Zjemňování na udidlo po přechodu ze sidepullu

JanaJanaJanaJana:

Ahoj, mám odborný dotaz.

Obsedla jsem si a přijezdila svého chlaďase cca 2 roky zpět, řekněme samo-dómo. Samozřejmě se spoustou chyb, kůň se samozřejmě valí po předku, ale chvíli jsem měla dobrou trenérku a úplně mi to nezdrbala, je to prostě cesta. Kůň mi alespoň chodil hezky uvolněný.

Mým cílem bylo jezdit bezdudilově. Kůň byl zvyklý na stihlo 16 mm, vždy na co nejvíce zahozené otěži, no před půl rokem jsem ho zahodila a začala jezdit na sidepullu. Vše v pohodě, ale pár týdnů zpět jsem se dostala do situace, kdy mě na bezudidle kůň silou stahoval do strany za jinými koňmi, situaci jsem zvládla, ale řekla jsem si, že je čas asi přejít na chvíli zase na udidlo a začít dělat především na jízdárně. 

Vrátila jsem se do původního módu, vyjížďka na stihle na co nejvolnější otěži. V případě zpomalování dříve na koni stačilo zasednout, přenést váhu dozadu, zádrž. Teď se mi v úplně stejné situaci stane, že se mi kůň při pobrání otěže do ruky položí a má snahu mě vézt. To samé když chci jet například v klusu v mém, pomalejším tempu, začali jsme se o otěž prát. 

Prostě si najednou a velmi nerada vyrábím z ničeho nic tank s plechovou hubou. Rozhodla jsem se tedy zbytečně problémovým situacím nevycházet v ústrety a prostě nejezdit sama ven, kde se kůň nejvíc rve, ale spíš s dalším koněm a prostě snažit se pracovat na ohybání na jízdárně. Ale úůně nevím, co to udělá. Ještě mne pak napadlo vyměnit udidlo za slabší, že má kůň prostě diskomfort.

Sedlo sedí, zuby by neměly být problém.

Trenérka má zdravotní indispozici, takže čekám na ni a nechci jí teď otravovat, má svých problémů dost…proto to prvně zkouším zde, jestli mi třeba někdo neporadí. Moc díky!

2 roky zpět obsednutí. Takže je mu kolik, 5, 6 let? Psychicky dospěl. Kůň se samozřejmě valí po předku - no, já to za samozřejmé nepokládám. Možná proto se vám pokládá do otěží. Co nejvolnější otěž k tomu přispívá. Slabší udidlo myslíte tenčí? A tudíž ostřejší? Jak říkávala moje kamarádka, která se věnovala práci s problémovými koňmi - když na to přijde, nezastavíš ho ani s ostnatým drátem v hubě.

Ale zvolila jste správnou cestu - nevycházet problémovým situacím v ústrety. A co zkoušet přiježďování i v terénu? Ohýbání, kličkování mezi stromy, přechody…, aby byl kůň na pomůckách. Když jsem se necítila, tak jenom v kroku.

Já bez trenéra nikdy dlouho nejezdila, ani na chlaďasovi. Tak víc neporadím.

Dobrý den, děkuji velmi za reakci. 

Měla jsem několik trenérů , chvíli jsem pracovala i sama, nejlepší je teď ten poslední , v indispozici. Práce s koněm trvala abnormálně dlouho, nespěchala jsem.

Kůň je sedmiletý. Jiné udidlo jsem myslela spíš kvůli případnému diskomfortu ,prostě jestli 16 mm není moc tlusté…má hlavu jak kýbl, ale když mu tam narvu jablko menší velikosti, nezvládne ho sežvýkat najednou…a to bezudidlo mu vyhovovalo.

Čili myslíte i začít více jezdit na otěži? Ten terén dle Vašich rad mám též v plánu.

JanaJanaJanaJana:

Dobrý den, děkuji velmi za reakci. 

