Má představa je asi taková, že budu chtít štěně od chovatele, které vyrůstá s kočkami a nebude je v žádném případě honit. Také bych raději chovatele v okolí, abych mohla případný příchod štěněte kočky připravit, pomocí pachů, než si zvíře přinesu domů.
Kočky se nesmí doma bát.
biaca, už sis sondovala, kolik chovatelů splňuje podmínky "v okolí" a zároveň "kočky" a zároveň nějaká ta zdravotní vyšetření....?
"nebude je v žádném případě honit"
ale chápeš, že tohle je hlavně na novém majiteli?
hmn:biaca, už sis sondovala, kolik chovatelů splňuje podmínky "v okolí" a zároveň "kočky" a zároveň nějaká ta zdravotní vyšetření....?
"nebude je v žádném případě honit"
ale chápeš, že tohle je hlavně na novém majiteli?
Přesně tak. Já kočky nemám a přesto si moje odchovy na kočičky u nových majitelů zvykly bez problémů.
biaca:Má představa je asi taková, že budu chtít štěně od chovatele, které vyrůstá s kočkami a nebude je v žádném případě honit. Také bych raději chovatele v okolí, abych mohla případný příchod štěněte kočky připravit, pomocí pachů, než si zvíře přinesu domů.
Kočky se nesmí doma bát.
Ze své zkušenosti, si myslím, že by se toho malého psíčka úplně asi bát nemuseli. U nás byl třeba problém, že kočka byla ultimátně na*raná, když jsme přinesli druhé kotě, ale jakože fest. 14 dnů. Prskala i na spolubydlící jak vzteklá saň a pohledem rozsévala nenávist po okolí :D ...
Ten roztomilej mírumilovnej plyšovej ragdůlek. Její komfort byl snížen asi hodně, a to ze začátku byli rozdělení. Rovnou říkám, že předtím byla zvyklá od kotětě bydlet s druhou kočkou, se kterou kámošila. Co jsem se odstěhovala k příteli, tak byla "smutná" (nesvá?), že doma bývá sama.
Potom už to bylo dobrý. Na yorkmuta rodiny přítele si zvykla během 3 dnů přes vánoce, kdy si vyloženě schválně šla lehnout do jeho pelechu a odmítala ho tam pustit...ona je taková...hmmm... trochu mrcha :D.
Jakože podle ní bych si domů nesměla donést pomalu nic živého, ale po pár dnech si zvykne a už to neřeší a ve výsledku je ráda, že má společnost. Když ji kocour sejří, tak mu jednu ubalí, i když je 2x větší než ona. Naštěstí je to ňouma, tak jde žalovat k nám :D.
Já se upřímně víc bojím prvních dnů o to štěně, než o kočky. Lyarra umí být jak vzteklej tygr.
Na předchozím bytě nám na balkoně občas kempila kočka sousedů a Willy byl v pohodě, zvědavě chodil kolem. Lyarra vypadala, že plánuje přinejmenším vraždu a strašně jí přes to sklo nadávala. Přitom je to taková jemná duše jinak :D ...
Upřímně, já když jsem si přinesla druhého kocoura - sice mu Igin první den odnesl všechny hračky, co dostal od chovatelky, ale druhý den byli už spolu. (jednoduše jsem je měla pomocí pachů na sebe připraveny, kotě bylo v přítomnosti kocoura vychované a současně s pamlskovou metodou nebyl problém)
Všichni se divili, že si na sebe tak rychle zvykli - i když je to možná dáno povahou mladšího, ten je splachovací. Prostě bráchové.
Prostě a jednoduše je důležitá příprava, povaha, vlastnosti nového zvířete, aby co nejvíce zapadlo do smečky.
hmn:tak komfort bude automaticky snížen příchodem štěněte, pravděpodobně (ne každá kočka to pociťuje negativně), a pak je třeba od začátku vést štěně i kočky
jak více snižovat komfort?
No prave. Bude. A zadavatelka psala, ze to prave nechce. Takže je nutne si uvědomit, ze komfort se proste sníží a je třeba s tím počítat. Bengalky jsou kočkopsi, myslím, že by to mohlo být v klidu, záleží na jejich povahách a to si musí zvážit každý majitel.
biaca:Upřímně, já když jsem si přinesla druhého kocoura - sice mu Igin první den odnesl všechny hračky, co dostal od chovatelky, ale druhý den byli už spolu. (jednoduše jsem je měla pomocí pachů na sebe připraveny, kotě bylo v přítomnosti kocoura vychované a současně s pamlskovou metodou nebyl problém)
Všichni se divili, že si na sebe tak rychle zvykli - i když je to možná dáno povahou mladšího, ten je splachovací. Prostě bráchové.
Prostě a jednoduše je důležitá příprava, povaha, vlastnosti nového zvířete, aby co nejvíce zapadlo do smečky.
