Aktuálně: 3 868 inzerátů207 388 diskuzních příspěvků18 216 uživatelů

EXZOLT - proti čmelíkům

honzapm
honzapm 20.06.2023, 17:51:16 xxx.xxx.0.1

EXZOLT - roztok pro podání v pitné vodě. Léčba napadení drůbeže čmelíky (Dermanyssus gallinae) v chovech kuřic a nosnic. Bez ochranné lhůty na vejce.

Nyní nově k dispozici v balení 4 ml.

Využijte rychlý smrtící účinek na čmelíky. Exzolt (fluralaner) je účinný, snadno použitelný a bezpečný pro kuřata i brojlery. Nyní je k dispozici ve 4ml balení umožňujícím pohodlné hobby dávkování. Stačí přidat Exzolt do pitné vody. Chraňte svou drůbež pomocí moderní metody léčby, která funguje. - Vykazuje rychlý smrtící účinek na roztoče v kurníku, účinnost dosahuje 99+%. - Výsledky se objeví během několika hodin po aplikaci a při dvou podáních v intervalu 7 dnů dochází k zahubení roztočů ze dvou životních cyklů, tak je narušena dynamika celé populace. - Přípravek umožňuje podávání v pitné vodě při dávce 0,5 mg fluralaneru/kg hmotnosti dvakrát po sobě v intervalu 7 dnů. - Ideální přípravek pro nosnice vzhledem k nulové ochranné lhůtě na vejce. - Exzolt vykazuje velmi dobrou snášenlivost Zvláštní upozornění pro každý cílový druh Z důvodu zvýšení rizika vývoje rezistence, která by mohla vést k neúčinné terapii, je třeba zabránit: - příliš častému a opakovanému používání akaricidů ze stejné třídy po delší dobu, - poddávkování, které může být způsobeno podhodnocením živé hmotnosti, nesprávným podáním přípravku, nebo nedostatečnou kalibraci zařízení pro měření objemu. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ Každý ml obsahuje Fluralanerum 10 mg Načaté balení spotřebujte do 1 roku. Naředěný přípravek spotřebujte ihned. DÁVKOVÁNÍ počítejte: Objem přípravku (ml) na den ošetření = Celková živá hmotnost (kg) kuřat, která má být ošetřena x 0,05 ml/kg.

Obrázek
Cava (neregistrovaný) 21.06.2023, 19:45:46 xxx.xxx.33.5

Exzolt + systémové řešení.

1) V kurníku, kde mají čmelíci neomezený přístup ke slepicím, dokáží velmi rychle nabrat na objemu a takový chov pak zamořuje okolní přírodu. Čmelíci bloudivci napadají vrabce a hrdličky a přináší zkázu jejich hnízdům a dostávají se tak i do chovů okolních.

2) Pokud se hřady izolují od okolního prostředí, je čmelíkům znemožněno nalézt dostatečný úkryt pro masové rozmnožení, na samotných bidlech se udrží jen zlomek potenciální populace. Metodu izolace hřadů lze aplikovat pouze v menších chovech při několika málo slepicích. Je třeba zajistit aby byla konstrukce omyvatelná a nevznikaly žádné praskliny a dutiny ve kterých by mohlo docházet k rozmnožování. Je třeba spodky hřadů jednou za čas zkontrolovat a případně ošetřit. Izolace se provádí vytvořením kovového rámu s nožkama které se ponoří do úzké nádoby s olejem. Do rámu se následně vhodným způsobem připevní bidla.

3) Čmelíci dokáží při extrémním zamoření na drůbež "padat" ze stropu, je to ale zcela bezvýznamné, (čmelíci nebudou hromadně skákat ze stropu aby ráno z bidel hopsli dolů a vyběhli večer na strop k dalšímu skoku - stačí vymalovat strop roztokem křemeliny a jedlé sody ) Izolovat hřady je nejzákladnější opatření a řekl bych i povinnost chovatele při prevenci nebo boji se čmelíky, ušetříte tak před čmelíky svůj chov, i divoké ptactvo a chovy v okolí.