Měla jsem několik trenérů , chvíli jsem pracovala i sama, nejlepší je teď ten poslední , v indispozici. Práce s koněm trvala abnormálně dlouho, nespěchala jsem.

Kůň je sedmiletý. Jiné udidlo jsem myslela spíš kvůli případnému diskomfortu ,prostě jestli 16 mm není moc tlusté…má hlavu jak kýbl, ale když mu tam narvu jablko menší velikosti, nezvládne ho sežvýkat najednou…a to bezudidlo mu vyhovovalo.

Čili myslíte i začít více jezdit na otěži? Ten terén dle Vašich rad mám též v plánu.

Já udidla vlastně nikdy neměřila, brala jsem to pocitově a konzultovala s trenérem. Spíš jsme řešili délku a kolika lomené.

Více jezdit na otěži - nemyslím koně rolovat, ale já jezdila vždycky spíš drezuru (byť na rekreační úrovni) a vím, že od určité fáze výcviku nedosáhnu bez otěže toho správného podsazení. 

Ale jak jsem psala, s begany nemám zkušenosti. I když kamarádky ST kobyla jako poloviční began vypadá 🙂 (je po Fruheshovi). Občas si z ní na soustředěních i utahovali, protože v konkurenci dlouhonohých a dlouhokrkých koní vypadala, že jdou rozvážet uhlí, ale uměla a umí.

Jo a kamarádka sama trénuje a pořádá soustředění. Jenom námět.

Nejezdíte teď třeba méně než před tím, než začly problémy? S druhým koněm je tedy v klidu i na udidle jak jste byla zvyklá?  

Měla (a mám) s Dadlou podobný nedorozumění a může za to právě ta zahozená otěž. Protože přesně jako vy - venku se jde na zahozený a když se chce klusat, tak otěž poberu. Potom kdykoliv poberu otěž, kobyla reaguje samovolným naklusáním. Takže i v terénu i na jízdárně hodně pobírám otěž a chci jít na kontaktu , ale v kroku… občas to vypadá jako vysoká španělská škola, pasáž apod., ale kobyla chápe. Já musím být hodně zasedlá a špendlit jí zadkem k zemi a hodně hlídat tempo. Výhodu to má tu, že při tomhle dohadování je kobyla luxusně podsazená. A jo, ze začátku to bohužel chtělo trochu drsnější vysvětlení, aby chápala, že to fakt myslim vážně. 

efe:

Měla (a mám) s Dadlou podobný nedorozumění a může za to právě ta zahozená otěž. Protože přesně jako vy - venku se jde na zahozený a když se chce klusat, tak otěž poberu. Potom kdykoliv poberu otěž, kobyla reaguje samovolným naklusáním. Takže i v terénu i na jízdárně hodně pobírám otěž a chci jít na kontaktu , ale v kroku… občas to vypadá jako vysoká španělská škola, pasáž apod., ale kobyla chápe. Já musím být hodně zasedlá a špendlit jí zadkem k zemi a hodně hlídat tempo. Výhodu to má tu, že při tomhle dohadování je kobyla luxusně podsazená. A jo, ze začátku to bohužel chtělo trochu drsnější vysvětlení, aby chápala, že to fakt myslim vážně. 

Tak nějak. Otěž povoluji i v průběhu práce. Pak zase posbírám. Pak třeba zase povolím. A pro koně to nic neznamená - prostě udržuje tempo. Ale naučili ho to jiní, já z toho jenom těžím.

Děkuju všem za reakce.

Ráda bych ještě upřesnila, že celý problém tkví v tom, že je kůň vysoko ve stádě a když jede sám ven, ne že by nedokázal odejít od koní, nikde se mi netočí, v pravém smyslu slova mne nevozí, tak daleko to nikdy nenechám zajít. Ale spěchá vždy cestou k domovu, v místech, kde si myslí, že by se mohlo zatočit k domovu, a to i na začátku vyjíždky. Už to mám odkoukané zkušeností, prostě potřebuje mít o stádě přehled a samozřejmě taktéž - pocit bezpečí větší se stádem než se mnou. Ale to je dlouhá cesta.

