Nějaké tipy jak správně zavadnout u štěněte pubertu aby to prošlo bez spatného vlivu na chování. Teorie že nesmíme ustupovat v ničem je krásná ale těžko proveditelná... Zákazy musí být striktní?
no myslím to tak, že když něco dělá špatně tak že musím být dusledná, trestat ho a vydržet, trpělivost a když mu trochu povolím že to je špatně a zkazí to jeho charakter nebo jak to je.
no myslím to tak, že když něco dělá špatně tak že musím být dusledná, trestat ho a vydržet, trpělivost a když mu trochu povolím že to je špatně a zkazí to jeho charakter nebo jak to je.
no ani ne
úkolem dobrého psovoda je psa vést tak, aby "něco špatně" nedělal, ale dělal všechno dobře. K tomu slouží výchova a výcvik, kdy člověk učí psa jak se má chovat, a to pomocí odměn. A zde je prosím zcela jistě místo pro totálně důslednou důslednost.
no myslím to tak, že když něco dělá špatně tak že musím být dusledná, trestat ho a vydržet, trpělivost a když mu trochu povolím že to je špatně a zkazí to jeho charakter nebo jak to je.
Tak dejte konkrétní příklad, co se stalo, co dělá pes, co jste udělal/a vy, jak na to reaguje pes, atd...takto vám těžko někdo poradí.
Ale pokud "musíte" trestat, tak tam bude špatně víc věcí. Nevhodnému chování se má předcházet a učit správné chování, které se dá odměňovat. Trestáním si akorát pokazíte vztah. Pokud pes najednou "ohluchnul" a neposlechne na povel, na který předtím reagoval, musíte snížit kritéria a vrátit se víc na začátek. Pokud např. nepřiběhne na přivolání (a do teď povel plnil), prostě ho nepouštět ze stopovačky a znovu trénovat. Ne trestat za neuposlechnutí. A hlavně nedávat povely, když nemáte jistotu, že ten pes poslechne = dokáže povel splnit.
Je to asi fakt o konkrétních příkladech a situacích. A asi i o konkrétním psovi. Taky jsou různé přístupy a pojmy se dají různě chápat.
Například, když se řekne "trest", spousta moderních pejskařů vyskočí jak býk na červenej hadr :) Když si představím typický předpotopní trest "vytřepali jsme ho za kůži na krku", přidávám se k těm moderním pejskařům. "Trest" může být ale i to, že se psa ledovým hlasem zeptám, jestli si ze mě dělá p*del. A to už je něco, co klidně používám. Vést psa tak, aby nemohl udělat chybu, je bezpečná cesta, ale někdy mi přijde, že tím způsobem může trvat mnohem déle, než se dojde k nějakýmu výsledku. Nechat psovi přiměřenou zodpovědnost, aby mohl udělat i chybu a dozvěděl se včas a srozumitelně, že to nebylo správně, je další možnost. Určitě ale složitější a vyžaduje víc schopnosti číst psa a situaci. Jen takový zamyšlení, no.
Pes to nechápe. Učit něco skrz trest - jakýkoli - to naučené bude fungovat pouze v přítomnosti toho, kdo trestal.
Když chci, aby to fungovalo déle a jindy, budu muset psa potrestat tak, aby se bál o život. Trestem jsem nenaučila nic. Jen jsem na chvíli zabránila kousání gauče. Ale když psa naučím, že pokud si před gaučem sedne, řeknu mu, ať skočí a dívá se se mnou na Simpsonovi, a ještě mu dám řízek, a udělám to 180x, stane se z toho gauč = sedím a čekám. Jo, v případě, že psa gauč šíleně zmlátí, bude se mu vyhýbat, to je pravda
Jenže já chci, aby můj pes fungoval v lidském světě normálně, ne jako psychicky narušený, co dělá, že nevidí gauč, jídlo, psy, srny.
Musíte to vyzkoušet, jinak neuvěříte.
Když přinesu štěně, vysvětluji mu, co se dělá v které situaci. A pak trest nepotřebuji vůbec; potrestám tak, že psa odsunu/zavolám (to je trest, sebrala jsem mu něco), ale řeknu - tohle můžeš kousat anebo když si hezky sedneš a štěkneš, budeme kousat hračky spolu.
A v tomto pes blbý není - raději bude dělat to, čím získá víc žrádla, víc pocitu bezpečí. To je jeho přirozenost.
Nějaké tipy jak správně zavadnout u štěněte pubertu aby to prošlo bez spatného vlivu na chování. Teorie že nesmíme ustupovat v ničem je krásná ale těžko proveditelná... Zákazy musí být striktní?
To je pes od psa...některý projde pubertou ani nevíme jak, s druhým to mlátí a je to trucovitý pubescent. Na jednoho platí to a na druhého tohle.
Zákazy?? No tak spíše budeme pejska učit, co má dělat, jak se má chovat.
Trestat?? No tak nebudeme trestat, budeme odměňovat správné chování, které pejska naučíme.
Teorie že nesmíme ustupovat v ničem je krásná ale těžko proveditelná
Ono se řekne neustupovat, ale já bych to spíše řekla, že jsou prostě věci, přes které vlak nejede a tam jsem důsledná. Třeba fakty nechci, aby mě pes po návratu domů vítal tak, že mi bude skákat po hlavě, tak prostě od štěněte učím neskákat a kdyby se postavil na hlavu, tak si ho prostě nebudu všímat, když skáče. Ale třeba u plemen, které jsou něčím specifická..u mě teda pastevec, chrt...kde se ten pes fakty nepřetrhne, aby udělal, co mi na očích vidí .. když něco nejde tak, tak to zkusím vymyslet jinak, aby to pro psa bylo přijatelné a aby se mi tzv. nezasekl. A samo domo po dobrém, neb po zlém se zasekne. Kolikrát to není ani tak o nějakém výcviku, ale vzájemném vztahu, respektu a domluvě.
S pubescentem prostě pracovat a pracovat, ale zároveň neberte všechno smrtelně vážně. Chce to používat selský rozum. A hlavně smysl pro humor taky neuškodí. Nemusíme se brát jako páníčci smrtelně vážně.
A nakonec teda povětšinou platí unavený pes=hodný pes. Když už jdeme s pubescentem cvičit, tak nejdřív "odpustíme páru". Dle plemene dopřejeme dostatek fyzické aktivity, ale taky zaměstnáváme hlavinku.