*Problémem ale pak dále zůstávají hnízda pro snášení. Ty doporučuji udělat omyvatelná, zatřít veškeré spáry vazelínou či jiným materiálem. Dno vysypat levnou filtrační křemelinou a tak jako celý kurník, vytřít i prostor snášedla vápnem/křemelinou/směsí křemeliny a sody. Jako podestýlku používat ideálně piliny, hobliny, protože se čmelíci dokáží skrytě množit v dutých stoncích slámy.

///

Existuje více způsobů jak bidla oddělit od okolního prostředí.

Je možné při 5 - 10 slepicích použít 2 bidla a na konci zajistit nepřekonatelnou překážku v podobě pravidelně měněné mucholapky omotané, drátem připevněné na každém konci, nebo třeba lepidlo "gardencol" proti škůdcům. S tímto mám zkušenost a zachránilo mě to při invazi čmelíků v dřevěném kurníku. hřad jsem upravil tak, že bidla jsou upevněná mezi dvěma kovovými tyčemi zakotvenými ve stěnách a kontakt s okolím se zůžil pouze na 4 konce těchto dvou tyčí. Ty omotávám hadříkem s lapacím lepidlem. Od té doby je klid.

Problém je, že se tyto pásky zanáší prachem a peřím a po necelém týdnu přestávají plnit svoji funkci, je únavné je stále vyměňovat (dělám to z preventivních důvodů) a chystám se přejít na způsob uvedený v úvodním příspěvku. Komplikací bude zanášení nádob, čmelík ale nebude hromadně překonávat ani materiál v nádobě napuštěný olejem v případě výrazného zanesení nádobky, výměna tak bude v řádu měsíců.

Všechna tato opatření mají jediný cíl, izolovat nocující ptáky od okolí a tím snížit možnosti pro hromadné namnožení čmelíků a zmenšit tak prostor pro ošetřování.

Cava (neregistrovaný) 21.06.2023, 19:47:24 xxx.xxx.33.5

Velmi snadné na údržbu a výsledky jsou znát hned. 

Obrázek
Anonymní (neregistrovaný) 21.08.2023, 22:08:30 xxx.xxx.21.205

Působí EXZOLT i na všenky nebo vápenku? 

Čmelíci jsou roztoči cose množí ve škvírách ve dřevě. V noci ven z úkrytu a přes den spěchá zpátky po pachové značce do schovky. 

Anonymní (neregistrovaný) 27.08.2023, 12:54:54 xxx.xxx.197.31
Odpověď na příspěvek uživatele honzapm z 20.06.2023, 17:51:16

Dobrý den. Exolt napíše jedině veterinář nebo lze sehnat jinak? Díky moc

tR (neregistrovaný) 27.08.2023, 13:55:24 xxx.xxx.4.235
Anonymní:

Dobrý den. Exolt napíše jedině veterinář nebo lze sehnat jinak? Díky moc


Jestli máte zamořeno a potřebujete Exzolt, tak jedině veterinář, bohužel ne každý si troufne velkou drahou pixli otevřít, protože nemusí být dostatečná poptávka a přípravek se znehodnotí. Co vím, tak u pana M. Vlčka to šlo když se mu ozvete https://www.vetvlcek.cz/obchod/produkt/cbm-8-mv-500ml/ a nebo moc prosit u své vet.😀

Anonymní (neregistrovaný) 27.08.2023, 13:58:22 xxx.xxx.197.31
Odpověď na příspěvek uživatele tR z 27.08.2023, 13:55:24

Díky moc. Už nevíme co dál naty čmelíky.

56 (neregistrovaný) 01.09.2023, 10:45:50 xxx.xxx.55.193
Cava:

Exzolt + systémové řešení.

1) V kurníku, kde mají čmelíci neomezený přístup ke slepicím, dokáží velmi rychle nabrat na objemu a takový chov pak zamořuje okolní přírodu. Čmelíci bloudivci napadají vrabce a hrdličky a přináší zkázu jejich hnízdům a dostávají se tak i do chovů okolních.