Tento projev chování graduje teď, přes zimu byla v pohodě, jinak bych si bezudidlově jezdit netroufla. Na sidepullu to také bylo v klidu, přestala se rvát úplně, i sama na vyjížďce, až na poslední měsíc. Jako kdyby objevila, že mě přeci jen může přetáhnout.

S novou trenérkou jsme hodně jezdili dopředu a dolů na hodně volné otěži , aby se kůň hezky uvolnil , dál jsme se zatím nedostali.

Nicméně asi zkusím prozatím Vaše rady, jezdit více na otěži a ohybat ohybat ohybat a snažit se víc sedět na zadku. 

Ono i při ježdění dopředu dolů by tam pořád, aspoň malinký, kontakt měl být. Abyste pak koně tím pobráním otěží právě nepřekvapovala. Ale chápu, já to dělám totiž úplně stejně blbě 😄 A s tím spěcháním domů, zatáčením apod. tam to mám jednoduché - kdykoliv to kobyla dělá (jakože už nedělá), tak buď musí v klidu stát, dokud nedám pobídku ke kroku anebo ještě hůř couvat. Jo, je možný, že nějaký vyjížďce strávíte hodinu zastavováním, stáním a/nebo couváním, ale vyplatí se. Jde prostě o to, udělat to nežádoucí chování koni nepříjemné.

Také praktikuji.

Můj největší problém je, že i přes ježdění s trenérem moc nevím jak na tzv. odžvýknutí. Začala jsem teď pár dnů jezdit právě na jízdárně v klusu, především kruhy, kruh zmenšit, vlnovky o x obloucích. Především na kontaktu, s koněm se nervu, ale věší se mi do ruky. Vím, že by měl postupně "povolovat hlavu směrem ke mněů - já nevím, jak to jinak napsat 😀 ale prostě se zatím opírá do udidla. Ještě tím, jak je to began, tak si myslím, že o to je těžší se do celého toho rámce poskládat….nicméně když jsem v minulosti jezdila právě kruh zvětšit/zmenšit v pracovním klusu, teprve tehdy by schopný se unést na ve cvalu na kruhu, s jezdcem i bez jezdce. Také jsem zjistila, že když mám kratší otěž, kůň nemá šanci mě vyvést, jelikož ještě dřív, než stihne například z kroku vyklusat, tak stihnu dát zádrž a zasednout. 

Spíš mám z ježdění na otěži respekt právě i kvůli tomu, že mi vždy bylo vytýkáno, že mám tvrdou ruku. No máme na čem makat, na čas je bezprizorní lítání po lesích tabu 😀 

A nenaučil se věšet do otěže právě na tom SP? Já totiž začínala se SP s velmi širokým koženým nánosníkem a kobyla se přesně tohle naučila. Samozřejmě v kombinaci s válením po předku. Jako první krok jsem vyměnila nánosník za kulatý kožený. A potom, na radu trenéra, kdykoliv se mi do otěže pověsila, jsem ji silou jakoby vytáhla otěžema nahoru. A dále samozřejmě pracovat na podšlápnutí, zabránění tomu padání na předek. Zafungovalo to. 

No projevy tohoto chování byly před přechodem na sidepull, na sidepullu se toto všechno srovnalo. Začala jsem jezdit na daleko volnější otěži, kůň více reagoval na váhu, hlas, myslím, že mu nepřítomnost udidla vyhovovala velmi.

Kulatý nánosník jsem měla (přesněji sidepull od Tellington-Jones), ale ten se rozbil, začala jsem tedy dočasně jezdit na placatém. Možná že i to byl spouštěč, kůň zjistil, že se do něj daleko lépe opře.

