do schránky.
Může mě někdo vyvést z omylu? Za pět si už dám sama.
(Že je tam trapně 2x “ho”, vidím. 🙂)
megi-the-pes:Raději ho zvedla a rozhodla se, že ho dá do schránky ztrát a nálezů, která byla v přízemí, a správce ji pravidelně kontroloval.
Podle mě tam čárka za “přízemí” být nemá, protože se stále bavíme o té schránce, jen je vypuštěno “kterou”. Čárka by napovídala, že správce kontroluje onu osobu, která chce cosi zvednout a dát do schránky.
Může mě někdo vyvést z omylu? Za pět si už dám sama.
(Že je tam trapně 2x “ho”, vidím. 🙂)
Já bych to napsala jinak: Raději ho zvedla a dala do schránky ztrát a nálezů, která byla v přízemí a správce ji pravidelně kontroloval.
Tak tak. 🙂 Děkuji
Já tohle nildy neuměla.
Ale je to podle mého spojení dvou vět, kteté nejsou v poměru slučovacím , takže by tam asi čárka být měla.
Slučovací poměr by bylo třeba: Byla v přízemí a čekala tam na ztracené předměty.
Ale v jakém poměru ty věty jsou netuším, možná důsledkovém ?
Matně si pamatuju, že se podmět ve větách spojených spojkou liší, čárka se píše.
Nebude tam čárka, protože se to pořád týká té schránky ztrát a nálezů. Je to vedlejší věta přívlastková v poměru slučovacím (spojení vedlejších vět).
A já vůbec nevím, jak se ty věty jmenují. Přívlastkové je víno, to jako pardon. 😀 A důsledky všici poznáte, již zítra.
Jsou pravidla, která jsem sice na základce slyšela, ale píšu s citem. Jak to cítím. Občas musím hodně hluboce přemýšlet, co že je to za pád (ten 3. a 6. u “mně”), ale špatně mně mě nenapíšu.
A jsem ten případ, co v Písance pod otázku, co otázkou nebyla, napsal “Dobře.”.
megi-the-pes:A já vůbec nevím, jak se ty věty jmenují. Přívlastkové je víno, to jako pardon. 😀 A důsledky všici poznáte, již zítra.
Jsou pravidla, která jsem sice na základce slyšela, ale píšu s citem. Jak to cítím. Občas musím hodně hluboce přemýšlet, co že je to za pád (ten 3. a 6. u “mně”), ale špatně mně mě nenapíšu.
A jsem ten případ, co v Písance pod otázku, co otázkou nebyla, napsal “Dobře.”.
Já to taky píšu tak, jak to cítím, čeština byla vždycky můj koníček, pracovala jsem chvíli jako korektorka v novinách, dnes už je nepotřebují, korektury se nedělají. Musela jsem hódně popřemýšlet, jak to souvětí vedlejší zdůvodnit. 🙂
Jj, už chápu 🙂!
Kdybyste chtěla něco takového zase dělat, koukněte do “Odstartujte svoji knihu” a “Začínající nebo budoucí spisovatelé”.
Ale musíte se obrnit před arogancí autorů. I když… možná jsem všechny namyšlené schytala já, tak dobrý.
To je stejně hustý, jak to v těch novinách nikomu nevadí. Protože jimi zítra ráno zatopíme, tak se tam může naprasit cokoli? Dnes už pomalu nevíme, komu který plátek patří, tedy kdo si vlastně kazí jméno, tak třeba proto.
Ale ony už ani knihy moc korektory nevyužívají. Ani sazbu občas neřeší. Jednoznakovky na konci řádku atp., vypadá to strašně + se to nedá číst, proto přece "kosivazu" spojujeme s následujícím slovem… Hrubka na zadní straně obálky (a to za tu práci na knize dostali 100 tisíc, lidi z Pointy, to naprášim, ať se styděj) nebo hned na první straně je taky super. Autoři říkají, že korektura je drahá. Ale hrozně moc to musí vydat… Bezva příklad za všecky - Psí bible.
Loni vyšlo 15342 knih. V ČR. To je slovy přes patnáct tisíc, kdyby někdo myslel, že blbě vidí.
Každý rok je to asi o tisícovku víc.
To je… mraky.
Mraky je číslovka. 🙂