2) Pokud se hřady izolují od okolního prostředí, je čmelíkům znemožněno nalézt dostatečný úkryt pro masové rozmnožení, na samotných bidlech se udrží jen zlomek potenciální populace. Metodu izolace hřadů lze aplikovat pouze v menších chovech při několika málo slepicích. Je třeba zajistit aby byla konstrukce omyvatelná a nevznikaly žádné praskliny a dutiny ve kterých by mohlo docházet k rozmnožování. Je třeba spodky hřadů jednou za čas zkontrolovat a případně ošetřit. Izolace se provádí vytvořením kovového rámu s nožkama které se ponoří do úzké nádoby s olejem. Do rámu se následně vhodným způsobem připevní bidla.

3) Čmelíci dokáží při extrémním zamoření na drůbež "padat" ze stropu, je to ale zcela bezvýznamné, (čmelíci nebudou hromadně skákat ze stropu aby ráno z bidel hopsli dolů a vyběhli večer na strop k dalšímu skoku - stačí vymalovat strop roztokem křemeliny a jedlé sody ) Izolovat hřady je nejzákladnější opatření a řekl bych i povinnost chovatele při prevenci nebo boji se čmelíky, ušetříte tak před čmelíky svůj chov, i divoké ptactvo a chovy v okolí.

*Problémem ale pak dále zůstávají hnízda pro snášení. Ty doporučuji udělat omyvatelná, zatřít veškeré spáry vazelínou či jiným materiálem. Dno vysypat levnou filtrační křemelinou a tak jako celý kurník, vytřít i prostor snášedla vápnem/křemelinou/směsí křemeliny a sody. Jako podestýlku používat ideálně piliny, hobliny, protože se čmelíci dokáží skrytě množit v dutých stoncích slámy.

///

Existuje více způsobů jak bidla oddělit od okolního prostředí.

Je možné při 5 - 10 slepicích použít 2 bidla a na konci zajistit nepřekonatelnou překážku v podobě pravidelně měněné mucholapky omotané, drátem připevněné na každém konci, nebo třeba lepidlo "gardencol" proti škůdcům. S tímto mám zkušenost a zachránilo mě to při invazi čmelíků v dřevěném kurníku. hřad jsem upravil tak, že bidla jsou upevněná mezi dvěma kovovými tyčemi zakotvenými ve stěnách a kontakt s okolím se zůžil pouze na 4 konce těchto dvou tyčí. Ty omotávám hadříkem s lapacím lepidlem. Od té doby je klid.

Problém je, že se tyto pásky zanáší prachem a peřím a po necelém týdnu přestávají plnit svoji funkci, je únavné je stále vyměňovat (dělám to z preventivních důvodů) a chystám se přejít na způsob uvedený v úvodním příspěvku. Komplikací bude zanášení nádob, čmelík ale nebude hromadně překonávat ani materiál v nádobě napuštěný olejem v případě výrazného zanesení nádobky, výměna tak bude v řádu měsíců.

Všechna tato opatření mají jediný cíl, izolovat nocující ptáky od okolí a tím snížit možnosti pro hromadné namnožení čmelíků a zmenšit tak prostor pro ošetřování.


Čmelík je roztoč. Leze pomalu a přes den žije v úkrytu mimo drůbež, kde se zároveň i množí. Aby se masivně namnožil, tak vyžaduje dostatek těchto úkrytů, proto je vhodné oddělit spící slepice od zbytku kurníku. V noci zůstane jen slepice a bidlo. Na bidle se nikdy čmelíci nenamnoží do tak hrůzných množství jako v kurnících, kde mají ke slepicím volný přístup.

Proto je vhodný způsob uvedený výše a začíná se to využívat i komerčně, kde je pouze ten rozdíl, že bidla nejsou oddělená plechovkou s olejem ale drátem se slebým elektrickým proudem.

56 (neregistrovaný) 01.09.2023, 10:45:52 xxx.xxx.55.193
Cava:

Exzolt + systémové řešení.

1) V kurníku, kde mají čmelíci neomezený přístup ke slepicím, dokáží velmi rychle nabrat na objemu a takový chov pak zamořuje okolní přírodu. Čmelíci bloudivci napadají vrabce a hrdličky a přináší zkázu jejich hnízdům a dostávají se tak i do chovů okolních.

