bambule: to musí být úžasný pohled. Koho napadlo, aby si paní pořídila takového křížence? :-O Jako, tady měla taky paní důchodkyně bígla. A protože jí utíkal, za psy, auty, cyklisty, srnami, kočkami... tak ho vodila na dvoumetrové šňůře. A zjevně psovi doma dopřávala. A vodila, vodila, až pes v pěti šesti letech pošel na srdeční selhání.
Pes neni debil, nemyslim, ze by se tim nutne trapil, treba se tim bavi.
Jasně, tak on se ledasjaký pes baví chováním, který ho ale zároveň poškozuje nebo ohrožuje. Kdyby si takový pes žil sám pro sebe jako tulák, tak to může být každému jedno, ať si přitom nebo kvůli tomu třeba umře.
V případě zadavatelky je chování obtěžující, nežádoucí a nebezpečné pro lidi i psa, a přitom vychází z podstaty plemene, které si pořídili. Usměrnit to nebude úplně jednoduchý a určitě nepostačí zajít na nejbližší cvičák.
Rad bych ji poradil, ale nevim v cem. Zadavatelka se jasne pta, jestli z toho pes vyroste. Nepta se, co ma delat, aby tak jiz pes nekonal. Az si rekne o radu, pokusim se ji poradit.
Tak slovo vymizi se pouziva v pripade, kdy prave neni znam duvod, takze to se mi asi \'nepovede\' nejak vice konkretizovat.
Dostalo se jí jasné odpovědi, že z toho pes NEVYROSTE.
Ano, nevyžádané rady zazněly. Pro dobro psa i majitelky. To už je na ní, jak s nimi naloží.
Pokud myslite, jestli jsem nekdy nejakou mel, tak nemel. Je to k necemu dulezite vedet?
Ale zkusenosti s tim, jak to s nimi chodi, mam pomerne blizke, mnohonasobne a košaté.
Všechny v duchu tady zadavatelkou popisovaneho. A to je prave otazka, jak se k tomu clovek postavi a jak takovou situaci pojmenuje. Nekdo rekne, ze chudal pani, co ji to potkalo, ze necekala, ze to zvire nebude poslouchat a co ona si ted chudak ma pocnout ...pak je spousta mezistupnu....no a nekdo to zhodnoti, ze je proste beeeeeep, ze se takhle chova k tomu zvireti. Pak z toho samozrejme prameni i nazor, jestli jsou chovatele/majitele zvirat spise vetsinove dobri a maji radi sva zvirata nebo naopak.
Odpověď na příspěvek uživatele Buggyra z 21.06.2023, 07:50:41
Když jsem ji potkala poprvé hned mě napadlo, že takhle nějak by musel vypadat pes Baskervilský. Hlava borderky s pronikavýma modrýma očima. Tělo obrovského malamuta. Ocas borderky. Chlupy na každé části těla z jiného plemene. Paní z dálky vlaje na druhé straně voditka a volá: pozor, pozor! Pak dodává: ona je hodná, ona nikomu nic neudělá. Váží cca 40 kg. Jako ten pes, ne paní.
K tomu veselá historka. Jsem si tuhle vyzvedávala auto v servisu a zrovna servisák předával auto pánovi důchodcovi, takové pěkné, malé (nevím, proč si důchodci pořizují zásadně nízká auta s malými dveřmi, asi nějaká forma masochismu), novoučké (vyrobené po roce 2015, to je pro mě výkřik moderny). A důchodce se nasoukal do autíčka a dupnul na plyn a ono mu to chcíplo. A servisák se zatvářil ztrápeně. Tak jsem se na něj tázavě koukla, jako kde je problém, a když pán znova nastartoval a odjel, tak servisák říká "no, já jsem mu měnil spojku. U tohodle auta už čtvrtou za pět let :-( ...". A že pán neumí rozjezdy, vždycky drží spojku na půl žerdi, a motor vytočí na nesmysl, a spojku progresivně pálí. Servisák mi ukázal přítlačák - no ten byl vykalený do modra, nekecám... No, tak tady si pán nepřečetl návod, resp. nenaučil se jezdit, tak holt musí platit. Jediný, kdo tím "trpí", je tady zrovna servisák, a dá bůh, že to snad nikoho neohrožuje na životě a na zdraví (možná servisáka na srdeční kondici).
No takže holt panáček důchodce tady platí jednou ročně výměnu spojky.