Lyarra byla povahou taková už jako malé kotě. Chovatelka měla pouze jednu chovnou kočku, nebyla zvyklá na jiná zvířata než svoje sourozence. Když jsem si ji dovezla domů, jako malinké, roztomilé koťátko, tak druhé kotě spolubydlící bylo doma už týden. Její kotě bylo s tou mojí úúúplně v pohodě a hned si chtělo hrát, a to moje malý roztomilý koťátko se vztekalo hned od začátku na to druhé kotě. Byli spolu v pohodě až třetí den, do té doby ta moje princeznička strašně vrčela. 9 týdenní koťátko. Nevím, jestli je to u koťat normální, ale já byla dost vykulená :D ...
Moje první vlastní pořízené zvířátko. Do té doby jsme měli jen vesnické kočky u baráku. Prostě jsem si vybrala chovatelskou stanici v okolí Brna a vzala si kotě z vrhu tak, aby byly s kotětem spolubydlící co nejblíž k sobě. Teď bych postupovala jinak.
Pro mě je důležité také být s chovatelem osobně v kontaktu - jednoduše nepořídím si první štěně, které uvidím.
Podmínky zajistit dokážu, ale hodně důležitá je příprava. Nesmí ani jedno zvíře trpět.
Igin je také můj první kocour, a také to podle toho vypadá (je rozmazlený až běda). U mladšího si dávám větší pozor.
biaca:Pro mě je důležité také být s chovatelem osobně v kontaktu - jednoduše nepořídím si první štěně, které uvidím.
Podmínky zajistit dokážu, ale hodně důležitá je příprava. Nesmí ani jedno zvíře trpět.
Igin je také můj první kocour, a také to podle toho vypadá (je rozmazlený až běda). U mladšího si dávám větší pozor.
Tak ono je to takto i správně. Já teď vybírám chovku i podle toho jak mi chovatel sedne a kde vím, že budu mít podporu (první pes). Jen s Lyarrou to bylo takový divoký. Teď bych si z takové chovky kotě nevzala. A ano, ona je taky strašně rozmazlená.
Tenkrát když si mňoukla, tak jsem za ní okamžitě běžela a i když to odbourávám a ignoruji ji, když si někde něco vymrčuje, tak z ní občas kvetu. Protože dva, tři měsíce je klid, a potom si najednou vzpomene, že to kdysi fungovalo a začne takzvaně "vysírat" (sedne si ke dveřím na chodbu (kam ji jednou přítel pustil, ať se projde) a řve, když to nepomáhá, tak si stoupne na zadní a škrábe pacičkama do dveří...a během toho mě chodí nenápadně kontrolovat, jestli na ni koukám nebo nějak reaguju a zase se vrátí k těm dveřím - tam když přestane, tak ji zavolám a ona přiběhne, ale občas to dělá 10 minut v kuse :D)
já jsem neskutečně ráda, že si kočky nevybírám ale ony si vybírají mne 🙂
a už vidím ten stres, až budu pořizovat štěně (co budu, už stresuji). Čím víc člověk ví, tím hůř, a stejně přebere......
hmn:já jsem neskutečně ráda, že si kočky nevybírám ale ony si vybírají mne
a už vidím ten stres, až budu pořizovat štěně (co budu, už stresuji). Čím víc člověk ví, tím hůř, a stejně přebere......
Mám to úplně stejně. A je to takhle nejlepsi! Proto i v době covidove jsem u koupi štěněte trvala na tom, že si chci vybrat jako první a na živo, ne z fotek.
Arziska:Mám to úplně stejně. A je to takhle nejlepsi! Proto i v době covidove jsem u koupi štěněte trvala na tom, že si chci vybrat jako první a na živo, ne z fotek.
To je super :)...taky bych si chtěla vybrat z celého vrhu, ale myslím si, že to nevyjde a dostanu štěně přiřazené chovatelem, že tohle k nám povahou sedne a bude nejvhodnější :D...ale zase se hlásím chovatelům pomalu rok předem, tak uvidíme.
Tenurri:To je super :)...taky bych si chtěla vybrat z celého vrhu, ale myslím si, že to nevyjde a dostanu štěně přiřazené chovatelem, že tohle k nám povahou sedne a bude nejvhodnější :D...ale zase se hlásím chovatelům pomalu rok předem, tak uvidíme.
Pokud to bude vaše přání a požadavek, tak vyjde! Jak jsem psala, byla doba covidova, dlouhé seznamy čekatelu a podařilo se. Z mé vysněné chovky, kde se čekalo rok. Ja zavolala 2 měsíce před porodem a stenatka byla už všechna rezervovana. A přesto jsem se dostala na seznam a mohla si vybrat jako první. Dnes jsou z nás s chovatelkou přátele a jsme stále v kontaktu. Záleží opravdu na vás. A jelikož si vybírám parťáka na x let, jsem v tohle opravdu nekompromisní a štěně bych si určit nenechala. Oni ví spoustu věci lip než my, vždy se mnou odjelo to prave.