Na “pošlápnutí” samozřejmě pracuji také, kůň i při zkrácení otěže musí jít hezky v tempu, pomáhám si tušírkou za holeň nebo na záď, to funguje, záď se většinou zaktivizuje, nejlepší jsou na tohle malé a menší kruhy, kde to koně i donutí se do ruky nevěšet, je to prostě nepohodlné. Vaši radu s vytažením otěže vyzkouším. Děkuju.

To půjde ;) Držím palec.

Naprosto neodborně vyjádřím též svůj názor na věc 🙂

Já bych asi koně (a begana dvakrát) úplně netočila “z ničeho nic” hodiny a hodiny na jízdárně (myšleno v součtu). Jednak na to není zvyklý a rychle se znaví a bude si kompenzovat, za druhé je to hodně otrava (pokud tedy neumíte jízdárnu udělat fakt zajímavou i pro koně) a může to začít prostě bojkotovat.

Já bych spíš pracovala na tom odbourání věšení do otěže a naučila bych ho to jako trik. Vysvětlím koni, že si toto chování nepřeji, a následně na tom trvám. A velmi chválím a odměňuji vstřícné chování. Věřím, že s beganem pozitivní motivací dále dojdete ;-) Tedyže kombo negativního a pozitivního působení, ono se totiž na to pozitivní strašně snadno v zápalu “boje” zapomíná.

A určitě bych nepřestala jezdit do terénu. Spíš se zamyslet nad problematickými místy nebo úseky a nastavit nová pravidla a nebo požadavky tak, abych se právě nedostávala do konfliktu. Tady bude hrát hlavní slovo důslednost a předvídavost. Chce to být chytřejší než kůň a vymyslet strategii. A také znát svého koně a vědět, co bude fungovat.

Na odbourání zavěšení do otěže v přímém směru moc pomáhá stranová práce, pokud se ji člověk i kůň naučí správně. Pochopila jsem, že té moc asi neděláte, ale určitě můžete, a to na jakékoli úrovni výcviku - úvod do stranové práce si nechte vysvětlit nějakým trenérem, vč. biomechaniky, abyste věděla, čeho se snažíte dosáhnout. A pak ji budete moci využívat ve výcviku i výchově nespočetným způsobem 🙂

Já zase na “valení po předku” koukám tak, že je to prostě přirozená konformace koně. Takže na tom v zásadě nevidím nic extra špatného (dokud po koni nechceme něco víc než běhat rovně, a řekněme ve srovnání s tím, že vídám jezdce, kteří se snaží, aby jejich koně po předku nechodili, a ty snahy jsou dost kontraproduktivní). Také nevidím nic špatného na ježdění na zahozené otěži, protože i takto lze koně naučit se nosit a nevalit jen po předku. Lehání do otěže nemusí nutně souviset s tím, že valí po předku. Na což nám mimo jiné ukazuje to, že doteď jste fungovali na té zahozené otěži bez problému, a po předku jste si spokojeně valili 🙂 

Samo pokud je vaším cílem i dosažení toho, aby pod sedlem při plnění nějakého náročnějšího úkolu kůň šel více podsazený, potom pracujte i na zlepšování schopností se podsadit a výdrže, to je jasná věc. Ale na druhou stranu, já si osobně nemyslím, že pokud chytrého koně přiměji se lépe podsazovat, musí mi to automaticky vyřešit problém s jeho přesvědčením, že se se mnou může přetahovat.

