No tak to je svatá pravda… já nejsem moc pohybově nadaná, jediné, čím jsem snad mohla trochu “machrovat” bylo, že jsem udělala most ze stoje, to spousta lidí neumí. Teda ještě stojku ze sedla na koni u hlavy koně, ale to se blbě předvádí, když jsem neměla toho koně. No ten most už jsem nepředváděla hódně dlouho… možná už to bude i deset let… most bych možná ještě udělala, ale už bych se určo nezvedla.
Asi takhle… ono se říká, že věk je jen číslo a že člověk je tak starej, jak se cítí a podobný řečičky, ale v reálu se sice můžu cítit jako dvacítka, ale tělo mě rychle vrátí do reality. No a teda vůbec to není vtipný 🤪
Taky se pochlubím🤗Já most jen ze země,ale šňůru(nebo provaz?🙂) ještě klidně v 50ti,ale možná i dnes,ale zkoušet to nebudu,bo nevím,co by na to řekly kyčle..
Nevím,jestli jsem to už sem nedávala,přišlo mi to znovu..jen nevím,když mám malý tlačítkový mobil,kam si tu občanku stáhnu😎.Ještěže mi platí kartička dost dlouho..
Odpověď na příspěvek uživatele Sardullah z 18.03.2024, 23:44:31
ono se říká, že věk je jen číslo a že člověk je tak starej, jak se cítí
Tak nějak. Onehdá si mi posteskla kamarádka, která má u baráku malou rodinnou stáj s koňmi, že už to není, co to bývalo. Myšleno fyzicky. Je o 15 let mladší než já.
Tak jsem ji “uklidnila”, že lepší to nebude. Protože i já hůř vidím, hůř slyším, hůř se hýbu…
Jo a most jsem udělala naposled v patnácti, stojku na koni asi ve čtyřiceti.
ono se říká, že věk je jen číslo a že člověk je tak starej, jak se cítí
Tak nějak. Onehdá si mi posteskla kamarádka, která má u baráku malou rodinnou stáj s koňmi, že už to není, co to bývalo. Myšleno fyzicky. Je o 15 let mladší než já.
Tak jsem ji “uklidnila”, že lepší to nebude. Protože i já hůř vidím, hůř slyším, hůř se hýbu…
Jo a most jsem udělala naposled v patnácti, stojku na koni asi ve čtyřiceti.
Jo a most jsem udělala naposled v patnácti, stojku na koni asi ve čtyřiceti.
Tak to máme přesně obráceně 😄…stojku na koni naposledy někdy v patnácti a most tak v těch čtyřiceti….
Já teda musím za sebe říct (a klepu na dřevo, doufám, že to nezakřiknu), že zdravíčko mi zatím slouží…jen holt už nejsem tak pružná jako dřív…no žádná laňka, dneska už teda Vačičanda (pro neznalé samice mamuta jménem Ellie ve filmu Doba ledová), všechno to jsou zatím drobné bolístky, které se dají zvládnout.
Několikrát do roka děláme babinec se spolužačkami, no a jak to teda není sraz celé třídy včetně našich kluků, tak je to teda děs…půlka se toho prokrafe kdo má jakou nemoc, jaký zdravotní problém, co podstoupila za vyšetření, zákroky, operace, jakou má medikaci….normálně se i stydím pomalu říct, že já jsem ok, to člověku už pomalu přijde společensky nepřijatelné, že je zdravý.
Odpověď na příspěvek uživatele Sardullah z 19.03.2024, 12:22:57
Jj, lidí v mým věku, kteří nejsou pod práškama a po operacích, moc není, taky si připadám jako exot. Základem je prostě nechodit k doktorům, pak prášky ani operace nehrozí. 😀
