Mohu uvést pouze svou vlastní zkušenost. Tancovala jsem v kuchyni se šunkovým sendvičem v ruce. V té době jsem měl dvě laboratoře a pitbula. Hráli jsme a já jim dával kousky sendviče. Ztratil jsem rovnováhu a snažil jsem se nespadnout na psy, když jsem se podivně otočil a dopadl na podlahu. Měl jsem tolik bolesti, že jsem věděl, že s mým kotníkem je něco vážně špatně. Nemohl jsem vstát, abych dosáhl na mobil. Všechno to začalo kolem 18:00. Celou noc jsem ležel na podlaze a byla mi opravdu zima a plakala jsem bolestí. Všichni psi se ke mně přitulili a udržovali mě v teple. V jednu chvíli Lakota dlouze zavyl, jako by křičel o pomoc. Nic jsem neviděl, protože jsem ještě nerozsvítil. Ráno jsem se snažila dostat k mobilu, který se nabíjel na kuchyňské lince. Stále jsem se snažil dosáhnout, ale nemohl jsem vstát. Tanku, můj pitbul vstal a šťouchl do telefonu nosem. Bylo to dost blízko, že jsem mohl dosáhnout na šňůru a stáhnout ji dolů. Zavolal jsem své nejlepší kamarádce.
Přišla a zavolala záchranku. Měl jsem tři zlomeniny v kotníku a od dubna do července jsem skončil ve třech různých nemocnicích. Bylo to proto, že jsem během operace dostal MRSA. Nyní je vše v pořádku, ale určitě jsem ocenil jejich společnost a pomoc v tu dlouhou, dlouhou noc před čtyřmi lety.
Já vám nechci kazit radost, ale podlě mě to psal dotyčný na mobilu a nepřečetl si, co mu tam automatická oprava vyrobila.
Já měla teda chvíli problém i docela pochopit, proč se dotyčný nemohl hýbat, když měl jen něco s nohou, ale můj táta, když měl špatný cukr, tak se ze země sám taky jen tak nezvedl.
Já vám nechci kazit radost, ale podlě mě to psal dotyčný na mobilu a nepřečetl si, co mu tam automatická oprava vyrobila.
Já měla teda chvíli problém i docela pochopit, proč se dotyčný nemohl hýbat, když měl jen něco s nohou, ale můj táta, když měl špatný cukr, tak se ze země sám taky jen tak nezvedl.
Za mě to není mobilem. Ten občas vloží nějaké slovo podle svého uvážení a tak zkomplikuje pochopení.
Mně to celé připadá nějak sladkobolné a moc tomu příběhu nevěřím.
Stačí se podívat na ostatní příspěvky zadavatele a je vám jasno. Příště už si člověk vzpomene a nereaguje... Já to stejně furt nechápu, proč tohle někdo dělá, i kdyby to byl robot, tak proč... :D
Stačí se podívat na ostatní příspěvky zadavatele a je vám jasno. Příště už si člověk vzpomene a nereaguje... Já to stejně furt nechápu, proč tohle někdo dělá, i kdyby to byl robot, tak proč... :D
Admini psal, že to nemůže být robot. Ti na IF spíš vkládali odkazy na porno stránky.
Tohle je někdo, kdo má silné puzení "obohatit" náš život o jeho příspěvky. Já na něj nereaguji.
Stačí se podívat na ostatní příspěvky zadavatele a je vám jasno. Příště už si člověk vzpomene a nereaguje... Já to stejně furt nechápu, proč tohle někdo dělá, i kdyby to byl robot, tak proč... :D
No kdyby si o tom chtěl povídat, tak touha po pozornosti. Takhle to spíš je příprava na sladkobolnou knížku. Narovinu si taky obvykle myslím svoje a beru to s rezervou, ale přesto se snažím vždy počítat s možností, co kdyby to byla pravda.
Odpověď na příspěvek uživatele Zrzavci z 14.06.2023, 08:55:48
....ja si takhle naběhla s nošením prádla do pračky....občas spěchám, ale Keliš prostě nosí a nosí a nemůžu mu vymluvit, že dneska opravdu ne, protože spěchám, tak holt musím vyčkat až všechno nanosi.....
....ja si takhle naběhla s nošením prádla do pračky....občas spěchám, ale Keliš prostě nosí a nosí a nemůžu mu vymluvit, že dneska opravdu ne, protože spěchám, tak holt musím vyčkat až všechno nanosi.....
Znám, znám :-) . ono stačí i to, že je člověk naučí nosit si misku! Poté co mě už asi stopadesátej ohař pronásledoval furt s miskou, aby bylo krmení, mi konečně došlo, že na to jdu špatně a nutno naučit přinést misku až PO žrádle, jako že umyjeme. To funguje. blbý teda je, že v současnosti mám problém v tom, že Bubi tohle zatím neumí, a pak se její misky agilně a vychytrale zmocní Taliprdnice, aby si přivydělala podruhý 😄
