Tak jsem dnes absolvoval přednášku v Hulicích o sršni asijské. Dozvěděl jsem se podstatné věci, zkráceně je dávám.
Obří sršeň mandarinská u nás není a není o ní žádná řeč, vše je jen novinářský humbuk z neznalosti novinářů. Ta vlézá do úlů. Proti ní jsou pak účinné mřížky, kudy proletí včela, díky velkému rozpětí ale neproletí sršeň.
U nás ale vloni a už i letos byly objeveny sršně jiné. Na ty žádné mřížky ani sítě nefungují.
https://invaznidruhy.nature.cz/srsen-asijska
Tato je menší než naše sršeň obecná a větší než včela. Nevlézá do úlů, loví včely kdekoli, nepotřebuje k tomu usednout na česno, loví včely za letu. Klidně také na květech a nebo najde letový koridor včel a tam loví včely v letu. Dělnice sršně jsou živy jen z nektaru, z cukrů, jen plod je dravý a potřebuje “maso”. Kořistí sršní je jakýkoliv hmyz, ovšem včela je kořistí nejsnadnější a nejvydatnější.
Proti asijské žlutonohé sršni není žádná obrana. Jediné co lze, je nacházet a likvidovat hnízda. To je účinné proto, že kolonie vyprodukuje matky až koncem září a spíš až v říjnu a listopadu. Ty se oplodní a přezimují. Naše sršeň dává na jedno hnízdo 25 matek, tato asijská až 500. Z nich se polovina i víc nedožije jara, i tak přežívá proti naší sršni velmi mnoho. Hodně matek se zlikviduje zjara navzájem kvůli bojům o teritorium, stejně tak to dělají naše sršně i vosy, ale pořád je u této černé žlutonohé sršně početní výchozí stav obrovský.
Dron je neúčinný, nelze se s ním skrz větve stromů, v jehož korunách jsou sekundární hnízda, dostat do jeho blízkosti.
Rozstřelit brokovnicí nejde, přeživší dělnice založí třeba 20 sekundárních hnízd, bez matky a tudíž jako včely produkují jen trubce. Tím ale zmohonásobují šance královen - matek na spáření a tak je vystřelování brokovnicí horší než lepší. Také to často přežije původní matka a tak jedno z hnízd je “plodné”.
Existuje však puška podobná jako na paintball, do hnízda vstřelí kapsle s jedem.
Nejúčinnější je tyč nastavitelná až na 30 metrů délky. Tato tyč se zespoda zabodne do hnízda a vstříkne jed. Potíže jsou dvě. Otrávené a zahubené hnízdo sežerou datlové, jiní ptáci nebo zvířata a otráví se také. A tak se vyvíjí jedy aby zabíjely jen sršně.
Druhá a horší potíž je cena tyče. Je 150.000 Kč. Je tak drahá pro ultralehkost, nic 30 metrů dlouhého z normálních materiálů nelze unést a udržet v rukách, natož aby se s tím dalo manipulovat. Proto je ta cena tak astronomická. Usiluje se, aby byla jedna tyč na jeden kraj aspoň pro začátek.
EU nijak nepomůže, musíme si poradit sami. Radní Plzně, který má toto na starosti, je shodou náhody včelař a tak dokázal najít (vyštěkat) peníze na jednu tyč do Plzně, ovšem z peněz naší republiky, přesněji příslušného Kraje. Dál ať si to domyslí každý jak umí.
Spolupráce států v rámci EU také není možná, každý stát to hodlá řešit (spíš vůbec neřešit) individuálně. Pan magistr diplomaticky sdělil, že se prostě s cizáky domluvit nejde. Dal příklad Francie, kde se na to stát nejméně 10 let vykašlal a začínají to řešit až když už mají odvčelené celé velké územní celky Francie. Včelstvo totiž když zjistí, že všechny včely sršně pochytají, včely se začnou bát vyletovat z úlu a uhynou v úle, který není zavřený. Prostě spáchají kolektivní sebevraždu než by se daly jedna po druhé sežrat.
---------------------------------
Na přednášce byl i Dr. Peroutka. Přednášející by přednášku ukončil vlastně v polovině, jen díky dotazům mým, Peroutkovým, nějaké paní a jednoho mladšího pána jsme se dozvěděli podstatné. Mimochodem účast byla bídná, bylo nás tam asi 20…
Tím nic nevyčítám přednášejícímu, sám by se asi o tom, jak to v Evropě v současnosti chodí, nerozpovídal (ani se mu nedivím). Za sebe říkám, že už jsme zase ve stadiu, kdy se doma mluví jinak a na veřejnosti se už zase lidi bojí říct co si doopravdy myslí.
--------------------------------
Veřejně jsem k panu Dr. Peroutkovi vznesl dotaz zda přijede i paní Machová, ta byla v Ratajích nad Sázavou na soutěži medových perníků (nelze být všude). Nevadí, i když už Peroutka tajemníkem Svazu není, vliv jistě má. Připomněl jsem nedávnou (loňskou tuším) akci Penny marketu o tom, jak by to bylo se zbožím v krámech bez včel. Pan doktor mi nic neslíbil - už to bylo v soukromém rozhovoru, zdálo se mi ale z jeho reakce, že ho ten nápad zaujal. Jistě ho paní předsedkyni a vedení Svazu předestře.
Mám za to, že se víc udělat nedalo a domnívám se, že toho, co by stát a Svaz a případně nějaké nezisky udělat mohly, dle mě padlo dost. Jak by řekl kolega BG (přestal sem úplně psát), je nutné si uvědomit, že je to zase jen a jen na nás a já tvrdím, že na našem uměřeném tlaku na představitele včelařského světa. Peroutka mě zná od mého dětství a ví, že jsem docela umíněnej.
----------------------------
A na závěr mám jednu velmi smutnou zprávu, sdělil mi to Dr. Peroutka, nevěděl jsem to. Před necelými třemi týdny zemřel Ing. Květoslav Čermák. Nevěděl jsem, že byl mladší než já. Je mi to líto. A to i když byl z úplně jiného konce názorového spektra české včelařiny než já. Uzavřel se život a práce jednoho z hybatelů současné české včelařiny.