Poslední obrázek je můj případ, když odjede půlka na cesty.
Na tom čtvrtym vobrázku je muj chlap…
Na tom čtvrtym vobrázku je muj chlap…
Poslední obrázek je můj případ, když odjede půlka na cesty.
To je boží!
Milá Bambule,
děkuji Vám převelice velice mnohokráte i děleno za ten první obrázek!! Já se totiž moc těším, až to řeknu!!! Úplně, ale úplně se tetelim a už vyhlížim, nedočkavě jak Rákosnik nad rybnikem, aby mi honem někdo zavolal!!!!!
S vděčností
Zrzavci 😀
ty ostatní mě taky zabily, hlavně asi ten s prdem 😀 😀
JO! Přesně. A musím ale popravdě trapně přiznat, že momentálně jsem to taky tak trochu i já.Já se furt díky přestavování něco někam uklízí, přesouvá a nejsme vlastně usazení, tak tenhle stav mám přečasto i já. Tuhle už jsem byla opravdu zoufalá a řekla si, že na to ale kašlu a počkám, až to vyplave.
Nevyplavalo.
To je prostě walmart people 😀
V dobách kdy mě neustále obtěžoval nějaký telefoní marketing jsem se hlásila do telefonu slovy: “Dobrý den, pohřební služba Poslední rozloučení, jak Vám můžu pomoci” hele spousta z těch lidí to hned položila. Docela se mi po nich stýská😁. Kámoška zase “Vazební věznice Pankrác. Prosím”.
Je to rok a půl od doby, co jsme se přesouvali do druhé půle domu a pak z5. Půlku stěhovaných věcí nemám do teď… Přísahám, že někde v mezipatře našeho domu existuje malá, úplně malinká, nicméně zcela funkční, černá ďourečka…
😀😀 taky dobře použitelný!
Mně teď došlo ale, že jak mám dvousimkovej tydlifoun a pochopitelně druhá simka je služební, a já nejsem schopná povětšinou poznat, ke které simce to číslo volá……….. že bych mohla vyrobit prekérku 😀
No! Jako tohle je fakt peklo. V původním doma jsem přesně věděla kam sáhnout a to jsem vlastně z podstaty ten typ člověka, co proklamuje, že pořádek je pro blbce a inteligent zvládne chaos /asi jako podvědomá reakce na to, že moje máma byla pořádkumilovná, věci měla v komínkách a já od dětství uklízela tím způsobem, že našlapu tou malou nožičkou všechny hračky halabala do skříně a je uklizeno 😀 /Ale prostě věci měly opravdu svoje místo. A teď? I když jsem jim místo určila a snažila se, aby to vycházelo tak, jak to bylo doma, tak je určitá nedisciplinovaná skupina věcí, která nedodržuje stanovenou pozici a až je najdu, tak je umlátim 😀
edit - já jsem se hrozně celou tu dobu co to nešlo a žili jsme prostě v bednách, těšila na to, že věci dostanou své místo a budu vědět, kde jsou.Tak jkao svoje místo dostaly, ale já nevim, kde to místo je 😀
Zrzavci:😀😀 taky dobře použitelný!
Mně teď došlo ale, že jak mám dvousimkovej tydlifoun a pochopitelně druhá simka je služební, a já nejsem schopná povětšinou poznat, ke které simce to číslo volá……….. že bych mohla vyrobit prekérku 😀
Mám to stejně, ale zjistila jsem, že otravné prodejce stejně spolehlivě odradí, když se jim ohlásím jako pojišťovna a většinou sami zavěsí. Těm natvrdlejším oznámím, že volají na služební telefon a zavěsím jim já. Podruhé už mi nevolají.
Jako “pohřební ústav” se cizím číslům hlásívala spolužačka ze střední. Dokud jí jednou nevolala z půjčeného telefonu babička, kterou to smrtelně urazilo a rozpoutala rodinnou aféru 🤐. Jiná spolužačka se hlásila jako “půjčovna datlů” a “půjčovna vzducholodí”. Taky prý fungovalo dobře 😂. Měly jsme tenkrát všichni náš první mobil, tak to se to vymýšlely blbiny.
To známej zase vždycky hned říkal A to jsem rád, že voláte, zrovna jsem vám chtěl volat a nabídnout vám xxx obvykle prej říkal náš nejúžasnější hrnec, jen za 50 tisíc, pro vás sleva, prej mu taky každej položil 😀
Svého času bylo populární takový to: “Právě jste vyhrál milión, už musíte jen…”. Na to můj chlap znuděným hlasem: “Už zase? A můžete mi říct, co mám s těma prachama furt dělat? To to mám přehazovat vidlema?” Taky hned zavěsili 😀
Černý díry máme doma dodnes, naposled se hledal spacák, nenašel, ale objevily se boty na prkno.
Nejhorší černý díry byly ty, který vyflusly oblíbený oblečení - lepší varianta pročuraný a probobkovaný - horší varianta oblíbený šaty s vykousanou dírou na břiše. Škoda, že průstřihy přišly do módy o několik let později.
Nastavte si na každou sim jinou melodii a rozeznáte hned, na které sim vám to zvoní.
Já vím, nabízí se to, enemže to je řešení pro normální lidi a ne pomatence jako jsem já. Rozhodně by to muselo být od Ramštajnů a nic jinýho, jako že bych si pomohla jinou mjůzik. A já bych prostě nebyla schopná dekódovat v rychlosti, když to člověk zdvihá, jestli je to pro mě….. nebo pro mě 😀 😀 . Už jsem to i kdysi zkoušela. Stejně jako nastavení melodie pro konkrétní osobu, taky prt . Já zvládnu dekódovat ticho ve vedlejší místnosti i když spím a poznat, že je tam sice ticho, ale pes stojí a čučí na spící parťačku, protože ji chce čučením vzbudit, aby si tam pak mohl lehnout místo ní, to jo, to umim, ale tohle je nad moje možnosti.
A proto my podobně postižení máme dva mobily. 😀
No ty brďo, ešče se tahat se dvěma mobilama, ani náhodou.
Tak já nejsem z těch, co pracují i po pracovní době, takže služební tahám domů jen s noťasem na homeoffice a to už je jedno jestli k noťasu do batůžku přibalím i mobil.
Jinak si mobil pěkně odpočívá v kanclu a čeká až ráno přijdu. 😀
Tak ještě po ránu, nebo vlastně imrvére