Příběh naší Merci se začal psát v lednu 2010, kdy se u mě narodila fence Mambě.
Do listopadu 2021 to byla úplně normální fenka, nekastrovaná, trochu ADHD a celoživotně brutální popelnice. Kdybyste do ní hodili cihlu, hřebíky, trámy a trochu cementu, tak vykadí kvalitní domeček. Tak dobré trávení měla.
V listopadu 2021 umřela ve 14 letech její maminka.
Život šel dál a Merci se navázala na druhou nejstarší členku smečky - fenku Monkey, která u nás žila od června 2011. I když si Merci podle mého názoru vždycky myslela, že jsem její maminku někomu darovala. Holky totiž bydlely a bydlí v psím útulku, kde je ta fluktuace psů opravdu velká.
Život šel dál, ale v prosinci 2022 ve věku 16,5 roku zemřela i Monkey.
Od té doby se to s Merci vezlo. Dostala strašný zánět zubu, nepodařilo se ho přeléčit a nakonec na začátku ledna 2023 o stoličku přišla. Pak jsem já marodila s angínou, vzápětí s covidem a hned na to - na konci ledna - se nám vrátil z adopce pes s brutální separační úzkostí. I když po dobu mé nepřítomnosti (práce) bydlel v chodbě, tak se jeho separačka projevovala tím, že měl hlásek jak konipásek - v překladu štěkal jak kretén, až se třepaly tašky na střeše. Nepovažovala jsem to za problém, protože přecejen žijeme v soukromém útulku, takže si tu poštěká ledaskdo.
Na začátku února 2023 mi Merci přestala jíst.
Nejedla vůbec. Občas piškoty. Nabízela jsem jí milion kousků konzerv, granulí, masa sušeného i barfu. Došly jsme do té fáze, že jsem ji krmila doslova jak husu - do krku - aby mi neumřela hlady. Merci ze standardních 7,5kg zhubla na 5,5 kilo. Absolvovaly jsme miliardu vyšetření u několika veterinářů a stálo to neskutečný tisíce. Výsledky všech vyšetření byly jednotné - je v podstatě zdravá. Strašný šok pro mě byl kardiologem zjištěný syndrom zlomeného srdce. Myslela jsem si (naprosto mylně, jak se později ukázalo), že má psychický problém z toho, že jí umřely Mamba a Monkey.
Nastoupily léky na srdce a dále Bachovky, Dokonalá láska, CBD, vše bez efektu.
Rozmnožené ecoli ve střevech jsme dvakrát přetáhli antibiotiky.
Až jsem se jednoho dne v dubnu 2023 vracela večer pěšky domů a už z ulice jsem slyšela strašný štěkot toho v lednu vráceného psa. Otevřela jsem dveře od baráku a ze dveří vyrazila Merci. Totálně v psychu, vystresovaná, vytřepaná...
A mě v ten moment došlo, že má psycho z toho štěkání. Strašný zjištění. Šok.
Do dvou dnů byl štěkající pes pryč, v dočasce v rámci spolupráce s kolegy z útulků.
Bohužel Merci měla a má po těch dvou měsících nežraní totalně rozbitý trávení. Jak byla celoživotní popelnice, tak teď jakýkoliv výkyv v krmení znamená vodový průjem.
Ale pomalu se vracíme k normálu. Díky kolegyni jsem narazila na Pro Kolin enterogenic, který jí na trávení hodně pomáhá. Bere ho denně. Dvakrát denně bere Enterozoo gel. Z krmení jí nejvíc vyhovují za studena lisované granule Primal Spirit. Stravu po většinu času přijímá s chutí, ale občas se s tím pereme. Je ale evidentní, že jí už není z jídla tak hrozně zle. Nebolí ji bříško.
Doteď má ale prazvláštní třídenní epizody - dva tři dny žere s chutí a třetí či čtvrtý den je jí blbě, má průjem. Den hladovka a pak zase dva tři dny žere jak prokopnutá.
Píšu to sem na popud Zrzavců. Jako kazuistika je to dost zvláštní případ.
Merci díky rozbité psychice ze štěkajícího psa málem DOBROVOLNĚ umřela hlady.
Hodně nám pomohlo to, že jsme na začátku června odjely na týden setkání našich adopčních rodin. Ona si odpočinula. Já jsem vyskočila ze strašných nervů, kdy jsem se opravdu bála jezdit z práce domů... Už ten její epizodní průjem beru jako normál. Nestresuju.
A upřímně doufám, že je ten můj strašný stres, že ji nenechám trápit a nechám ji uspat, daleko za náma...