No a takže holt tady paní, pokud si nenechá poradit, bude psíka vláčet na šňůře do konce jejich soužití.
Tyhle supernašláplý borderky, to by nebylo nic pro mě, třeba bych takovýho psa dokázala vychovat, ale strašně by mě znervózňoval tou obrovskou potřebou aktivity a hlavně tím upřeným dychtivým pohledem :))
Není to holt pes pro každýho.
Teď potkavám hodně opravdu nevyrovnanejch borderek, jsou vyloženě bázlivý, věčně ohůnek mezi nohama :(.
Myslím, že základ dobrýho soužití začíná dobrým výběrem plemene a hlavně konkrétního štěníka.
Jo, a taky jsme potkali pána, co jeho pes bordery honil cyklisty a auta a pán doufal, že z toho vyroste. Nechal si to ode mě rozmluvit a vyřešil to tak, že poslal psa a syna na výcvikovej tábor :)). Teď je vídám z okna, pes na volno, aut si nevšimne. Pán nosí takovou obrovskou jakoby pastýřskou hůl se kterou různým způsobem ťuká ( asi jí používá místo klikru), pes oči přilepený na tý holi, aby mu něco neuteklo a pohoda.
Doron, to je boží příběh :-) A jakou má člověk z toho radost, když vylepší život zvířátku, že.
No, mně se líbí, jak si ten pán, starší a ryzí intelektuál , dokázal poradit. Klikr by asi neuměl používat a ta hůl je pro něj taková přirozená a docela jim i sluší :).
Ukazovali mi taky video ze závěrečný soutěže z toho tábora. Jako, naprostá tragédie :))), kluk ( taky malý intektuál) se tam motal jak nudle v bandě, narážel do překážek, pes na něm přilepený oči, co teda vlastně chce :)). Ale nakonec to dali nějak :).
neni pravda, ze NEZADOUCI CHOVANI samo o sobe nikdy nezmizi.
Ale na to se přeci nedá spoléhat....
Jasně v pubertě někteří jedinci ohluchnou, někdy člověku přijde, že všechno dělaj na truc, můžou býti vzdorovití...a pak dospějí a je s nimi i rozumná řeč. S borderkama nemám zkušenost, psala jsem spíš zkušenosti s mojí pyrenejskou čubou. Ale přeci nemůžu spoléhat např. na to, že když v pubertě začala na vodítku tahat jako lokomotiva, tak že mi z toho vyroste...to by se mi taky mohlo stát, že bych dnes celou prochajdu byla vlečena pasteveckou madam. Nemůžu spoléhat na to, že když mi v cca osmi měsících udělala často divadlo, když jsme se měli potkat se psem, tak že z toho vyroste a že v dospělosti to bude na pohodu, bez nějaké mojí intervence, bez toho, abych se snažila nějak výchovně zapůsobit.
To, že z něčeho pes vyroste, tak to si snad troufám říct u kousavýho štěněte, protože moje zkušenost je taková, že různé postupy vedly ke stejnému výsledku...štěně přezubilo a byl více méně klid. Ale u pubescenta?? Tak tam si troufnu říct, že nemůžu hodit flintu do žita a čekat, že se problém vyřeší sám...naopak musím makat a makat a to i v případě, že to vypadá, že to nepadá na úrodnou půdu, protože všechna ta práce, pokud to neděláme úplně blbě, se nakonec zúročí.
A stejně to vidím s chováním té bordery....nedá se spoléhat na to, že až dospěje, tak že si aut nebude všímat. Naopak musím se snažit zamakat na tom, aby mi tohle nedělala. Musím jí naučit, jak se chovat.
Odpověď na příspěvek uživatele Sardullah z 21.06.2023, 10:58:57
Vzdycky vetsinou radim z vlastni zkusenosti, malo teorii. Mel jsem borderu krizenou, matka cista. Silnej pud na paseni. Odchazela s turistama do vedlejsich vesnic, milovala vetsi deti. My jsme meli male. Auta pasla ale fikane prez reku. Behala o zavod na protejsim brehu. Udelal jsem chybu ze jsem ji poridil a nemel pro ni sprsvny vyuziti, dost casu na blbosti typu hazet ji balonek nebo ringo a nemel jsem srdce ji zavrit do voliery. Nikdy bych uz borderu takhle nechtel.