Jsem se zas rozepsala, co. Ani jsem sem nevtěsnala vše, co se mi tou lebeznou víří 😀

Snad nevadí, když se nevyjádřím přímo k Vašemu dotazu. Napadlo mě, že by Vám ta informace mohla pomoci… 

Mám křížence primitivního plemene. Takže taky krátký a silný krk, specifická povaha atd., i když je to velikostně pony. Na odvážení v terénu jiným směrem mi pomohlo naučit a procvičovat dovnitř plec. Teď když tuším, že by mohlo kobylku napadnout vydat se jinam,  posunu plec opačným směrem. Třeba když vidím koně vlevo a nejsem si jistá reakcí, udělám dovnitř plec “na pravou ruku” (odsunu plec doprava). A nemusím “držet” koně nebo řešit otěže jiným způsobem. Na ovladatelnost koně je dovnitř plec úžasný cvik, doporučuju.

přesně dovnitř plec jsem měla na mysli tou stranovou prací. Hodně hodně užitečná záležitost, s hrrr plnokrevníkem tenhle cvik stále v permanenci, super na řešení vypnutého mozku mezi koňmi třeba na Hubertu 🙂

Jasně, díky za postřehy.

Vím, že se o beganech nese možné i nemožné, ale můj kůň má do jisté míry povahu teplokrevníka. Vykračuje hezky, je příjemně temperamentní, jízdárna mu nevadí, samozřejmě ji nejezdím každý den, ale 3x do týdne za momentální situace určitě. Begani velice často nemají rádi práci právě na jízdárně nebo na kruhovce, jelikož jim velmi často na začátku nebylo vše dobře vysvětleno a nebylo v tomto směru postupováno krok za krokem - prostě se na ně hodilo sedlo a jelo se. Pak tam chybí dobrá reakce na pobídku, postupné navykání na práci na kruhu atd. atd. No a pak se nedivme, že takovou práci často odmítají, obvykle neumí, nerozumí, za dané situace nedokážou. Pokud ho chci využívat plně jezdecky, tak si do určité míry jezdecké vzdělání zaslouží, i s ohledem na jeho konstituci. Tím nemyslím žádné rolování krku a ani GP drezuru, ale podpořit jezdeckou gymnastikou to, aby lépe koordinoval svoje tělo pod jezdcem a zátěž na hřbetě nedemoloval a jeho “měkký hřbet”.

Pozitivku jsme zkoušeli, není to pozitivkový kůň. Jinak do terénu samozřejmě jezdíme, ale s někým, ne že bych se bála jet sama, ale chci to nejdřív trochu pořešit na jízdárně. 

Na stranovou práci si sama

Jinak jasně, s tím "valením se po předku" do jisté míry souhlasím. Nicméně jak jsem rozebírala s efe, možná za to může částečně i výměna typu sidepullu.

Díky za podnětný názor.

Díky moc, tohle už je vyšší dívčí, proberu s trenérkou, až bude schopná.

Kůň se mnou vyloženě nezdrhá, jen jsem prostě začala brzdit za hubu, je to velmi nepříjemné. Proto hledám cesty, jak práci s koněm zjemnit. Děkuju.

Pozitivní motivací nemyslím “pozitivku”. Já “pozitivku” neumím. Na pozitivní motivaci je KAŽDÝ kůň, resp. každý živý tvor 😀 I ta trepka pod mikroskopem vám pojede směrem k rozpuštěnému cukru a pojede směrem od kapky octa (nebo tak nějak) 🙂

Jinak za mě tedy výměna typu sidepullu nebo uždění by měla být pro koně pouze formalita. Poslouchá se, protože jsem vychovaný, nikoli protože mám na hlavě to a to (a protože jsem přišel na to, že by to šlo jinak). Takže já v tom konkrétním problému vidím prostor spíš pro výchovu (přiježdění “mozku koně”) než pro drezuru (přiježdění “těla koně”). Jako samozřejmě, práce na fyzickém rozvoji sebenesení toho koně je užitečná vždy, ale nespojovala bych to s řešením toho problému - já osobně to vnímám jako dvě oblasti, na kterých teď budete řekněme pracovat souběžně 🙂 Ale samozřejmě, to je jen můj osobní pohled na věc.

Jeee, na dovnitř plec jsem úplně zapomněla (asi proto, že už jí v terénu používat nemusím) a souhlasím, že je to super cvik. Není to nic složitého, poraďte se s trenérem.