2) Pokud se hřady izolují od okolního prostředí, je čmelíkům znemožněno nalézt dostatečný úkryt pro masové rozmnožení, na samotných bidlech se udrží jen zlomek potenciální populace. Metodu izolace hřadů lze aplikovat pouze v menších chovech při několika málo slepicích. Je třeba zajistit aby byla konstrukce omyvatelná a nevznikaly žádné praskliny a dutiny ve kterých by mohlo docházet k rozmnožování. Je třeba spodky hřadů jednou za čas zkontrolovat a případně ošetřit. Izolace se provádí vytvořením kovového rámu s nožkama které se ponoří do úzké nádoby s olejem. Do rámu se následně vhodným způsobem připevní bidla.

3) Čmelíci dokáží při extrémním zamoření na drůbež "padat" ze stropu, je to ale zcela bezvýznamné, (čmelíci nebudou hromadně skákat ze stropu aby ráno z bidel hopsli dolů a vyběhli večer na strop k dalšímu skoku - stačí vymalovat strop roztokem křemeliny a jedlé sody ) Izolovat hřady je nejzákladnější opatření a řekl bych i povinnost chovatele při prevenci nebo boji se čmelíky, ušetříte tak před čmelíky svůj chov, i divoké ptactvo a chovy v okolí.

*Problémem ale pak dále zůstávají hnízda pro snášení. Ty doporučuji udělat omyvatelná, zatřít veškeré spáry vazelínou či jiným materiálem. Dno vysypat levnou filtrační křemelinou a tak jako celý kurník, vytřít i prostor snášedla vápnem/křemelinou/směsí křemeliny a sody. Jako podestýlku používat ideálně piliny, hobliny, protože se čmelíci dokáží skrytě množit v dutých stoncích slámy.

///

Existuje více způsobů jak bidla oddělit od okolního prostředí.

Je možné při 5 - 10 slepicích použít 2 bidla a na konci zajistit nepřekonatelnou překážku v podobě pravidelně měněné mucholapky omotané, drátem připevněné na každém konci, nebo třeba lepidlo "gardencol" proti škůdcům. S tímto mám zkušenost a zachránilo mě to při invazi čmelíků v dřevěném kurníku. hřad jsem upravil tak, že bidla jsou upevněná mezi dvěma kovovými tyčemi zakotvenými ve stěnách a kontakt s okolím se zůžil pouze na 4 konce těchto dvou tyčí. Ty omotávám hadříkem s lapacím lepidlem. Od té doby je klid.

Problém je, že se tyto pásky zanáší prachem a peřím a po necelém týdnu přestávají plnit svoji funkci, je únavné je stále vyměňovat (dělám to z preventivních důvodů) a chystám se přejít na způsob uvedený v úvodním příspěvku. Komplikací bude zanášení nádob, čmelík ale nebude hromadně překonávat ani materiál v nádobě napuštěný olejem v případě výrazného zanesení nádobky, výměna tak bude v řádu měsíců.

Všechna tato opatření mají jediný cíl, izolovat nocující ptáky od okolí a tím snížit možnosti pro hromadné namnožení čmelíků a zmenšit tak prostor pro ošetřování.


Čmelík je roztoč. Leze pomalu a přes den žije v úkrytu mimo drůbež, kde se zároveň i množí. Aby se masivně namnožil, tak vyžaduje dostatek těchto úkrytů, proto je vhodné oddělit spící slepice od zbytku kurníku. V noci zůstane jen slepice a bidlo. Na bidle se nikdy čmelíci nenamnoží do tak hrůzných množství jako v kurnících, kde mají ke slepicím volný přístup.

Proto je vhodný způsob uvedený výše a začíná se to využívat i komerčně, kde je pouze ten rozdíl, že bidla nejsou oddělená plechovkou s olejem ale drátem se slabým elektrickým proudem.

56 (neregistrovaný) 01.09.2023, 10:52:51 xxx.xxx.55.193
Cava:

Velmi snadné na údržbu a výsledky jsou znát hned. 