Jasně v pubertě někteří jedinci ohluchnou, někdy člověku přijde, že všechno dělaj na truc, můžou býti vzdorovití...a pak dospějí a je s nimi i rozumná řeč. S borderkama nemám zkušenost, psala jsem spíš zkušenosti s mojí pyrenejskou čubou. Ale přeci nemůžu spoléhat např. na to, že když v pubertě začala na vodítku tahat jako lokomotiva, tak že mi z toho vyroste...to by se mi taky mohlo stát, že bych dnes celou prochajdu byla vlečena pasteveckou madam. Nemůžu spoléhat na to, že když mi v cca osmi měsících udělala často divadlo, když jsme se měli potkat se psem, tak že z toho vyroste a že v dospělosti to bude na pohodu, bez nějaké mojí intervence, bez toho, abych se snažila nějak výchovně zapůsobit.
To, že z něčeho pes vyroste, tak to si snad troufám říct u kousavýho štěněte, protože moje zkušenost je taková, že různé postupy vedly ke stejnému výsledku...štěně přezubilo a byl více méně klid. Ale u pubescenta?? Tak tam si troufnu říct, že nemůžu hodit flintu do žita a čekat, že se problém vyřeší sám...naopak musím makat a makat a to i v případě, že to vypadá, že to nepadá na úrodnou půdu, protože všechna ta práce, pokud to neděláme úplně blbě, se nakonec zúročí.
A stejně to vidím s chováním té bordery....nedá se spoléhat na to, že až dospěje, tak že si aut nebude všímat. Naopak musím se snažit zamakat na tom, aby mi tohle nedělala. Musím jí naučit, jak se chovat.
Plne souhlasim. Ja to psal jen jako upozorneni, ze to neni presne vyjadreni.
K tomu veselá historka. Jsem si tuhle vyzvedávala auto v servisu a zrovna servisák předával auto pánovi důchodcovi, takové pěkné, malé (nevím, proč si důchodci pořizují zásadně nízká auta s malými dveřmi, asi nějaká forma masochismu), novoučké (vyrobené po roce 2015, to je pro mě výkřik moderny). A důchodce se nasoukal do autíčka a dupnul na plyn a ono mu to chcíplo. A servisák se zatvářil ztrápeně. Tak jsem se na něj tázavě koukla, jako kde je problém, a když pán znova nastartoval a odjel, tak servisák říká \'no, já jsem mu měnil spojku. U tohodle auta už čtvrtou za pět let :-( ...\'. A že pán neumí rozjezdy, vždycky drží spojku na půl žerdi, a motor vytočí na nesmysl, a spojku progresivně pálí. Servisák mi ukázal přítlačák - no ten byl vykalený do modra, nekecám... No, tak tady si pán nepřečetl návod, resp. nenaučil se jezdit, tak holt musí platit. Jediný, kdo tím \'trpí\', je tady zrovna servisák, a dá bůh, že to snad nikoho neohrožuje na životě a na zdraví (možná servisáka na srdeční kondici).
No takže holt panáček důchodce tady platí jednou ročně výměnu spojky.
No a takže holt tady paní, pokud si nenechá poradit, bude psíka vláčet na šňůře do konce jejich soužití.
Omyl! Paní bude vláčena.😉
Já si na důchod, když už, pořídím něco menšího. Už jenom proto, abych to v případě potřeby vynesla do 2. poschodí bez výtahu.
Tyhle supernašláplý borderky, to by nebylo nic pro mě, třeba bych takovýho psa dokázala vychovat, ale strašně by mě znervózňoval tou obrovskou potřebou aktivity a hlavně tím upřeným dychtivým pohledem :))
Není to holt pes pro každýho.
Teď potkavám hodně opravdu nevyrovnanejch borderek, jsou vyloženě bázlivý, věčně ohůnek mezi nohama :(.
Myslím, že základ dobrýho soužití začíná dobrým výběrem plemene a hlavně konkrétního štěníka.
Jo, a taky jsme potkali pána, co jeho pes bordery honil cyklisty a auta a pán doufal, že z toho vyroste. Nechal si to ode mě rozmluvit a vyřešil to tak, že poslal psa a syna na výcvikovej tábor :)). Teď je vídám z okna, pes na volno, aut si nevšimne. Pán nosí takovou obrovskou jakoby pastýřskou hůl se kterou různým způsobem ťuká ( asi jí používá místo klikru), pes oči přilepený na tý holi, aby mu něco neuteklo a pohoda.
Není. Tak jako bych si já nepořídila araba nebo plňase, protože si přiznám, že na ně nemám.