Obrázek

Bidla je také možné omotat hadříkem pomazaným lepidlem proti škůdcům, ale to se musí častěji měnit, takže se mi líbí nápad s plechovkami. Ty i když se zanesou, tak vzlínáním bude materiál mastný a pro čmelíka to bude stále nepřekonatelný. Když je v noci pozorujete, tak z úkrytů ke slepicím chodí stále po vybraných trasách. 

Stačil by malý můstek mezi kurníkem, tedy prostředím kde se může masivně namnožit a spícími slepicemi, tedy potravou která je k tomuto namnožení nutná. Takže plechovky pravidelně kontrolovat a izolované hřady ošetřovat plamenem.

Matylda (neregistrovaný) 08.08.2024, 12:41:06 xxx.xxx.93.111

Dobrý den, prosím o radu k dávkování exzoltu (proti čmelíkům) pro slepice. V návodu je jen dávkování do vody k pití. Jelikož postupně porážíme staré slepice a mladé kohoutky, potřebuji dát naředěný exzolt jednotlivým slepicím do zobáku. Loni jsem jim to takto dávala dle rady veterináře. Letos mi ve stejné veter. ordinaci nechtějí říct dávkování pro jednotlivé slepice (službu měl asi jiný veterinář). Předem děkuji

Matylda (neregistrovaný) 09.08.2024, 20:46:00 xxx.xxx.93.111
»
Odpověď na příspěvek uživatele Jna z 09.08.2024, 16:00:51

Děkuji

drvodelkafialova
drvodelkafialova 09.09.2024, 07:56:15 xxx:xxx.5c26:691b

letos jsem se po dlouhé době setkala u našich slepic s čmelíky, není to nějak masivní napadení, ale jsou tam. Asi dárek od hejna vrabců, co se u nás přiživuje. 

Napadená byla hlavně kvočna, ta stejně teď nesnáší, tak dostala pod křídla Ivermectin - kapku do kloubní jamky, tam je nejvíc žilek. 

Zbylé slepice dostaly Exzolt. Prodali mi ho na veterině 4ml/800Kč.

1ml/20kg, aplikuje se do vody a to tak, že vezmete menší dávku vody a uděláte roztok, kterou hejno za 1den vypije a dáte mu ji jako jedinný zdroj vody. Po týdnu se to zopakuje.

drvodelkafialova
drvodelkafialova 10.09.2024, 18:32:19 xxx:xxx.e20b:ffb7
»
Odpověď na příspěvek uživatele zvedavec z 10.09.2024, 18:09:36

Ale jo a vyřeší se i třeba vápenka. Má to velké ALE , vejce a maso by se nemělo po aplikaci myslím 6 týdnů používat pro lidskou spotřebu. Já kapkou ivermectinu do ucha řešila i svrab u králíků a tak.  Jo a pozor na kočky, pro ty je vysloveně jedovatý.

Prostě Exzzolt je dražší, ale ne o tolik a jestli je účinný, což nejspíš je, je lepší použít ten. 

zvedavec
zvedavec 10.09.2024, 20:21:58 xxx.xxx.139.161
»
Odpověď na příspěvek uživatele drvodelkafialova z 10.09.2024, 18:32:19

Exolt vylieči aj vápenku?   Veď aj tú spôsobujú roztoče. Keď zaberá na svrab zajacov, mohol by aj na vápenku. 

Nemáte s tým niekto skúsenosť? 

drvodelkafialova
drvodelkafialova 10.09.2024, 21:17:35 xxx.xxx.115.213

Tak zkušenost s tím nemám, ale třeba u kytek, když něco hubí svilušky, vezme to s sebou obvykle všechny roztoče. Určitě bych to zkusila. Nicméně ten ivermectin se hodí, když se jedná o chovné jedince a maso a vejce nebudete zrovna jíst. Je to rychlejší a levnější. 


Přispět do diskuze
neregistrovaný
Nepřihlášený uživatel
Jméno:
Text příspěvku:
Youtube video:
Vložte odkaz na Youtube video.
Fotografie:
Vkládejte maximálně 20 fotografií ve formátu JPG, PNG nebo GIF. Maximální velikost jedné fotografie je 20 MB.